Nebeskou sféru s tisíci hvězd sledoval už i pračlověk. Sumerové, tvůrci prvního obrázkového písma, ; nazývali hvězdy pasoucím se stádem ovcí, stádem spořádaným, které se pravidelně točí kolem jednoho bodu. Sledovali i pět neposlušných ovcí, které se spořádanosti stáda nepodřizovaly, měnily postavení a někdy se pohybovaly dokonce v protisměru. Říkali jim divoké ovce. To jsou lidským okem viditelné planety sluneční soustavy, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Další pozdější odpozorovanou pravidelností byl fakt, že tyto planety se po nebeské klenbě zdánlivě pohybují v úzkém pásu, stejně jako Měsíc a Slunce. To je pás ekliptiky, široký cca 16o. Později objevené planety do tohoto schématu také zapadaly, i když Pluto se jevil jako problémový. Byl objeven a mezi planety zařazen v roce 1930, s vypočtenou oběžnou dráhou kolem Slunce 248 let. Otáčí se proti směru než obíhá, sklon osy má 82o a má tak excentrickou dráhu, že se protíná s Neptunem. Kromě toho byla objevena větší tělesa než on. Jeho měsíc Cháron je tak velký, že soustavu lze považovat spíš za dvojici těles, než za planetu a satelit. Píšeme o tom rozsáhleji proto, že od roku 2006 už planetou není. Na astronomickém kongresu v Praze byl z řádných planet vyřazen a stal se trpasličí planetou, což je kompromisně nově zavedená kategorie. Pojmenování souhvězdí na obloze je výsledkem fantazie předků. Staří astronomové spojovali zvláště výrazné hvězdy do sestav a vytvářeli tak na obloze mytologické sestavy z postav, zvířat a obrazců. Hvězdy, zařazené do těchto souhvězdí, přitom nemají fyzikálně spolu nic společného, ani vzdálenosti nebo galaxie, je to zcela imaginativní pohled. Zvláštní význam získala souhvězdí, která se kryla nebo zasahovala do pásu ekliptiky. Většina těchto souhvězdí je pojmenována po zvířatech, proto tento pás dostal pojmenování zodiac/zodiak, nebo také zvěrokruh, zvířetník.
Souhvězdí i s imaginativním pojmenováním a spojováním s měsíci roku, tedy s časovým údajem, začali pravděpodobně užívat Babyloňané v období 1000 až 500 let př.n.l., už s rozdělením po 30o na 12 měsíců. Babylonský rok začínal jarní rovnodenností. Mezi badateli jsou ale také názory, že pojmenování souhvězdí vznikalo už dříve v Mezopotámii, dokonce v době 4000 let př. n.l. Týkalo se původně jen čtyř souhvězdí se vztahem k ročním obdobím, k jarní a podzimní rovnodennosti a k letnímu a zimnímu slunovratu.
Dělení pásu ekliptiky od Babyloňanů převzali před
víc než dvěma tisíci lety př.n.l. Egypťané a po nich Řekové.
Astronomové Hipparchos (asi 190 - 125 př.n.l.) a a zvláště
pozdější Klaudios Ptolemaios z Alexandrie (asi 85 - 165 n.l.) vytvořili
systém, který byl starověkem přijat a užíván je v některých aspektech
dodnes. 
Připomínáme, že pojmy
astronomie a astrologie se v té
době shodovaly, rozdíl mezi nimi dobře vyjadřuje čeština: hvězdářství
a hvězdopravectví.
Ptolemaiovské učení a vidění světa ovlivnilo civilizaci na stovky dalších let. Ptolemaios byl vynikající učenec své doby, mnoho údajů přejímal ze starších zdrojů a tak je dnes považován především za kompilátora. To určitě jeho význam nesnižuje, v dnešní době by pravděpodobně svým přístupem získával vysoká ocenění jako propagátor vědeckých poznatků. Jeho spisy, Almagest a Tetrabiblos, byly používány do pozdního středověku a přehodnocovány začaly být až s novými poznatky v renesanci.
Často jsou zaměňována zvířetníková souhvězdí a zvířetníková znamení. Zvěrokruh siderický - hvězdný, je tvořen dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu.
Tropický zvěrokruh je tvořen dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem. Ptolemaios ve své době pojmenoval 48 souhvězdí a 12 z nich kodifikoval jako znamení zvěrokruhu na ekliptice. Jeho systém využívali a dodnes využívají astrologové. Do ekliptiky částečně zasahuje ještě souhvězdí Hadonoše (Ophius), symbolu boha lékařství Aeskulapa, ale do znamení zařazeno není.
Po dvou tisíci letech se polohy souhvězdí a znamení už nekryjí, protože Země má v prostoru ještě precesní pohyb zemské osy. Je to pohyb Země kolem pólu ekliptiky s periodicitou cca 25 tis. let, tzv. Platónský rok. Před dvěma tisíci léty, když Ptolemaios systém znamení tvořil, se tyto dvě polohy shodovaly. Dnes jsou ale posunuty, přibližně o jedno znamení vůči souhvězdím a tak budou postupovat dále, až se přesunou přes celou ekliptiku. Současným astrologům to nevadí a těm miliónům příznivců zábavných horoskopů v tištěných i virtuálních médiích už vůbec ne. Astrologie není předmětem zájmu našeho serveru, ale časem se vrátíme zvláštním článkem o jejím vztahu k pražskému orloji. Astronomie se začala rozcházet s astrologií asi tak v průběhu 17.století a to byl pražský orloj už ve věku dosti pokročilém, takže si tento vztah pozornosti zaslouží.
V této kapitole jsme poněkud ukročili stranou od technických a konstrukčních záležitostí a vybírali jsme z velkého množství výtvarných pojetí jak jednotlivých souhvězdí tak zodiakálních znamení. Souhvězdí jsou náhodná seskupení hvězd a nejsou spolu fyzikálně spojeny. Jména mají původ ve starověkých mezopotámských, babylónských a antických mytologiích. V detailech uvádíme vyobrazení barokního astronoma Johanna Havelia (1611-1687) který vydal Uranographii, rozsáhlý atlas hvězdné oblohy s 88 souhvězdími a z něj uveřejňujeme právě zvěrokruhová souhvězdí.
Inspirace k pojmenování pochází z dávných mytologií a tak někdy nelze určit, které postavy a děje byly pro pojmenování nejdůležitější. Jenom připomeneme, že systém názvů se dotvářel v antice. Společnost antických božstev byla velice pestrá a jejich barvité osudy a činy, velice často hluboce lidské, byly za dob našich dědečků a babiček součástí gymnaziální výuky. Je určitě škoda, že současnost na antiku zapomíná a vyznává primitivní a v podstatě bezduché seriálové hrdiny. Ale hrdinům, starým dva a více tisíc let, to na životnosti neubírá. Někdy je vysvětlení více, proto jsme si mohli i vybírat.
Beran (také Skopec) - Aries jarní rovnodennostEgyptský Amun byl bohem stád a pastvin, s beraní hlavou byl zobrazován faraon Amon a cesta k chrámu Slunce v Karnaku je lemována beraními sfingami. Mytologický beran se zlatou kožešinou uměl rychle létat a tak ho využíval posel bohů Hermes. Později byl beran obětován a jeho zlaté rouno vlastnil kolchidský král. Výprava legendárních řeckých Argonautů měla hlavní účel získat tuto trofej, jednoduše řečeno jeli jí ukrást, což se jim povedlo. Symbol zlatého berana byl později používán jako součást při udělování vysokých řádů (Francie, Španělsko, Rakousko). Ve starověku byl Beran prvním souhvězdím zvěrokruhu, protože zde byl jarní bod. Tento jarní bod, vlivem již zmíněné precese zemské osy, je v současné době v Rybách, ale stále se označuje starověkým symbolem Berana. |
 |
|
|
 Lev - LeoKrálovský lev je oblíbený symbol královských rodů nejen v Čechách, ale také v normanské Anglii, Benátkách nebo Bavorsku. Souhvězdí je letní a připomíná tak Slunce, v antice také letní slunovrat nastával v tomto znamení (viz zmínka o posunování v důsledku precese zemské osy). Světlo a oheň, v Egyptě jako symbol slunečního boha Sol. Antický „Rambo“ Herakles/Hercules předváděl mnoho hrdinských činů a byl také poslán na nemejského lva. Ten byl obvyklým způsobem při použití dobových zbraní nezranitelný, tak ho uškrtil. Pak se oblékl do stažené lví kůže a hlavu nosil jako plášť přes svou hlavu. Tak, jako ještě dnes někteří afričtí náčelníci. Herakles má také své souhvězdí, hned vedle souhvězdí Hydry, ale to vynecháváme, protože nejsou na ekliptice. |
 Panna - VirgoSe symbolem Panny jsme poněkud na rozpacích. Často je zobrazována s andělskými křídly, tedy jako nadpozemská bytost. Obvykle jí provázejí vegetativní motivy větvičky, květů a plodů. Tak se nabízí helénistické mytologické vysvětlení. Sestra Dia, Deméter, bohyně plodů, zrání a sklizně, trhala květy s dcerou Persefoné. Dceru unesl bůh podsvětí Hádes a Deméter reagovala tak, že zastavila růst všech rostlin a svět přestal fungovat. Hádes nechtěl Persefonu propustit, zvláště když se ji v jiném prostředí zalíbilo. Nejvyšší bozi, ten nahoře i ten dole, museli mezi sebou vyjednávat a vymysleli kompromis. Persefoné se občas vrací, na omezený čas ženského plodu. V mytologiích jsou tak mladé ženy symboly plodnosti a úrodnosti. I řecká okřídlená Niké/Victoria je symbolem vítězství. |
 Váhy - Libra podzimní rovnodennostNa zvěrokruhu je to jediný neživý symbol. Jednoduchý přístroj je starobylým symbolem obchodu, práva a zdůrazněním rovnováhy. V tomto pojetí lze také rozeznat symbol rovnodennosti. Porušení harmonie rovnováhy pak znamená konflikt protikladů, ano - ne, klad - zápor, muž - žena. Od římských astrologů je výklad, že váhy drží Astraia, bohyně spravedlnosti, což je v blízkosti Vah znamení Panny. |
 Štír - ScorpioMytologický štír svým trnem uštknul a usmrtil lovce Oriona. Ten má své vlastní souhvězdí. Uměl kráčet i po nejhlubších dnech moří a přesto mu vždy nad hladinou vyčnívala hlava. Tak dlouho pronásledoval mořské nymfy, až je Zeus preventivně proměnil v holubice a ukryl do bezpečné vzdálenosti na noční oblohu, jako hvězdokupu Plejády. Kromě toho se Orion velice chvástal svými všemožnými úspěchy a proto na něj poslala Héra obrovského štíra. Jiná verze uvádí v této souvislosti bohyni Artemis, které vadilo, že Orion loví tak náruživě a úspěšně, až hrozilo nebezpečí vystřílení všech zvířat. |
 Střelec - SagitariusŠíp je symbolem Cheirona, jednoho z Kentaurů, což byli napůl koně a napůl lidé. Byl jako ostatní kentauři božského původu, tedy nesmrtelný. Jako lovec a lékař se zabýval výchovou mytologických hrdinů, vynalezl šíp a lukostřelbu. Herakles, jeden z jeho divokých žáků, ho šípem neopatrně zasáhl do nohy. Měl je napuštěny jedovatou dračí krví a zraněný Cheiron měl velké bolesti. Protože žádný lék neúčinkoval, tak požádal bohy o zrušení své nesmrtelnosti. Což se stalo, ale tím pádem byl povznesen jako symbol na nebeskou klenbu. V jiném symbolickém výkladu také šípem ukazuje směr. |
 Kozoroh - Capricornus zimní slunovratKe Kozorohu se vztahuje krásná antická legenda, že představuje malého lesního boha, Pana. V ideální krajině, Arkádii, žil spolu s nymfami v radovánkách s bohem vína Dionýsem. Když hrál na flétnu, tak ho napadl Tyfon, drakovitá obluda oheň plivající a zkázu šířící (tajfun, všeničící vítr, má původ právě zde). Bůžek v pudu sebezáchovy skočil do vody a proměnil se částečně v kozla s rybím ocasem, jakási kozoryba. Zachránil ho Zeus a v této podobě ho posadil na oblohu. Jiná verze připomíná Pana také, kdy přispěl k vítězství bohů v zápase s Titány. Malý postavou mohl v bojové vřavě doručil olympským bohům roh, na který oni zatroubili tak silně, že Titáni uprchli. Je někdy zaměňován s beranem, jiná jeho varianta může představovat i jednorožce. |
 Vodnář - AquariusRozlévač vody byl v babylonské době symbolem pro období dešťů, vodu životodárnou i ničící. I v Egyptě byl symbolem Nilu a původcem záplav. Podobu postavy s proudem vody měl u Řeků také Zeus, když se potopou pokusil trestat zlé lidstvo. V jiné podobě to byl Ganymed, pozemský číšník, kterého nechal Zeus unést orlem na Olymp, aby obsluhoval bohy. Proto je zobrazován v pokleku s nádobou a předpokládáme, že v této verzi místo vody naléval víno. |
 Ryby - PiscesSymbol také jednoznačně z vodního prostředí, kde obě ryby jsou spojené jakoby pouty. Jedna z legend říká, že když se bohyně Afrodite a její malý syn Eros koupali, tak je napadl nám už známý Tyfon. Tento vše ničící netvor měl sto hlav, které uměl průběžně měnit. Prchali před ním i bohové a zvláště bohyně. Afrodita k sobě syna připoutala, aby ho neztratila, oba skočili do vody a proměnili se v ryby, k sobě připoutané. Ryby byly symbolem rybolovu v Egyptě. Jako tajné znamení používali symbol ryby i první křesťané, ale to je doba pozdější, která se na obloze už neprojevila. |
Symbolika, kterou zavedl už Ptolemaios, je pro jednotlivá znamení užívána dodnes. I po dvoutisících letech, v době počítačové, jsou v textových editorech v původní podobě. Připomínají stylizaci z egyptských hieroglyfů, což je pochopitelné, protože Ptolemaios působil v egyptské Alexandrii. Takto jsou symboly i na zvěrokruhu pražského orloje. Již jsme zmínili pravděpodobně nejstarší zvěrokruh s dvanácti znameními, který je na stropě chrámu bohyně Hathory v Dendeře v Horním Egyptě z 1.stol. př.n.l.. Pro srozumitelnost uvádíme také kreslenou rekonstrukci.
Ruiny chrámu s reliéfem byly objeveny v období napoleonských válek v roce 1798 při africkém tažení. Vojska doprovázel také malíř D.V.Denon a do Evropy přinesl první autentické kresby z oblasti Nilu. Součástí Napoleonovy armády bylo 150 odborníků z různých oborů, matematiků, astronomů, zeměměřičů, lékařů, inženýrů a kresličů. Moderní egyptologie jako obor tak vznikl díky válce, i když primárním důvodem měření, kreslení a mapování byla příprava na správu budoucích francouzských kolonií.
Zobrazování znamení zvěrokruhu dávalo prostor pro fantazii a tak je můžeme v průběhu staletí sledovat v mnoha podobách, až po současné suvenýry ve formě triček, hrníčků a nálepek. Jen tato úzká tématika by vydala na rozsáhlé samostatné stránky, proto jich připomeneme pouze několik.
Astrologie ve své době zasahovala i do lékařství, uváděla vliv jednotlivých znamení na části lidského těla. Z horoskopických konstelací léčené osoby pak určovala způsob a čas zahájení léčby. Z dobových lékařských knih pocházejí půvabné kresby „astromanů“, které také připomínáme několika ukázkami. Tzv. lékařská astrologie v praxi je astrologická disciplína i v současnosti.
Zobrazování se v pozdější době uvolňovala od hieroglyfické symboliky a tak vznikala realističtější pojetí. Můžeme je vidět v rukopisech, v tisku, a také na evropských orlojích, často v kombinaci s tradičními astrologickými symboly. Lze tak sledovat inspiraci antickými mytologiemi, jak je v podrobnostech popisujeme v této kapitole. V materiálu o evropských orlojích, který připravujeme, ukážeme větší množství podob v detailech.
Další zde uváděné ukázky jsou z prostředí kultury arabské, španělské a v technice dřevořezu, obvyklé ve středověku obecně.
Nemůžeme vynechat ani naše české prostředí, ze secesního Kalendáře paní a dívek českých (1915) od Zdenky Braunerové, významné české malířky a grafičky a z doby nedávné, výtvarně posunuté do netradiční roviny, od kreslíře K.Saudka.
K dalším informacím a inspiracím odkazujeme na nevyčerpatelné internetové zdroje, ze kterých, kromě vlastní knihovny, jsme čerpali i my.
Nyní se zase vrátíme k Pražskému orloji.
