Nedělní písmenobylo jedním z nástrojů středověkého kalendáře a sloužilo k určení názvu dne v týdnu pro dané datum. V tomto systému je 1. lednu přiřazeno písmeno A, 2. lednu písmeno B, atd. až 7. lednu písmeno G. Cyklus těchto sedmi písmen se opakuje po celý rok. Potom nedělní písmeno v daném roce je to, které datum připadne na první neděli v lednu. Připadne-li neděle např. na 2. ledna, je nedělní písmeno B, připadne-li neděle na 6. ledna, je tímto písmenem F. V roce 2009 byla první neděle 4. edna, nedělní písmeno je tedy D. Pro pondělí 5. ledna to bylo písmeno E, úterý 6.1. F, na středu 7.1. připadlo písmeno G. Čtvrtku 8.1. bylo přiřazeno opět písmeno A… atd.
V přestupném roce platí písmena dvě: první pro leden a únor, druhé po zbytek roku. Pro další rok (pokud není přestupný) se posouvá cyklus o jedno písmeno zpět, tedy v roce 2010 je nedělním písmenem C, 2011 B, 2012 A a G, 2013 F…. . cyklus se opakuje po 28 létech ( sluneční cykl) Tento způsob stanovení nedělního písmene vytvořil Luigi Lilio v souvislosti s reformou kalendáře papeže Řehoře XIII v r. 1582. Výpočet není triviální.
Orlojníci si situaci ulehčili a tabulku platných nedělních písmen si opsali do orlojní knihy na straně 50. Pro vysvětlení dodejme, že cyklus střídání nedělních písmen je 28 let, výjimkou jsou roky, které končí dvěma nulami a současně nejsou dělitelné 400, ty nejsou přestupné, jde například o roky 1800,1900,2100. V techto nepřestupných rocích se cyklus střídání naruší a hovoříme o takzvaném anomálním cyklu. Jeho délka je pouze 12 let. Tento jev nastane třikrát za 400 let.
Vzorec pro výpočet: x = (rok + rok / 4 - 3 * (rok / 100 - 15) / 4) % 7.
| X | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
| nedělní písmeno | F | E | D | C | B | A | G |
| rok začíná v | Út | St | Čt | Pá | So | Ne | Po |
Jaké nedělní písmeno tedy platí pro rok 2010? Podle simulatoru vychází ....
