Dochovaly se dva přehledy podoby apoštolů pocházejících z doby před velkou opravou v roce 1865, opravených v roce 1865 sochařem Eduardem Wesselým a poté osazených (spolu s nově Wesselým zhotovenými figurami Matouše a Bartoloměje) na orloj, kde byli až do požáru v roce 1945. Jeden přehled byl otištěn v Rosického knize Staroměstský orloj v Praze, druhý na vnitřní dvoustraně časopisu Pestrý týden v roce 1931. Jedna z figur je v časopise Pestrý týden označena jako Kristus. Postavy apoštolů včetně postavy Krista jsou pak, až na atributy, na obou přehledech identické. Porovnáním podoby apoštolů z Rosického a z Pestrého týdne je zřejmé, že byla kdysi provedena změna apoštolů tak, aby bylo jednoho z nich bylo možné považovat za Krista.
Rosický 1923 | Pestrý týden 1931 |
Petr | přemístěn klíč z ruky |
Jakub | st. zůstal beze změny |
Matěj | sekera dána níže |
Jakub ml. | Kristus,odňata ratolest a smyčec |
Bartoloměj | bez nože, nemá jméno |
Matouš | zůstal beze změny |
Ondřej | zůstal beze změny |
Jan | zůstal beze změny |
Šimon | Šimon nemá knihu (dána Tomášovi) |
Filip | Tomáš odňat kříž,dostal knihu od Šimona |
Tomáš | Jakub ml.dostal smyčec od bývalého Jakuba ml., nynějšího Krista, kniha v jiné poloze |
Pavel | zůstal beze změny |
REKAPITULACE ZMĚN
|
||
Hypotézy o historii apoštolů nelze vyslovit bez toho, že budeme některé zprávy a informace považovat za nepřesné, dvojznačné nebo vysloveně mylné. Přehled apoštolů bez postavy Krista v Rosického knize Staroměstský orloj v Praze je pravděpodobně odněkud převzat. Pochází z doby před provedenou změnou. Na pohledu do komůrky apoštolů v knize na str. 78 je ale situace už po změně. Někdejší Tomáš (vpravo s upadlou svatozáří) je zde už jako Jakub ml.
Rosický v textu Krista ale nezmiňuje a uvádí apoštola Filipa
(str. 103). Pokud fotografie na str. 78 odrážela aktuální stav, jde o omyl.
Filip tam již nemohl být, z postavy Filipa byl udělán Tomáš, protože
původní Tomáš byl předělán na Jakuba ml. Je to jen důkaz, že již v roce
1923 byl stav apoštolů stejný, jako stav v roce 1931.
Vojtíšek ve stejném roce jako Rosický (1923) popisuje chod apoštolů s Kristem, aniž by je však všechny jmenoval (str. 137). Popisuje také pohyblivost figur Petra, Pavla, Tomáše a Jana stejně jako Rosický (Petr přísahá, Pavel přikyvuje, Tomáš kroutí hlavou, Jan žehná). Navíc píše, že staré sošky byly nepohyblivé. Kdy k úpravě došlo, nezmiňuje.
Národní listy z roku 1866 popisují 12 apoštolů s Ježíšem, což ale zřejmě znamená jen 12 figur apoštolů s Ježíšem, tedy 11 apoštolů a Ježíš. 13 figur na orloji nemohlo být, ačkoliv i popis apoštolů od Steinicha z roku 1891 svádí k zřejmě nesprávnému výkladu, že Kristus byl třináctá figura zjevující se po ukončení průvodu apoštolů v hodině čtyřiadvacáté.
Figury apoštolů podle Rosického i podle Vojtíška pocházejí z doby před velkou opravou (podle Rosického kromě Matouše a Bartoloměje).
Na orloji před jeho demontáží v roce 1864 tedy už apoštolové byli. Ani Böhm ani dobový tisk nevyslovují po dokončení oprav orloje podiv nad apoštoly jako novinkou, tisk obdivuje jako nové pouze ciferníky po straně. Pokud by se zhotovovali apoštolové v roce 1865 zcela nově, neprošlo by to bez povšimnutí a odehrávalo by se okolo podobné drama jako při zadávání a malbě kalendářní desky Josefem Mánesem. Podle sochařského provedení ale byli apoštolové zhotoveni někdy v průběhu 19. století. Nejsou barokní.
Vysvětlení rozporu mezi fotografiemi z Rosického a z Pestrého týdne, které je nejméně konfliktní s popisy dobovými i pozdějšími, je takové, že apoštolové z Rosického jsou ateliérovými fotografiemi pořízenými ještě před osazením na orloj po jejich opravě v roce 1865. Na orloji ale v této podobě byli pravděpodobně jen před opravou v roce 1865. Před osazením byl, možná na popud komise, změnou atributů vytvořen Kristus a za tímto účelem musela být provedena i změna dalších apoštolů. Rosický si rozporu mezi fotografií souboru apoštolů a skutečností nevšiml a popisuje stav jen podle fotografie. Vzhledem k množství chyb v Rosického knize to není nepravděpodobné.
Fotografie v Pestrém týdnu jsou také ateliérové a pocházejí nejspíš z opravy v roce 1930. Lze považovat za téměř jisté, že od spuštění orloje 31. prosince 1865 až do požáru v roce 1945 mezi apoštoly Kristus byl.