Petr Skála v Rozstřelu na iDnes

Demontáž ciferníků z věže         Fotoreportáž

Stav 26.5.2017

Dnes odpoledne ve tři hodiny je na místě kalendářní desky fotografie. Lešení je již odvezeno.

Petr Král

Demontáž kopie Mánesova kalendária         Fotoreportáž pana Ludvíka Hradílka

Na reportážních fotografiích pana Ludvíka Hradílka vidíte aktuální dění u orloje 25.5.2017. Škoda, že fotoreportáž je nazvaná: Co zbude z pražského orloje, když se odveze kruh... Mánesovo kalendárium není podstatou středověkého orloje. Bylo vytvořeno až v roce 1866 i když i dříve orloj na spodním kruhu ukazoval kalendářní údaje. Podstatou orloje je astronomický ciferník se zobrazováním denního i ročního postavení nebeských těles, čtyř způsobů měření času a mnoha dalších údajů. Astronomický ciferník na svém místě ještě nějakou chvíli zůstane i když i on bude společně se strojem restaurován.

Petr Král

Rekonstrukce orloje a radniční věže

V letech 2017 až 2018 bude probíhat rekonstrukce věže Staroměstské radnice včetně velké rekonstrukce orloje. Dokumentaci podle které bude postupováno naleznete na stránkách praha.eu

Petr Král

O kterém královském městě se píše?

Radnici daroval městu dne 23. června 1378 císař Karel IV., věnovav k tomu cíli dům, který na něho právem odúmrtním po měšťanu Lukášovi spadl s výslovným nařízením, aby si město dům ten upravilo na radnici, což se také stalo. … Ve výši prvého patra nalézal se staročeský čtyřiadvacetihodinový orloj, upomínající na orloj staroměstský v Praze. Že byl ozdobným, dovídáme se z několika záznamů. Roku 1554 dne 26. července učinili purkmistr páni smlouvu s Danielem Skřivanem z Nového Města Pražského na opravení orloje rathouského i farského, začež mu 22 kop míš. vyplaceno. Dne 2, dubna 1576 ujednáno s Nehemiášern malířem, že mu od malování rathousu dílem dobrým a na pochválu lidskou dáno bude 20 kop míš. Roku 1597, kdy dne 12. prosince Janu malíři za práci jeho, kterou vedl při malování a obnovení herologium z obou stran figurami, purkmistr páni se mu uvolili dáti 30 kop, pan primas Jiřík Balas a Václav Prošovský přidali mu dvě kopy. Roku 1609 byl orloj již valně hlásným či pověžným zanedbán a roku toho projednáno za 14 kop k vyčištění a nahrazení jednoho kola. Dům radniční a jeho tvar výborně možno seznati z obrázku Willenbergova, kde i orloj lze rozeznati.

Petr Král

Sejmuty 2 sochy z orloje

Z orloje byly ve středu ráno sejmuty dvě dolní pravé sochy kvůli restaurování. Převezeny byly do ateliéru pana Matějíčka.

Petr Skála

Jen několik nepodstatných rozdílů

V těchto dnech se na Aukru bude dražit tento předmět. Ponechávám celkem výstižný komentář prodejce: Hodiny inspirované Pražským orlojem. Výrobce neznámý, patrně nějaké lidové výrobní družstvo. Hodiny byly původně osazeny elektromechanickým strojkem UMF Ruhla z bývalé NDR, ale tento postrach hodinářů byl pak nahrazen quartzovým strojkem. Stav velmi zachovalý, jdou dobře. Rozměry 50 x 21 x 7 cm. Výstavní ukázka tehdejšího spotřebně-kulturního zboží.

Rozdíly nemá asi cenu hledat. Mě zaujal natočený astroláb s polednem vpravo. To aby se Mikuláš nemusel v hrobě moc obracet.

PK

        Také orloj

Kdo si hraje, nezlobí. Pouze je zarážející, na jak málo orlojů si vzpomeneme. Každý kdo navrhne jakoorloj ho považuje za třetí, maximálně čtvrtý orloj v Čechách. To by však musel hodně přidat. Na kolik si vzpomenete vy?

PK

        TV

Antonín Vrba

Zámek Světlá nad Sázavou otevřel expozici historických hodin         Více …

Noví majitelé zámku usilují o to, aby se zaskvěl ve své původní kráse. V červnu byl slavnostně otevřen již druhý návštěvnický okruh, který představuje sbírku historických hodin, zbraní a polychromovaných plastik.

Zájemci si mohou prohlédnout kolekci historických hodin, která obsahuje pendlovky, sloupkové, intarzované, ale také sluneční hodiny. Zámek ve Světlé nad Sázavou představuje skutečné unikáty. Nejstarší exponát pochází z první poloviny 17. století.

Petr Král

Eclipsoskop při částečném zatmění Slunce 20.3.2015         Více …

Jak asi Eclipsoscop pana Steinicha mohl ukazovat částečné zatmění Slunce vidíme na novodobém Eclipsoscopu pana Volfa. 20.3.2015 cca ve tři čtrvtě na dvanáct zatmění vrcholilo. Na ciferníku vidíme čas, ve kterém Slunce i Měsíc stojí ve znamení odpovídající 20.3. Konjunkce Slunce a Měsíce je na dračím ukazateli posunutá od středu, ale stále ve vymezeném intervalu. Probíhá tedy částečné zatmění Slunce. Podrobné informace hledejte v popisu secesního Eclipsoscopu, který sestrojili pánové Steinich a Hassenteufel.

Petr Král

Odpověď na dotaz na text kalendaria patřící k datu 16.12.?

Světec ke dni 16.prosince je na kopii kalendářní desky (Číla 1948) napsán nesrozumitelně a kaligraficky nedokonale, dá se dešifrovat jako „Anantáše muč.“ Na originální desce (Mánes 1866) je zcela čitelně uvedeno „Ananiaše muč.“ Tento, v širším smyslu učedník Kristův, je uveden v Novém zákoně ve Skutcích apoštolských v kap. 9., ale má svátek 25.1.

Ananiáš byl také jeden z trojice judských mládenců (Ananiáš, Azariáš a Misaell), kteří odolali ohni v peci a jako starozákonní světci jsou uvedeni k 16.12. v rajhradských kalendáriích z 15.stol., kde se tak Ananiaš shoduje se dnem jako na orloji.

Stan Marušák

Hospodský orloj         U HOUSLIČEK

Unikátní hospodský orloj mají v restauraci U housliček v Přední Kopanině v Praze 6. Pronikl i do wikipedie, nemůže tedy chybět ani na našich stránkách.

Petr Král

Karel Šebela - výstava: Hold technice i fantazii

Ve dnech 8. února - 11. května 2014 probíhá v Lanškouně výstava Hold technice i fantazii. Výstavu připravilo Městské muzeum Lanškroun ve spolupráci s Technickým muzeem Brno a rodinou Šebelových. Výstava představuje unikátní díla Karla Šebely - mechanika, konstruktéra, hodináře a sběratele. Návštěvu výstavy doporučujeme.

Petr Král

Muzeum hodin Bad Iburg         web akce

Muzeum údajně vystavuje více než 800 hodin a hodinek, včetně 17 věžních hodin. Zobrazuje tak 300 let historie hodinářství. Otevírací doba: denně 10-17 hod.

Petr Král

Navštivte unikátní a ojedinělou sbírku švarcvaldských hodin         JILEMNICE, 6. 12. 2013 – 2. 3. 2014

Návštěvníci mohou vidět přes 60 exponátů dřevěných kolečkových hodin zhotovených hodináři z regionu jižního Německa i Čech od poloviny 18. do konce 19. století. Sbírka Mgr. Miloše Klikara tak seznámí milovníky hodin se závěsnými a skříňovými hodinami, s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky a ciferníky s lidovým dekorem.

Odkazy
• základní iformace
• doprovodný program

        Cukrárna a muzeum věžních strojů, zvonů a korouhviček

Při brouzdání internetem jsem narazil na pekařství a cukrářství pana Josefa Schroera z města Bocholt. V jeho cukrárně hosté pojídají koláčky za tikotu různých hodin, které sbírali už jeho předkové. Vystaveny jsou i zvony a věžní korouhvičky. Toto soukromé muzeum má široký sortiment exponátů i kvalitní uspořádání expozice. Jako budovatelé Věžního muzejíčka Soběslav se můžeme poučit. Podívejte se na uvedený odkaz (nadpis zprávy).

Petr Král

Hodinářská výstava v Polné

Trochu pozdě, ale přece uvádíme pozvánku na vernisáž výstavy JAK FUNGUJÍ HODINOVÉ STROJE. Vernisáž se uskuteční v pátek 28. června v 16 hodin a budeme rádi, když se zúčastníte. Druhá pozvánka je na přednášku, která proběhne v samém závěru výstavy koncem srpna. Výstava se koná u příležitosti vydání katalogu ke stálé expozici historických hodin. Na přípravě katalogu pracovali autoři cca 3 roky a věříme, že hodináři a sběratelé nebudou zklamáni.

PK

Otevření expozice MĚŘENÍ ČASU v NTM

Ve středu proběla slavnostní vernisáž k nově otevřené stálé expozice MĚŘENÍ ČASU v dopravní hale NTM. Shlédnutí můžeme jen doporučit a pogratulovat kurátorovi expozice panu R. Kynčlovi.

PK

Co o možnosti pochopení ciferníku Pražského orloje soudil Romuald Božek ?

... Avšak jak zjevně geniální tato konstrukce ciferníku se všemi na něm se nacházejícími součástmi je – a zaslouží proto plného uznání jednoho každého odborníka, tak je pro většinu návštěvníků její pochopení nemožné, aniž by se jim dostalo vysvětlení o jejím významu. Neznalý vidí příliš mnoho, aniž by si to dovedl vysvětliti. Orloj jest totiž umným dílem vědy - a to není proto pochopitelno pro každého. ...

Z pozůstalosti autora

Orloj Knytl ??

V bazaru jsem objevil tuhle fotku. Nevíte něco o tomhle orlojníkovi ??

Sestaven od roku 1927-1929 od Václava Knytla. Uměni(??) se divy tvoří, chudoba však dílo moří.

MB

ZMĚNA TERMÍNU posezení členů a sympatizantů Virtuálního muzea hodin o.s. v kavárně UPM

Až v pátek 12. 4. 2013 v 15 hodin se opět sejdeme v kavárně UPM na posezení členů a sympatizantů sdružení. Všichni jste zváni. Program je následují:

• Novinky ve Věžním muzejíčku Soběslav- (vstup do estránek Národního muzea, Noc kostelů 24.5., rekonstrukce gotické skříně, podání žádosti o grand na expozici Elektrické hodiny atd.).
• Hlavní téma - První výsledky orientační zkoušky materiálu na různých částech stroje orloje.
• Některé zajímavosti z Velké opravy orloje v 19. století.
• Fotografie z výstavy krásných hracích strojů včetně detailů trautmansdorfského kohouta a hodin
• Různé

Petr Král

Zásah

Kterýsi turista obdařený podivuhodnou slaboduchostí mrštil po orloji nějakou pizzou a zasáhl. Nicméně úspěšně jsem očistil 17 (slovy sedmnáct) míst na stroji a jsem zvědav na výsledky v pondělí.

Petr Skála

Kolik je hodin ??

Tuto otázku si mohou turisté klást nejen před orlojem, ale i před lvem. Autorka fotografie městem Bad Ischl v Rakousku jen projížděla, tak neznáme žádné podrobnosti. Pokud něco podobného prý opět uvidí, pošle fotografii pro náš web www.muzeumhodin.info .

Petr Král

Výjezdní posezení členů a sympatizantů Virtuálního muzea hodin o.s.

V pátek 7.12. 2012 se netradičně předvánočně sejdeme v Průhonicích v pivovaru U Bezoušků. Salonek zamluven od 15 hodin, v 15.45 procházka po náměstí. Autobus č. 363 a 385 jede od metra Opatov v 14:45, 15:00, 15:15, 15:30, 15:45 atd. vždy po 15 minutách a cesta do stanice Průhonice náměstí trvá také 15 minut.

Petr Král

PLANIČKUV INTERIÉROVÝ ORLOJ

- restaurovaný ak. Soch. Petrem Skálou za přispění MK ČR, Pardubiského kraje a města Ústí nad Orlicí byl zpřístupněn ve čtvrtek 18.10.2012 v 17:00 hod. při vernisáži výstav v Hernychově vile. Městské muzeum v Ústí nad Orlicí otevřeno út-pá 9:00 - 17:00 hod. Přestávka 11:30-12:30 hod., so,ne,svátek 13:30-17:00 hod.

Mgr. Dana Papáčková

Hodiny ze Schwarzwaldu - Výstava - 10. 10. - březen 2013 - Jenštejnský dům, Husovo nám. 87, Beroun

Pro všechny obdivovatele a znalce historických hodin připravilo Muzeum Českého krasu novou výstavu nazvanou Hodiny ze Schwarzwaldu. Expozice představuje výběr z unikátní sbírky Miloše Klikara, který hodiny sbírá téměř třicet let. Jejím základem jsou právě slavné švarcvaldky, které se v oblasti jihozápadního Německa vyráběly od poloviny 17. století. Výstava tak seznámí milovníky hodin se závěsnými a skříňovými hodinami, s hracími píšťalovými mechanismy, tanečními figurkami, skleněnými zvonky a ciferníky s lidovým dekorem.

Patrik Pařízek

Od 29. 6. 2012 průvod apoštolů večer až do jedenácti

Pražský orlojník Petr Skála prodloužil dobu chodu apoštolů denně od 9 do 23 hodin. Jsme rádi, že v deset a v jedenáct večer nebudou diváci zklamaně postávat před orlojem. Také jsme rádi, že nápad, který zazněl na minulém posezení našeho občanského sdružení, byl tak rychle schválen a realizován.

Petr Král

3. orloj v Česku aneb 2. sezóna Věžního muzejíčka v Soběslavi         web akce

Je zajímavé, že každý kdo vytvoří něco, co lze vydávat za orloj, to označí za třetí orloj v Česku. Tak máme 3. orloj v Kryštofově údolí, 3. orloj v Žatci, 3. orloj v Brně, ... Pokračujme tedy v této tradici i při upozornění na 2. sezónu Věžního muzejíčka v Soběslavi. Dovolme si pseudotvrzení, že jde o třetí věžní muzeum v Evropské unii. Hned za Waldmünchenem, Mindelheimem, Gdaňskem, Bockenemem, Trebinem, ...

Druhá sezóna Věžního muzejíčka přináší kromě vystavení unikátního starého soběslavského stroje s gotickým základem i rozšíření hlavní expozice o další věžní stroje a zvonařské exponáty. Přináší také několik hodinářských překvapení, která zde nemůžeme ani naznačovat. Naopak můžeme upozornit na doprovodnou fotografickou výstavu pana Marušáka - České a moravské zvony a na výstavky steapunkových šperků Jany Nyergesové a Veroniky Bouškové. Možná bude i kabinetní steampunkový orloj, který zajisté bude třetím svého druhu.

Součástí otevření expozice bude i výjezdní posezení členů a sympatizantů Virtuálního muzea hodin o.s. tentokrát na náměstí v Soběslavi v podloubí před knihkupectvím. Posezení se účastní většina tvůrců expozice, samozvaných restaurátorů, nositelů myšlenek i těžkých nákladů. Komentované prohlídky budou ve věži v Soběslavi probíhat v pondělí 2.7 od 14. do 17. hodiny. Posezení začne v 17.30. Jste zváni i Vy.

Petr Král

Opět vandalové lezoucí na orloj -         další informace + video

Poničení je podstatné. Leda snad elektrický ohradník pro dobytek. Raději bez komentáře.

Petr Král

        Top list

Náš web se nemůže pyšnit návštěvnostní zpravodajských serverů. Jsme rádi, že počet návštěv překračuje alespoň 100 lidí za den. Kupodivu je počet návštěvníků nižší o víkendech. Některý den vznikne špička, kdy návštěvnost několikrát překročí denní průměr. Taková situace nastala třeba 27. dubna, kdy orloj.eu prohlíželo 272 osob. (Absolutní maximum 610 osob za den bylo 5.3. 2011.) Obvykle souvisí špička s nějakou vnější událostí. Bohužel nevíme, co se tak zásadního 27.4. 2012 stalo, že byl zvýšený zájem o orloj.

Petr Král

Ušetřeme alespoň Japonce         rychlá recenze

Doslechl jsem se, že nedávno vyšla poéma M. Dubského o Staroměstském orloji ilustrovaná R. Kelbichem. Po nahlédnutí do zmíněného díla je jasné, že jde spíše o kandidáta na Bludný balvan, než o informaci o Pražském orloji. Škoda, že si autoři něco nepřečetli dříve než začali tvořit. Veršíky a karikujícími obrázky ukazují, že o funkci i významu orloje moc nevědí. Kružnice astrolábu raději promění v nesmyslnou čmáraninu. Záštita starosty městské části Prahy 11, ani půvab Táni Fischerové na vernisáži to už nezachrání. Již jsem se skoro smířil s tím, že Praha je zaplavena kýčovitou produkcí vyřezávaných orlojů v prodejnách suvenýrů. Děsí mě ovšem informace, že snad má být tato publikace přeložena většiny evropských jazyků, snad i do japonštiny. Myslím, že alespoň Japonce bychom mohli ušetřit.

Petr Král

Dřevěné sochy na orloji opět kompletní

Zpět na čelní stranu orloje se po opravách vrátily i další čtyři sochy. Sochy, kterým se díky Suchardovým doplňkům říká Filozof, Anděl, Hvězdář a Kronikář. Možná byl jejich smysl dříve jiný. Všech osm památkově chráněných soch z orloje restauroval akademický malíř Jiří Matějíček se svou manželkou. Prováděla se pravidelná dvouletá konzervace a oprava prasklin.

Petr Král

Daň z hodin

"Ve velké Británii byla v roce 1797 krátkodově zavedena daň z hodin. Vztahovala se na všechny hodiny, včetně hodinek. Daň byla skokově progresívní. Roční daňová sazba činila dva šilinky a šestipenci pro základní hodinky a až deset šilinků pro zlaté hodinky. Hodiny s cenou více než 20 šilinků (jedna libra) byly hodnoceny sazbou pěti šilinků. Některé skupiny byly od daně osvobozeny. Například nemocnice, královská rodina a samozřejmě i sám Parlament.

Výsledkem bylo, že lidé přestali kupovat nové hodiny a hodinky. Hodináři a jejich dodavatelé rychle krachovali. V reakci na to, někteří podnikatelé dávali zdaněné hodiny dovnitř svých prostor, aby přilákali zákazníky bez hodinek. Toto bylo obzvláště výhodné v hospodách. Na pivu jste hodinky prostě nepotřebovali. Hodiny v hostincích získaly samostatný název. Termín ""Parlamentní hodiny"" se vztahuje na ty, které se vyráběly během hodinové daně. Proti běžným hodinám určených k zavěšení v hostinci byly větší a solidně postavené.

Daň byla podle očekávání velmi nepopulární. Byla zrušena po méně než roce. Doufám, že jí tímto příliš nezpopularizuji."

Petr Král

Osazování soch

Za mrazivého pátečního rána, 10. února po osmé hodině ranní, začalo osazování čtyř horních soch na orloj - Marnivce, Lakomce, Smrtky a Rozkoše. Lakování a zlacení soch bylo v péči restaurátorů ak. malíře Jiřího Matějíčka a umělecké pozlacovačky Dariny Smetánkové. Opravena byla také mechanika pohyblivých částí soch. Do péče restaurátorů byla zároveň předána dolní řada soch - Filosof, Anděl, Hvězdář a Kronikář.

Petr Skála

Demontáž dřevěných soch z orloje

Od pátku probíhá demontáž soch z orloje. Dostane se jim očisty a oživení barev.

Petr Skála

Kdo přebývá v orloji za dvířky s číslem 1865 - podruhé

Zdá se, že záhada dvířek s číslem 1865 nedala spát ani orlojníkům. I vydali se na návštěvu. Jsme rádi, že se vzácný okamžik otevření příbytku ducha starých časů podařilo vyfotografovat.

Petr Král

Státní smutek se projevil i na orloji

V pátek ve 12 hodin se figurky apoštolů po otevření dvířek na pět minut, po dobu vyzvánění zvonů, zastavily. Ve dvířkách zůstal sv. Petr a sv. Jakub.

Petr Skála

Kdo přebývá v orloji za dvířky s číslem 1865 ?

Jakoby záhad kolem orloje nebylo dost. Autora orloje spíše tušíme, unikají nám i detaily poslední přestavby stroje. Nevíme ani, kdy se zabydleli na orloji apoštolové. Teď do toho někdo přijde s otázkou na dvířka s číslem 1865. Dvířka trochu tajemná, která unikají pozornosti kolemjdoucích i orlojníků. Nevedou do prostor dostupných z útrob orloje. Vypadají pustě, přesto se za nimi v noci svítí. Někdo tam možná bydlí. Možná je to duch starých časů.

Podle pověsti zemře některý radní, pokud se orloj poškodí a neopraví. Vybrat vhodného kandidáta, ne-li přímo kletbu vykonat, je právě úkol pro tohoto ducha. Číhá si v svém příbytku na vhodnou šanci. Onehdy jsem ho viděl vykukovat z dvířek a zkoumat již opět vandalsky uvolněný kamenný sloupek kolem předních dveří. Pachatele policie dopadla, tak se zase uklidnil. Blíží se ovšem Silvestr, kdy mnozí, kteří jsou silní jako býk a bezmála tak chytří, budou v pokušení dokázat svou duševní sílu právě zde. Možná se dočká.

Petr Král

Kinšnerovy hodiny

Výstřižek z časopisu z roku 1911 ukazuje údajné Kiršnerovy astronomické hodiny inspirované Pražským orlojem.

V textu se praví: Astronomické hodiny opatřeny jsou pohyblivým krajním ciferníkem, který přesně ukazuje, kdy Slunce vychází a zapadá, čtvrti Měsíce atd.... Hodiny se sestávají ze tří strojů. Tyto dva stroje natahují se toliko jednou za rok. Hodiny vyrábí Edm. Kiršner v Chlumci n. Cidl.

Trochu to připomíná zprávy z rádia Jerevan. Nejedná se o Edm. Kiršnera, ale o hodináře a zlatníka Edmunda KINŠNERA ( * 6. 5. 1846 v Mšeně, okr. Mělník, + 3. 3. 1913 v Chlumci nad Cidlinou), který se vyučil v Sobotce u hodinářského mistra Prokeše. Roku 1865 přišel do Chlumce nad Cidlinou. Sestrojil astronomické hodiny. Na národopisné výstavě v Praze roku 1895 za ně získal čestný diplom.

Podle fotografie mají hodiny dva jicí stroje (dvě kyvadla a dvě závaží) a tři ciferníky. Levý ciferník odpovídá astrolábu Pražského orloje, ale symboly Slunce a Měsíce jsou pevně na rafiích. Střední ciferník poměrně věrně kopíruje Mánesovo kalendárium. Pravý ciferník jsou asi běžné hodiny. To ovšem nesouhlasí s popisem uděleného patentu 82689.

Petr Král a kol.

Věžní muzejíčko

"Od 1.7. začíná první sezóna Věžního muzejíčka v Soběslavi - expozice několika zajímavých věžních hodin doplněných ukázkou hodin všech možných druhů a také ukázkou výroby zvonů. Důležitou událostí bude zahájení výstavy ... i zvony mají duši. Výstava je v Knihkupectví U sv. Víta v Soběslavi a pokračuje v prostorách věže, v prostorách Věžního muzejíčka. Výstava, která Vás provede tvorbou zvonaře Michala Votruby potrvá od 7. července do konce srpna.

Prohlídka hodinářské expozice
komentovaná autorem výstavy je po dobu prázdnin každý den od 16 hodin.

V sezóně 2011 bude ve věži dále vystaveno:

• Starý kovaný věžní stroj se základem patrně z r. 1484, pozdější samostatný stroj pro čtvrťové bití, ručičkové převody, bicí kladiva a kamenná závaží. Jendná se o hlavní a nejzajímavější exponát, který pochází z doby legendárního ""mistra Hanuše"", dříve považovaného za autora Pražského orloje.
• Věžní hodiny Julius Hiemann ze saského Lipska z roku 1884 nabízí srovnání technologií po 400 letech.
• Věžní komplet ze zámku Býchory, který obsahuje čtvrťový stroj Prokeš z roku 1868 včetně cimbálů. Komplet doplňuje unikátní zvonicí stroj pro zvonění začátku a konce pracovní doby a přestávky na oběd na hlavní cimbál.
• Ve věži v normálním provozu stroj Elektročas z r 1959.
• Sestava rozvodů pro 3 ciferníky ze zvoničky Svinky. Datováno před rok 1902.
• Několik výstavek (švarcvaldky, elektromechanické hodiny, hodiny z bakelitu, ...) a dalších zajímavých malých hodin, například polarizační sluneční hodiny.
• Opakovaná foto výstava pana Marušáka - 600 let orloje.

Další informace"

Petr Král

Stavební úpravy orloje         a kohout si načechral peří...

Orloj byl v pondělí 4. dubna zastaven, stroj pečlivě zabalen a zajištěn na dobu opravy omítek a zdiva schodiště a patra pod strojem orloje. Znovu byl spuštěn 20. 4. Současně proběhly menší opravy stroje a nastalo jedno velké překvapení. Opravy stroje se týkaly vačky vypouštění apoštolského stroje, jištění motorů natahování a dalších drobnosti. Zejména však byla vrácena hybnost soše zlatého kohouta. To je po mnoha letech první výrazný zásah do vzhledu orloje, který napravuje nedostatek minulosti. Podívejte se na podrobnější informaci o kohoutovi.

Petr Skála

Opět bylo večerní promítání na orloj

Projekce z minulého roku byla opakována 5. března v sobotu od 19.oo hod. do 22.oo hod. v půlhodinových intervalech, u příležitosti probíhající hodinářské výstavy na Staroměstské radnici. Bližší informace jsou na oficielním serveru výstavy www.600letorloje.cz.

Nedá nám, abychom neupozornili na několik nepřesností v kapitole Historie orloje uvedeného serveru.

V době vzniku orloje (1410) už byl Jan Ondřejův, t.zv. Šindel, profesorem Karlovy univerzity, ne tedy až pozdějším, v tomto roce se stal také rektorem.

Údaje o jedinečnosti orloje jsou novináři trvale nadhodnocovány, i když zprávy o starších astronomických hodinách v jiných místech Evropy hovoří o asi dvaceti pěti strojích.

Spekulace o tom, že před opravou 1865-66 byl orloj pouze astrologickými hodinami, je nepochopení funkce orloje od samého počátku. Naopak, astrologický atribut, tabulku planetních vládců hodin, orloj ztratil v roce 1791 při překrytí této vnější tabulky oslavným nápisem.

Na svou dobu přesný chronometr (Božek,1865 ) neslouží ke korigování přesnosti chodu orloje, ale přímo ho řídí. Jiný hodinový stroj nemá, ten tzv. původní neexistuje.

Pak snad ještě pár dílčích připomínek, jako že na ciferníku existují ještě nestejné hodiny, zvané babylonské a že původně apoštolové chodili podle staročeského času. Ten byl znovu zprovozněn až roku 1957 a dnešní figury pochodují podle času středoevropského. Oprava 2005 se parléřovských plastik netýkala, což je škoda, protože to potřebují už několik set let.

Malá perlička na závěr: vandalové ulamují ruku hvězdářovi, k lakomcovi v horní řadě zatím žádný škůdce nevylezl …

StanM.

Rusko ruší změny času

Téměř zapomínáme, že ještě před 22 léty naše média každou zprávičku z Ruska (tehdy CCCP) s nadšením přetiskovali. Opět máme tu možnost, protože ruský prezident D.A.Medvěděv zrušil počínaje letošním rokem střídání letního a zimního času. Své rozhodnutí odůvodnil neprokazatelnými energetickými úsporami, narušováním lidského biorytmu a také krav, protože ty nechápou, proč k nim dojičky přicházejí v jinou dobu. Na našem webu o problematice letního času píšeme a toto prezidentské rozhodnutí chválíme. Zvláště v porovnání s bruselskými byrokraty, kteří v roce 1996 místo aby letní čas zrušili, tak jej naopak o jeden měsíc prodloužili. Asi moc čtou zákony prof. Parkinsona a Murphyho. Ale orloji, jak známo, je to úplně jedno.

StanM.

Výstava - UMĚNÍ ŘEMESLA HODINÁŘSKÉHO         fotogalerie

Výstava ve Staroměstské radnici byla slavnostně zahájena 5.2. a potrvá do 29.3. 2011. Prezentaci výstavy, popis expozice, doprovodné akce a další údaje najdete na www.600letorloje.cz. V historické sekci si návštěvník může přečíst stručné informace o orloji, prohlédnout velmi starou fotografii a dva jiné věžní stroje z majetku technického muzea. U vchodu je návštěvník přivítán sekvencí fotografií detailů orloje včetně pohledů do stroje.

Záměr výstavy se časem změnil z prezentace samotného orloje na výstavu na počest orloje. Autoři říkají, že výstava je nyní věnovaná vývoji hodinářského řemesla v České republice a ve světě. Ve třech expozicích se představuje historie pražského orloje, české hodinářství a přední švýcarské a americké manufaktury. Spokojeni tak mohou být zejména milovníci hodinek. Orloj trochu přišel zkrátka. Alespoň, že mezi exponáty nechybí hodinky s astronomickými ukazateli.

Doufáme také, že nebude zklamán návštěvník, který podlehl informačnímu šumu a čekal, že při této příležitosti bude vystaven i originální hodinový stroj z roku 1410, který byl původně v Orloji instalován. Naštěstí Pražský orloj je nad novinářské šotky povznesen a dál původním strojem ukazuje, jak Slunce každého dne vychází a zapadá ukazujíc poledne i půlnoc s rovnými i nerovnými hodinami ....

Petr Král

Jak rychle odečíst délku noci na ciferníku orloje ?

Česká hodina připadající na XII. hodinu německou odpolední určuje poloviční délku noci. Připadne-li 5 3/4 hodiny českých na XII. hodinu německou odpolední, pak má noc délku 2 x 5 3/4 = 11,5 hodin. Pomocí toho se dá odečíst a vypočítat i východ slunce, tj, nejdříve určím délku dne, tj. 24 minus výsledek předchozího výpočtu a toto číslo odečtu od německé hodiny připadající na západ tj. 24. hodinu českou.

G. Gruss roku 1864

Částečné zatmění Slunce 4.1.2011 a Eclipsoskop

V úterý nastalo částečné zatmění Slunce. Naštěstí zlý drak Slunce zase vyplivl a běh orloje může nerušeně pokračovat. Pražský orloj totiž nemá dračí rafii, tak ho možná tento astronomický úkaz překvapil. Balbín ovšem při popisu orloje uvádí: krom toho také se tu spatřuje zatmění slunce i měsíce. Karel Jaromír Erben v rukopise o orloji z roku 1867 říká: v této věci byl poctivý Balbín na omylu, neb nebylo, aniž potud jest jakého stroje, jenž by zvěstoval zatmění slunce a měsíce. Rukopis ale zároveň obsahuje přípis tužkou, kde se namítá, že p. Steinich, řed. školy P. Marie Vit. zhotovil r. 1911 Eclipsoskop. Pan Steinich se zatměním opravdu zabýval a po Eclipsoskopu je tedy třeba pátrat.

Petr Král

Vstup do roku 2011

Web orloje završil první rok svého trvání. Dosáhl cca 28 tisíc návštěv (jedinečných IP) za rok, tedy 2300/ měsíc, případně 80/den. Největší nápor, 369 jedinečných návštěvníků zažil dne 10.10.2010, kdy pravý orloj slavil 600 let. První špička návštěvnosti byla již 4.4.2010 (183). To v TV dávali pohádku Kozí příběh. Doufáme, že překlady do angličtiny, němčiny a ruštiny a mnohá další nová zajímavá témata zájem návštěvníků znásobí. Zatím to vypadá na denní průměr vyšší než sto.

Zároveň Vám přejeme všechno nejlepší v novém roce 2011, hodně zdraví, pohody a spokojenosti.

Váš tým www.orloj.eu

Rok portálu orloj.eu

Orloj 9. 10. 2010 slavil 600 let svého trvání. Portál www.orloj.eu slavil rok provozu. K narozeninám dostal anglickou verzi stránek. Server byl oficiálně spuštěn 1. 12 2009 a anglická verze 20. 11. 2010. Pro ty, kteří budou mamítat, že rok ještě neuplynul, dodáváme, že i výročí vzniku orloje se slavilo dříve. Pokud za dobu vzniku orloje budeme považovat datum listu purkmistrova, tedy 9. října. 1410, neuplynulo v době oslav ještě 600 let. Měli bychom brát v úvahu, že list byl datován podle juliánského kalendáře, který je nutno, kvůli odlišnému vkládání přestupných dnů, na současný přepočítat. Podle S. I. Selečnikova platí pro 15. století oprava + 9 dnů. Výročí tedy nastalo 18. 10. 2010.

Ani to nám nezabránilo za rok učinit několik skoroobjevů. Přiklonili jsme se více k Mikuláši z Kadaně jako k autorovi orloje, díky digitalizaci opisu orlojní knihy ze 17. století, jsme ukázali na použití českého času počítaného od východu Slunce, ukázali jsme na chybu písaře v tabulce nedělních písmen, vyjasnili jsme dobu, po kterou byl na astronomickém ciferníku nastavován letní čas a mnohé jiné. To bylo možné jen díky týmu zapálených spolupracovníků. Všem zúčastněným velmi děkujeme.

Doufáme, že i nadále přineseme mnohé nové informace, jako například přepis rukopisu snad od K. J. Erbena Zpráva o starobylém orloji na radnici Starého města Pražského.

Petr Král

Oslavy výročí         více zde

Staroměstský orloj, středověké astronomické hodiny, které patří k nejznámějším památkám Prahy, oslaví v sobotu 9. října své 600. narozeniny. Na počest tohoto významného jubilea se odehraje vizuální projekce (video-mapping) přímo na jižní stranu budovy Staroměstské radnice, kde je orloj umístěn. Jednotlivé části projekce představí divákům významné kapitoly z dějin této památky.

Počítačová animace představí stavbu orloje od architektonického plánu přes kamenickou práci Petra Parléře až po umístění kalendářní desky od Josefa Mánese. Návštěvníci Staroměstského náměstí budou moci nahlédnout díky optické hře i do útrob orloje. Projekce také připomene dramatické události - husitské války, popravu pražských pánů až po poškození Orloje při osvobozování Prahy v roce 1945. Vizuální projekce se bude konat v sobotu 9. října od 19.30 do 22 hodin. Projekce budou začínat vždy v každou půl a celou hodinu – hned po promenádě Apoštolů. Délka audiovizuálního díla je cca. 10 minut. Vstup na Staroměstské náměstí je zdarma.

Tomato Production

Pocta Mikuláši z Kadaně         více zde

Město Kadaň věnovalo svému nejslavnějšímu rodáku – mistru Mikuláši z Kadaně pamětní desku u příležitosti 600. výročí zhotovení Pražského orloje na Staroměstské radnici v Praze. Autorem desky je Karel Meloun. Slavnostní odhalení na Kadaňské radnici se konalo ve středu 15. září 2010 ve 13,00 hod.

V rámci této slavnostní události proběhla na radnici také přednáška pražského orlojníka, kterým je v současné době akdemický sochař Petr Skála. Dále proběhne výstava unikátních fotografií pana Stanislava Marušáka. Fotografie vznikly především při generální opravě orloje v roce 2005 a nabízejí tak možnost pohledů do veřejnosti nepřístupných prostor i s detaily, které jsou viditelné jen při takto výjimečných opravách jednou za několik desítek let. Fotografie pana Marušáka byly použity rovněž při přípravě tohoto internetového portálu.

webmaster

Kleinovy astronomické hodiny

Dobrá zpráva je, že od 7. října bude zpřístupněna veřejnosti v celé galerii Klementina rozsáhlá výstavu Klementinum v datech a obrazech, kde budou mimo jiné vystaveny I tyto unikátní astronomické hodiny. Výstava bude otevřena denně mimo pondělí od 10.30 do 18.00.

webmaster

Jen trochu zapršelo a už zase rostou orloje         video+

Tentokrát to bylo v Žatci. A není to orloj ledajaký, ale orloj s pivní tématikou, tedy orloj typicky český. Má vtip a nehraje si na středověkou památku, ale přesto jsou na něm věci, které divák od orloje očekává. Každou celou hodinu kostlivec rozklinká zvoneček. Místo apoštolů se ale zpoza dvířek ve dně sudu objeví mariášové karty s motivem chmelových šišek. Výzdoba je zaměřená na pěstování chmele a konzumaci piva. Oficiální spuštění orloje bude koncem prázdnin. Už dnes se podívejte na video+.

Nás zejména zaujalo, že orloj pohání původní hodinový stroj z roku 1860 (Mannhardt). Bude sice trochu obtížnější ho sladit s elektrickým zvoněním řízeným DCF přijímačem, ale po sedmi čárkách na účtence (logo Chrámu piva) to snad nebude tolik vadit.

Co však trochu vadí, jsou informace, které nám novináři poskytují v souvislosti s Pražským orlojem. Je škoda, že i v roce, kdy si připomínáme 600 let od jeho vzniku, se stále dovídáme, že autorem je mistr Hanuš, jak nám to vštípil Jirásek, a ne Mikuláš z Kadaně, jak ukazují nynější výzkumy. Radíme tedy tvůrcům žateckého orloje, aby údaje o svém díle zaznamenali pečlivě, aby pak novináři budoucnosti nemuseli tápat.

JinBum

Marnivec zvýšil intenzitu fintění

Marnivec na orloji v pondělí 19.7. ráno se usmál, ožil a zvýšil intenzitu fintění. My víme proč. Ten den se na orloji filmovalo a proto byly na několik hodin odstraněny ochranné sítě. Pro jaký účel se filmovalo není důležité, ale je to také připomenutí, že Den D výročí orloje se blíží. Kdo pozorně sleduje náš web, tak ví, že to bude 9. října t.r.

StanM.

Mistr Hanuš se spokojeně usmívá

Mistr Hanuš se spokojeně usmívá, protože v Asii, po Soulu a Tokiu, je v provozu již třetí pražský orloj. Od května stojí v čínském Šanghaji EXPO 2010 v expozici města Prahy a podle zájmu je jedním z nejvýraznějších objektů na celé výstavě. Je to kopie velmi přesná, i s kohoutem a pohyblivými apoštoly. Uvažuje se, že interval jejich představení bude nastaven na půlhodinu, protože je elektronický. To pražský originál neumí, ale výstava je přece jen něco jiného. Do Šanghaje jsme zatím neletěli, tak uveřejňujeme několik fotografií ze serveru Českého rozhlasu (foto J.Skalický). Orloj bude na výstavě do konce října, o jeho dalším osudu není ještě rozhodnuto.

Hlavním mottem expozice však není orloj, ale koncept protipovodňové ochrany, který Praha staví od roku 1997 a který se v praxi osvědčil v roce 2002. Mobilní bariéry tenkrát ochránily před ničivou vodou především Staré Město, kde už byl systém dokončen. Protější břeh Vltavy ještě chráněn nebyl, proto se tehdy z Kampy stalo velké jezero. Ochranný systém zaujal i organizátory, proto jej vybrali k samostatné prezentaci v sekci Urban Best Practices Area.

StanM.

        Kutil si na zahradě vyřezal orloj, kostlivce pohání motorkem ze stěračů

Inspirace orlojem má mnoho podob. Vyřezávaný orloj si postavil pan Jaroslav Šimon z  Ohníče. Dílo lidové tvořivosti sice  není pravým orlojem, ale za podívání stojí. V odkazu na server hoby  najdete více včetně video reportáže. 

webmaster

        Soutěž Pražské informační služby

Trochu se zpožděním informujeme o soutěži uspořádané Pražskou informační službou k výročí 600 let Pražského orloje. Na dětských kresbách můžete vidět vítěze. Je zajímavé, jak se nepodařilo dětem vystihnout čáry babylonských hodin. Podobně vypadají staré rytiny, kde nesprávné zakreslení čar má patrně stejný důvod. Sledujte odkaz v hlavičce.

webmaster

        Rozhovor s orlojníkem na iDnes.cz

        Orloj v Táboře

Po více než roční přípravě byl na soukromém objektu v Táboře spuštěn orloj s plnohodnotným astronomickým ciferníkem. Blahopřeje jistě i Jan Táborský z Klokotské hory.

V odkazu přinášíme poměrně podrobnou zprávu, která popisuje lokalitu, vzhled i technické řešení. Zprovoznili jsme i internetovou kameru.

webmaster

V galerii v Knihkupectví U sv. Víta v Soběslavi byl poprvé předveden restaurovaný kovaný věžní stroj se základem možná z roku 1484. Návštěvníci tak mohou porovnat obdobnou kovářskou práci na výstavě fotografií Pražského orloje a na reálném exponátu. Titulek je možná trochu nadnesený, ale v té době se jako orloj označovaly všechny veřejné hodiny. Restauroval současný orlojník Petr Skála. Expozice bude otevřena do konce prázdnin, potom se přestěhuje do věže a vytvoří základ Věžního muzejíčka.

webmaster

Druhý první slovenský orloj v Hybe         další podrobnosti...

Orloj ve Staré Bystrici je sice první dokončený slovenský orloj, ale již dříve začaly práce na orloji v Hybe. Jedná se o repliku Pražského orloje s elektronickým pohonem rafií řízenou DCF přijímačem. Ciferník bude obdobou pražského astrolábu s přepočtem na zeměpisnou polohu podtatranské obce Hybe. Těšíme se na dokončení.

webmaster

Antivandal vrátil Měsíc

Na rozdíl od katastrofických zpráv o dalších a dalších vandalských útocích na Hvězdáře a spol., můžeme přinést zprávu více než optimistickou, trochu ve stylu Radia Jerevan. Měsíc na orloji již je. Nejedná o Pražský orloj, ale o jeho počítačový model a Měsíc nevrátil antivandal, ale vytvořil ho autor modelu, pan Sandler, sám. Povedlo se znamenitě. Můžete vidět na horním odkazu.

webmaster

Výstava fotografií pana Stanislava Marušáka a vystavení restaurovaného věžního stroje         Prezentace výstavy

Virtuální muzeum hodin o.s. a N.S. Centrum - Knihkupectví U sv. Víta spolu se serverem www.orloj.eu pořádají výstavu fotografií Stanislava Marušáka. Výstava je přístupná v knihkupectví na Náměstí republiky v Soběslavi od 7. května 2010 patrně do poloviny prázdnin, pondělí až pátek od 8.00 do 17.00, v sobotu od 8.00 do 11.00 hod. Fotografie vznikly především při generální opravě orloje v roce 2005 a nabízejí tak možnost pohledů do veřejnosti nepřístupných prostor i s detaily, které jsou viditelné jen při takto výjimečných opravách jednou za několik desítek let.

Od 8.6. bude ve stejném prostoru vystaven restaurovaný soběslavský věžní hodinový stroj. Restauroval pražský orlojník Petr Skála. Stroj byl již v roce 1677 přestavován možná ze stroje z roku 1545 nebo i staršího. Přijďte porovnat kovářskou práci soběslavského stroje a orloje.

webmaster

V Praze běží druhý Pražský orloj         Keplerovo muzeum

V Benediktské ulici v Praze byl ve výloze AGENTURY ProVás nainstalován unikátní počítačový model orloje pana Sedláčka. Model věrně zobrazuje stav astronomického ciferníku a zároveň na druhé obrazovce uvádí hodnoty jednotlivých časů a dalších veličin v češtině a angličtině. Jde o program, který již delší dobu tiskne aktuální zobrazení ciferníku na vstupence Keplerova muzea. Fotografie uvádí stav těsně před dokončením.

webmaster

Hvězdář se vrátil

Dnes od 8.00 hodin je opravená socha Hvězdáře zpět na svém místě. Na svém místě je i vandalem použitý odpadkový koš. Orlojník Petr Skála Hvězdáře patrně konejší, aby se nebál, že když příště dostane košem, tak ho zase firma Hainz opraví.

webmaster

Sebeobrana?         Více o kletbě

Vandal zase devastoval sochu Hvězdáře. Zdá se, že nevěděl o ochranné kletbě orloje. To se asi divil, když to na něj přišlo. Jenže tohle zaklínadlo působí až po činu. Hvězdář musí být pro příště lépe připraven na sebeobranu. Událost značně zvýšila i návštěvnost našeho serveru. To ale nepotěší.

webmaster

Kozí příběh

Prý jsem v neděli byl v nějaké bedně. Ani nevím. Kozí příběh, říkali. Orloj tam prý měl spoustu dřevěných koleček. Možná dost lidí chtělo znát pravdu. Projevilo se to letošním maximem návštěvnosti servru.

webmaster

Pozoruhodná přesnost orloje

Orloj se za týden zpozdil o celou dlouhou jednu sekundu. Zpropadená nepřesnost. Zase jsem musel sahat do stroje. To by se člověk vopupínkoval. Zvlášť, když nevím co to sekunda je. Orloj na hlavním ciferníku nemá ani minutovou ručičku, natož sekundovou.

webmaster