Přímý odkaz na model bez okolní grafiky
Popis hodin v dopise Bartolomea Manfredi, autora hodin, markýzovi Ludovicovi Gonzaga ze dne 30. června 1473 uvádí: "Konečně jsem dokončil číselník hodin, který označuje běžné hodiny, hodiny astrologů dle planet, prodloužení a zkrácení dnů a cestu slunce skrze znamení zvěrokruhu. Označuje také den po dni, hodinu po hodině, pohyb Měsíce, jeho fáze, jak je vidět na obloze, jeho věk, a to zda je nad Zemí nebo pod ní. Také označuje, jaké znamení je na východě a jaké je na západě a jak to je v poledne a o půlnoci, s jeho konjunkcemi, opozicemi a kvadraturami, tedy s kritickými dny, které je užitečné poznat. Můžete vidět příznivé dny pro pouštění žilou, pro podávání léků, kdy provádět chirurgické zákroky, kdy střídat oblečení a nosit je; pro práci na poli a pro cestování.
Obvykle se orloje dělí na orloje s astrolábem a orloje italského typu. Italský orloj v Mantově tvoří jakýsi přechodový typ, neboť má alespoň polovinu astrolábu s projekcí z jižního pólu. Trochu paradoxně je na něm jen část jižní oblohy od obratníku Kozoroha směrem k rovníku. Ze základních kružnic astrolábu obsahuje jen obratník Kozoroha a horizont. Kružnice rovníku by mohla být reprezentována diskem se zvířetníkem, zdá se však, že disk je větší. Z ekliptiky zbývá jen modrý segment. Ukazuje se, že to pro zobrazení základních astrologicko-astronomických údajů to vzhledem k vlastnostem zobrazení stačí. Orloj tak mohl ukazovat planetní hodiny, které závisí na denním pohybu Slunce, což lze nejlépe znázornit na ciferníku s astrolábem.
Bohužel to není zachovaný středověký orloj, neboť byl zásadně rekonstruován. Hodiny jsou sice původně staré, ale kolem 1700 byly přestavěné, bez ekliptiky, po vzoru ostatních italských hodin, a postupně značně zničené. Současná podoba je z rekonstrukce v roce 1986-1989. Stroj je však (skoro) původní a hodiny jdou. Jak orloj vypadal, můžeme trochu odhadnout ze staré rytiny a z úvodního popisu. Protože ani rytina není dostatečně věrohodná a zdá se, že ani současná rekonstrukce není zcela teoreticky správná, pokusili jsme se vytvořit teoretický model, podle kterého mohl být orloj prvotně sestrojen.
Simulátor nerespektuje přesně grafiku orloje, soustředí se na správnou konstrukci. Je to spíše pokus o vysvětlení funkce. Přesnost grafického provedení poněkud pokulhává za použitým výpočetním aparátem. Proti originálu, který je patrně nastavován na SEČ bez letního času, model v časových údajích pracuje v pásmu Europe/Roma. V modelu ukazuje na italském ciferníku s hodnotou 24 vpravo modrá rafie s hvězdičkou na čas SE(L)Č, tedy čas včetně letního posunu. Na astrolábu je nastaven pravý sluneční čas. Slunce tedy kulminuje v pravé poledne. Skutečný orloj je asi na astrolábu nastaven na průměrný místní čas. Místní průměrný čas je o cca 10 minut nižší než SEČ. Časová rovnice přináší další odchylku cca +-15 minut. Rozdíl časů se může blížit půl hodině.
Proti reálnému orloji je v modelu doplněn sluneční disk červenou "rafií Slunce" pomocí které lze jedním či druhým koncem lépe odečítat planetní hodinu v průsečíku s modrou ekliptikou. Pro kontrolu, zda ciferníku rozumíme, jsou například planetní hodiny ještě zobrazeny numericky a to dokonce i v desetinném vyjádření.
