Dosavadní odborná literatura označuje za tvůrce staroměstského orloje Hanuše z Růže. Děje se tak na základě písemné zprávy o orloji, kterou sepsal r. 1570 Jan Táborský z Klokotské Hory.. Zpráva obsahuje nejen nejstarší zevrubný popis mechanismu orloje, ale i historickou část, která je jediným pramenem udávajícím Hanuše jako zhotovitele orloje. Originál Táborského Zprávy je uložen v Archivu hl, m. Prahy. Počátkem 17. století byl pořízen jediný doposud známý přepis, který byl připojen k 1. dílu památných knih "Chaos rerum memorabilium“ a který shořel při požáru Staroměstské radnice v r. 1945. (1) Asi před rokem získal Archiv hl. m. Prahy z likvidované soukromé sbírky další, dosud neznámý přepis Táborského. Je to rukopis mající 51 listů, vázaný v hnědé kůži, který je označen: Zpráva o orloji prasském 1588 (2). Zpráva Táborského končí na 27. listu. Rukopis byl zřejmě určen jako pracovní pomůcka staroměstským orlojníkům. Svědčí o tom nejen množství zápisků na listech, které zůstaly po dopsání textu Táborského prázdné, ale i poznámky, které jsou vepsány přímo po stranách textu. Zmiňuji se zde zatím jen o té části materiálů v rukopise obsažených, které, jak se zdá, mají zásadní důležitost pro objasnění vzniku orloje. Na jejich základě je možno předpokládat, že orloj byl vytvořen již r. 1410 orlojníkem Mikulášem z Kadaně.
Poznámky v rukopise
nejen odporují
připsaným slovem "omyl" Táborského tvrzení, že "orloj ... dělal jest
nějaký mistr Hanuš okolo léta 1490", ale připomínají zároveň, že "jest
v kanceláři hořejší nalezen list, jehož datum léta 1410, z něhož se
vyrozumí kdo jest ten kus dělal a co za to
mu
dáno:" Německý opis
tohoto listu i jeho český překlad je připsán na prázdných listech
rukopisu hned za koncem zprávy Táborského. Pro pozoruhodný obsah uvádím
český překlad v úplností. Jde o list purkmistra a konšelů Starého Města
Mikuláši orlojníkovi z 9. října 1410.
My purkmistr a rada velikého města Prahy známo činíme tímto listem vůbec přede všemi kdež čten, slyšán a vidět bude.
Poněvadž Bůh všemohoucí vedle své nestihlé moudrosti všechna stvoření obdařuje dary rozličnými, některé obdaří urozeností, jiné bohatstvím, jiné pokorou, jiné uměním a vnuknutím vysokých smyslův a tak podle své vůle jednomu každému ne bez zvláštní příčiny dary své uděluje, aby lidé vespolek sobě pomáhali a v pravé lásce jeden druhého břímě nésti se snažili a jakož jest slovutný muž mistr Mikuláš z Kadaně, přísežný mistr orloje našeho, kteréhož jsme přijali k dobrému vší obce, aby náš orloj lépeji sprevil, nežli jest mistr Albrecht to před ním učinil, načež jemu 10 kop gr. ročního platu z Rathauzu našeho dávati máme, polovici na den sv. Havla a druhou polovici na sv. Jiří, jakož jsme to tolikéž mistru Albrechtovi dávali. Obzvláště pak, že jestí dotčený mistr Mikuláš vedle svého mistrovství a smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal Astrolabium, v němž slunce svůj pravý běh (3) vykonává jako na obloze nebeské, přitom se spatřuje jak slunce každého dne vychází a zapadá ukazujíc poledne i půlnoci s rovnými i nerovnými hodinami, při tom jest také sféra, kteráž ukazuje každodenně na kterém znamení zlým nebo dobrým jest jako i kdy měsíce přibejvá neb ubejvá každé čtyři neděle jako na nebi - tolikéž, kdy měsíc nový nebo na plně jest, nadto napsány jsou všickni svátkové přes celý rok na předním kole, kterážto. kola s jejich hnutím mají třiceti kol s třimi tryby, kteréž davši k tomu své železo na svůj náklad (4) vedle smyslu svého s velikou prací udělal. K tomu i udělal nová kola k velikému orloji v straně bicí s svým vlastním nákladem, kteréžto takové jeho náklady a těžké práce, kteréž městu tomuto k poctivosti činil a i déle činiti bude přisobie pováživše, Poněvadž každý dělník, aby mu mzda jeho dána byla hoden jest. Protož jsme s'dobrým rozmyslem naším svrchu psanému mistru Mikulášovi a dědicům jeho za odměnu učinili a jemu dům dalí vedle brány městské kdež se do Nového Města na Konský trh jde na příkopích městských, blíže našich chlebných kotcův, kterýž on rozšířil a sám na svůj náklad vystavěl, k tomuzapisujeme jemu a dědicům jeho ne témž domě a místě 50 kopgr. hotových peněz, kteréž na něm míti má na ten způsob, pokudž bychom my a neb budoucí naši správcové měste Prahy, týž dům zbořiti a neb jinač k potřebě města obrátiti chtěli, tehdy máme my aneb kdokoliv jiný jemu Hotových 50 kop gr. dáti a téhož domu se ujíti a vedle svrchu psaného práva může dotčený mistr Mikuláš za zdravého života svého aneb na smrtedlné posteli své, o tom o všem říditi bez překážky všeliké. Tomu na svědomí k listu tomuto pečeť naši městskou jsme přivěsili jenž jest dán v Praze po narození Kristovém čtrnáctistého léta a potom desátého léta v čtvrtek před sv. Havlem." Podle připojené poznámky bylo znění vypsáno "ze starých kněh v kanceláři hořejší“ 15. XI. 1628. Podepsán je Mikuláš “(Petr 77).
Jan Táborský přišel do Prahy r. 1519, tj. asi 29 let poté, co byl údajně orloj Hanušem vytvořen, Účastnil se astronomických přednášek Pavla Příbrama v témže roce a.lze snad proto předpokládat, že ho astronomické hodiny musely upoutat spíše než kohokoli jiného, Nepodařilo se mu však nikde nalézt přesnější zprávu o tom kdo a kdy orloj vytvořil. (4) Jen z doslechu od pamětníků se dozvěděl,.že "orloj dělal jest nějaký mistr Hanuš okolo léta 1490".
Existence mistra Hanuše je doložena,(5) byl orlojníkem Sterého Města nepochybně v letech 1476-1497. (6) Není vyloučeno, že spravoval orloj již o nějaký rok dříve nebo později. I když vezmeme v úvahu případ, že Hanuš nepřežil rok 1497, dělí již jeho smrt od Táborského příchodu do Prahy pouhých 22 let. O to více překvapuje Táborského nejistota v údajích o vzniku orloje i o jeho tvůrci, V ostatních zprávách, v nichž se o Hanušovi hovoří jako-o horologistovi nebo zámečníkovi, nenalézáme sebemenší zmínku o tom, že by byl orloj vytvořil. Na věži Staroměstské radnice byly již od samého počátku 15. století prosté hodiny (nazývané běžně orlojem na rozdíl od dnes vžitého významu tohoto slova). Proti Hanušovu autorství může hovořit i zpráva z r. 1437, v níž je zmínka o jakési blíže nevysvětlené "sféře" na orloji, (7) Žádná z těchto skutečností ovšem nedokazuje, že byl orloj vytvořen již r. 1410, tuto možnost však nevyvracejí; spíše podporují domněnku, že orloj existoval již v období před Hanušem.
Dále je třeba uvážit, zda není znění listu z r. 1410 někým podvrženo. Jediným motivem, jenž by pro podvržení této zprávy padal prakticky v úvahu, by byla snaha některého orlojníka opatřit si na základě jejího znění nějaký majetkový prospěch. Zpráva obsahuje velmi podrobné údaje o materiálním zabezpečení orlojníků. Zdá se však téměř vyloučeno, aby se orlojník v období pobělohorském po všech změnách nastalých v 19.-17. století pokoušel na základě smyšlených skutečností situovaných více než 200 let zpět dosáhnout pro sebe ně jaké výhody. Nehledě k tomu, musel by v městských knihách vyrobit "originál" a teprve na jeho základě ve svůj prospěch argumentovat. Na obsahu listu je patrné, že byl psán osobou znalou práva a naopak méně obeznámenou s mechanismem orloje. To by nasvědčovelo tomu, že byl list skutečně vyhotoven v udávané době na radnici Starého Města.
Konec 14. a počátek 15. století lze počítat k době počátků s hodinářství u nás. Za Karla IV. je v Praze doložen jediný hodinář. Je jím císařský horologista Martin, o němž víme, že se r. 1376 zaručil za "kohosi" z Kadaně příchozího. (8) R. 1408 je uváděn horologista Mikuláš jako hodinář králův. (9) Ten je snad v listě zmiňovaným mistrem Mikulášem, tvůrcem orloje Starého Města. Tuto domněnku posiluje skutečnost, že v této době byli hodináři stále ještě velmi vzácní. Kromě uvedeného Mikuláše jsou v Praze v prvních letech 15, století známi již jen hodináři Jan (1404) a Albert, který byl ve službách staroměstských od r. 1405, V nalezené zprávě je jmenován jako méně úspěšný předchůdce mistra Mikuláše jakýsi Albrecht. Albrecht i Albert je odvozeno od Adalbert, Jde zřejmě o tutéž osobu (používání obou forem u jediného člověka je známo i z jiných případů). Skutečnost, že list hovoří o Albrechtovi a Mikulášovi; jejichž existenci pokud jde o jména hodinářů v sledovaném období máme zjištěnu, svědčí rovněž ve prospěch předpokladu jeho pravosti.
Z popisu, který je v listu obsažen, je možno přibližně vyrozumět, jak Mikulášův orloj vypadal. Ukazoval tzv, český čas na orloji celém i hodiny nerovné. Pohybující se slunce pak zřejmě udávalo čas, to jest -bylo skutečně možno určit nejen poledne a půlnoci, ale i dobu východu a západu slunce,Na sféře se pohyboval i měsíc, bylo možno vyčíst jeho fáze, mohlo se tak dít i pouhým znázorněním vzájemné polohy něsíce vůčí slunci na sféře, Zda se tehdy měsíc také otáčel kolem své osy, tak jak tomu bylo již v době před Táborským,nevíme. Zpráva hovoří i o zodiaku. Je-li tomu tak, pak je možno říci že se sféra orloje Mikulášova svým obsahem téměř nelišila od sféry, která byla na orloji až do doby Táborského. Na orloji je uváděno též kalendárium, o jeho podobě s umístění však nic přesnějšího nevíme.
Ze zprávy vyplývá, že Mikuláš opravoval původní věžní hodiny tím, že zhotovil nová kola "pro bicí stranu velikého orloje“. Je to rovněž potvrzením toho, co již víme, že totiž hodiny byly vytvořeny dříve než orloj astronomický.
Z listu se dozvídáme, kde Mikuláš bydlel. Bylo to vedle Havelské brány, na místě bývalého příkopu opevnění Starého Města. Na které straně od brány se jeho dům nalézal, vyplývá z upřesňujících slov, že to bylo ve směru k chlebným kotcům, které se rozkládaly nejpravděpodobněji v těsném sousedství dnešního Tylova divadla. Tyto údaje vymezují pro hledaný dům území ohraničené ulicemi Na můstku, Na příkopě, Havířskou a Provaznickou. Rovněž označení Havelské brány jako brány, "kudy se na Koňský trh jde", je v první polovině 15. století obvyklé. (10)
Universita Karlova, na níž se astronomii vyučovalo již krátce po jejím založení, mohla rovněž v době Křišťana z Prachatic splnit úlohu teoretického zdroje, z něhož by bylo možno čerpat potřebné astronomicko-matematické údaje.
Další pokusy o nalezení konkrétnějších zpráv o Mikulášovi z Kadaně budou vzhledem k archivním ztrátám při požáru Staroměstské radnice v r. 1945 velmi obtížné.
Všechny uvedené skutečnosti ve větší nebo v menší míře podporují předpoklad věrohodnosti nalezené zprávy. Doposud nebylo nalezeno nic, co by svědčilo o opaku. I tak bude však třeba podrobit nalezenou zprávu dalším rozborům a srovnáním.
Možnost vročení konstrukce orloje k r. 1410, jak ji dává práce Mecháčkova, bude předmětem delšího zkoumání.