naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Orloj na náměstí Sv. Marka v Benátkách
    aneb jaký čas ukazuje italský orloj ??

orloj BenátkyPři srovnání Pražského orloje s orlojem ve Stralsundu jsme vyslovili názor, že Pražský orloj je určitým mostem mezi orloji postavenými pro zobrazování německého času pomocí astrolábu a orlojem  postaveným pro zobrazování italského (českého) času. Proto zkusíme více rozebrat, jaký čas vlastně ukazují italské orloje. 

Zaměříme se na orloj v Benátkách zejména na základě informací ze stránek obdivovatelů tohoto orloje - Antica Orologeria Zamberlan. Stránky přinášejí kromě běžných informací rozsáhlou polemiku nad způsobem restaurování tohoto orloje. Doporučujeme vaší pozornosti zejména tyto dva články v angličtině:  Historie hodin a  Kontroverzní rekonstrukce s mnoha detaily. V těchto článcích Renato a Franco Zamberlan popsali historii těchto zajímavých hodin s ohledem na poslední rekonstrukci.  Druhým zdrojem je následující galerie obrázků.

Stručné obecné informace o orloji v Benátkách

Věž a orloj pochází z posledního desetiletí 15. století. Nedostatek původních informací, mnoho přestaveb a následných návratů k "původnímu" stavu téměř vylučuje možnost dopátrat se původního středověkého stavu. Postavením benátského orloje byl pověřen hodinář Gian Carlo Rainieri pochází již z roku 1493. Věž pro hodiny byla postavena cca 3 roky později. V prosinci 1497 byl na vrchol stavby osazen velký zvon, na který odbíjí dvě postavy (pastýř a pastýřka) vysoké 8,5 stopy. Postavy jsou nyní nazývané podle barvy moors (mouřeníni?). 

Pravděpodobně již v době vzniku byl orloj doplněn o mechanismus průvodu anděla a tří králů. Průvod vyšel z levého okna do pravého po balkónu nad astronomickým ciferníkem. Současný mechanismus pro pohyb průvodu je z roku 1759. Je však aktivovaný pouze 15 dní v roce během festivalu. V ostatní dny jsou v okénkách velké digitální ukazatele času. Římské číslice v levém okně udávají hodiny, arabské číslice v pravém okně udávají čas v pětiminutovém intervalu.

Původní hodinový stroj byl jistě lihýřový, později přestavěn na kyvadlový krok. Zásadní přestavba stroje orloje proběhla v roce 1755 a v roce 1857. V tomto roce byly zavedeny již zmíněné digitální ukazatele času. Jde o jedno z prvních použití digitálního zobrazení času u věžních hodin. 

Astronomický ciferník původně patrně ukazoval vzájemné polohy všech "planet" podle Ptolemaiova modelu vesmíru, tedy Luny, Merkura, Venuše, Slunce, Marsu, Jupitera a Saturnu. Stroj orloje otáčel ekliptikou, diskem Slunce a Měsíce, přičemž Měsíc zobrazoval i jednotlivé fáze. Není zcela jasné, zda  ostatní planety také ovládal stroj, nebo se otáčely společně se slunečním a měsíčním diskem a jejich vzájemná poloha byla ručně korigována. 

Uvádí se, že hodiny snad také ukazovaly údaje o přílivu a odlivu. Také se uvádí, že v roce 1858 byl orloj vyhlášen jako oficiální časomíra v Benátkách, podle kterého se všechny ostatní hodiny nastavovaly. Traduje se též pověst, že autorovi orloje byly oči vytrženy z hlavy, aby druhé již nemohl udělat. 

Stroj a převody astronomické části

Sestava orloje má v současné době v hlavním rámu jicí stroj, zvonicí stroj a dva stroje pro pohyb odbíjejících soch. Mimo hlavní rám jsou převody astronomické části a ještě samostatný stroj pro promenádu tří králů a pohon digitálních ukazatelů. 

Na první pohled je vidět, že astronomické soukolí s Pražským orlojem moc porovnávat nejde. Zatímco v Praze je pohyb tři hlavních kol (ekliptika a sluneční a měsíční kolo) samostatně odvozován od jicího stroje, v Benátkách jicí stroj pohybuje pouze slunečním kolem, které unáší i soukolí pohybu ekliptiky a měsíce. Jistou podobnost spíše vykazují astronomické převody orloje v Olomouci. Můžeme si představit, že jicí stroj otáčí celým systémem tak, aby sluneční ukazatel ukazoval správný čas. Ukazatele ekliptiky, Měsíce a případných ostatních "planet" se točí společně s ním. Jejich poloha se drobně upravuje pomocnými převody opírajícími se o pevná ozubená kola.   

Díky kresbám A. Peratonera (převzatých z výše uvedeného materiálu) si můžeme udělat dost dobrou představu o současném stavu stroje. Můžeme detailně prostudovat astronomické převody. Předpokládáme, že počty zubů na nákresu jsou správné a doufáme, že správně odhadneme počet nenakreslených zubů u pastorků. Celkové schema věže najdete například na stránce tover1

Jicí stroj otáčí 1 x za 24 hodin největším kolem o 264 zubech. Toto kolo je zároveň kolo Slunce. Velikost pastorku jicího stroje je závislá pouze na rychlosti jeho chodu, dalších astronomických převodů se neúčastní. V nákresu vidíme střední souosá kola v pořadí: vnější sluneční kolo (264 zubů), kolo ekliptiky (216 zubů), kolo měsíce (210 zubů), pomocné pevné kolo Měsíce (96 zubů) a pomocné pevné kolo ekliptiky (77 zubů). 

Sluneční kolo unáší ozubené kolečko (v nákresu nahoře), která zapadá do pevně uloženého pomocného kola Měsíce ve středu soustavy a pomocí pastorku otáčí středním kolem měsíčního disku. Bohužel není vidět počet zubů pastorku. Budeme předpokládat, že ozubené kolečko má 54 zubů a jeho pastorek má 4 zuby. Přesnost převodu Měsíce na orloji v Benátkách proti původnímu řešení Pražského orloje je o několik řádů lepší. 

Kolo ekliptiky je otáčeno složitějším převodem (v nákresu dole). Větší unášené kolečko má 78 zubů a pastorek 4 zuby, menší unášené kolečko má 40 zubů a pastorek 6 zubů. Přesnost převodu je naopak lehce horší než u Pražského orloje. 

Asi dnes nejsme schopni říci, z které doby pocházejí převody v Benátkách. Přikláníme se k nějaké pozdější přestavbě. Převody jsou komplikovanější než u Pražského orloje, mohou být zásadně mladší. Srovnání přesnosti proto nemá zásadní význam. 


digitálni i anologove zobrazení času

Jaký čas tedy orloj zobrazoval a zobrazuje dnes

Původní provedení orloje jistě ukazovalo italský čas. Rekonstrukce nejstaršího ciferníku orloje svědčí o tom, že orloj byl sestrojen pro "rovnoměrně" rozdělený čas na 24 hodin počínaje západem Slunce. Protože čas západu Slunce se během roku mění, je nutné lehce zkracovat či prodlužovat jednotlivé dny, aby mohla být 24. hodina stále na stejném místě. Proti stávajícímu pojetí rovnoměrného času se tedy orloj musel někdy zpožďovat či předbíhat (od slunovratu do slunovratu a zpět). Jde však jen o malé rozdíly mezi sousedními dny, které byly menší něž denní chyba lihýřového stroje. Sluneční rafie musela být, tak jako tak, korigována podle slunečních hodin. 

Po všeobecném rozšíření německého času byl tento čas trochu násilně implementován i na orloj v Benátkách. Svědčí o tom ciferník s arabskými číslicemi na 2. náčrtu,  doložený například fotografií  z roku 1896. Německý čas je samozřejmě zcela rovnoměrný.

Následující rekonstrukce se sice vrátila k italskému typu ciferníku, ale orloj je v současnosti nastavován na SEČ s 24. hodinou vpravo. Svědčí o tom porovnání digitálního a analogového zobrazení času na fotografii. Na obou ukazatelích je 9 hodin 50 minut.  Nastavení na SEČ poněkud popírá princip italského typu orloje. Denní pohyb Slunce není zobrazen již ani přibližně. Roční pohyb, tedy pozice Slunce a Měsíce v ekliptice je zachován ve všech způsobech nastavení. Nastavení astronomické části na italský čas by turisté prý nepochopili obdobně jako by prý nepochopili nastavení Pražského orloje na pravý sluneční čas. Škoda. Na SEČ mohl být nastaven pouze digitální ukazatel. 

Nákresy ciferníků

Hypotetická rekonstrukce původního
astronomického ciferníku,
 včetně dalších pohyblivých planet.
Ciferník orloje s arabskými číslicemi ve dvou cyklech 12 hodin "německého času" bez "ostatních planet" s počátkem dole.  Doloženo fotografií z roku 1896. Současný stav. Nyní pouze s pohybem ekliptiky, Slunce a Měsíce. Hvězdy na středních mezikružích nejsou pohyblivé, jsou pouze dekorativní. 
Odlišné řešení  současně zobrazovaného italského a německého času na astronomických hodinách
v katedrále v Uppsale. Arabské číslice vlevo pro italský čas, římské číslice pro německý čas. Také zde je Italský čas s počátkem vpravo.
Pouze sluneční disk na severním ciferníku s dělením na 2 x 12 hodin s číslicí XII vpravo. Současný stav.  1 - 24, číslice XXIIII opět vpravo.


Typický ciferník pro italský nebo i český čas je nepohyblivý ciferník s číslicí 24 vpravo. Umístění čísla XXIIII na ciferníku odpovídá symbolice západu Slunce v 18 hodin SEČ. To je ovšem průměrná hodnota platná pouze o rovnodennosti.  "Kulminace" slunečního ukazatele v horní poloze ciferníku souhlasí s kulminací Slunce také pouze při rovnodennosti. Italský typ ciferníku nezobrazuje denní běh Slunce přesně, tedy nezobrazuje poledne horní polohou ukazatele. Důraz u italských astronomických hodin je ovšem kladen na správné zobrazení polohy Slunce a Měsíce v ekliptice. 

Pražský orloj je výjimečný v tom, že díky astrolábu zobrazoval denní i roční pohyb těles a zároveň sluneční rafií ukazoval na pohyblivém ciferníku český čas.  


Text Petr Král, vyjasnění převodů Petr Skála, původní informace z webu Antica Orologeria Zamberlan


Odkazy


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu