Orloje v zahraničí - Slovensko

Tato tématika je téměř nevyčerpatelná, jen v Evropě je jich několik desítek a každý je něčím odlišný od ostatních. Proto i galerie jejich  fotografií, které jsou na světové síti, jsou nebývale rozsáhlé. Nám ale nejde jen o sbírku fotografií orlojů starých a nebo těch z doby nedávné. V duchu našeho webu budeme k nim hledat technické informace, i když naše možnosti cestovat speciálně za jedním orlojem jsou omezené. Cestovní kanceláře zatím nenabízejí zájezdy, specializované na orloje. Již dnes víme o vznikající rozsáhlé práci o evropských orlojích od jednoho našeho vědeckého sympatizanta, ale prioritu na uveřejnění nemáme.

Pro první část jsme vybrali tři orloje, které více či méně kopírují vnější design orloje pražského. Jsou to exteriérové orloje ve Staré Bystrici na Slovensku, v Tokiu v Japonsku a v Soulu v Jižní Korei. Ten jen připomeneme, protože už má článek v Modelech. Všechny mají společné ještě to, že nejsou mechanické, ale řízené počítačem.

První slovenský orloj ve Staré Bystrici.

Stará Bystrica je obec na Kysuci (2700 obyvatel), v kraji legendárního zbojníka Juraja Jánošíka. První signály o úmyslu postavit zde orloj jsou už z let 2003 až 2004, slavnostně byl spuštěn a vysvěcen 18. 7. 2009. Od počátku byla deklarována snaha o zatraktivnění obce z pohledu turistického ruchu. Musíme ale ohodnotit systematický výsledek dlouholeté činnosti, protože jednotně bylo upraveno i celé náměstí.

Na počátku byla nerudovská otázka: Kam s ním? Uprostřed náměstí stála nevzhledná socialistická univerzální krychle kulturního domu, jakých je v našich krajích pořád velké množství. Orloj je přistavěn k boční stěně, má výšku 14 metrů a původní budovu převyšuje. Zároveň tak vznikl objekt se stylizovanou sochou Matky Sedmibolestné, patronky Slovenska (Mater Dolorosa) od autorů ak. soch. V. Loviška a arch. I. Jurina. Pro ty, kdo neznají křesťanskou terminologii nebo nemají dostatek fantazie, jsme udělali fotomontáž rozestavěného díla s obrazem od Tiziana (1544). Vznikla tak největší socha na Slovensku, jak aspoň prohlašují novináři.

Orloj vnější sochařskou výzdobou i pohyblivými postavami symbolizuje celou slovenskou historii. Nejstarší historii zastupují kníže Pribina a král Svatopluk, 19.století tvůrci slovenského jazyka Ant. Bernolák a L. Štúr a dvacáté století M. R. Štefánik a A. Hlinka. Zvláštní je, že sedmi pohyblivým sochám, objevujícím se každou hodinu, novináři okamžitě začali říkat apoštolové. Přitom z dřevěných soch lidového řezbáře P. Kuníka není ani jeden apoštol, jsou to světci, kteří měli vztah ke Slovensku, svatí Cyril, Metod, Andrej-Svorad, Beňadik, Gorazd, Bystrík a Vojtěch. Ve věži jsou dva zvony, Juraj odbíjí čas a druhý, Riečnická Madona, doprovází světce.

Celé video představení je na zde. 

Stroj orloje i s astrolábem vyrobila pražská firma SPEL hodináře V. Špidlena, specializovaná na elektronické hodinové systémy. Vizuální inspirace pražským orlojem je na první pohled zřejmá, ale je zde několik podstatných rozdílů. Ciferník 2 x 12 hodin v římských číslicích je přesunut až za obratník Raka. Tím nejsou číslice zakrývány ekliptikou jako u Pražského orloje. Kalendárium s 366 dílky je po celém obvodu astrolábu. Všech dílků využívá jen v přestupném roce, jinak samočinně po 28. únoru další dílek přeskakuje. Je v místech, kde se na pražském orloji kývá čtyřiadvacetník. Jeho nahrazení kalendáriem je elegantní řešení (stejnou koncepci mají i další „kopie“ pražského). Vše řídí počítač, takže astroláb má pět nezávislých motorů pro pohyb Slunce, zvěrokruhu, kalendária a dva motory pro pohon Měsíce s fázemi, protože ten má pohyby dva. Další elektronika řídí hodiny se středoevropským ev. letním časem. Protože je orloj řízen elektronikou a signály DCF, je velice přesný, orloj má deklarovanou odchylku asi jednu vteřinu za milión let. Ze vnitřku budovy je zpřístupněn pohled na mechanizmy orloje.

Při detailním sledování ukazatelů času, hodin a sluneční ručičky na orloji, lze vysledovat rozdíl, orloj totiž ukazuje pravý sluneční čas. Je to unikátnost, protože dokonce střední místní čas se přestal používat koncem 19. století, kdy byla celosvětově zavedena časová pásma. Tento způsob ukazování času může pozorovatele zmást. Znamená však podstatné astronomické zpřesnění.

Znázornili jsme tento fakt detaily z fotografie: kalendárium 18. července, hodiny 19 hod. 22 min. letního času, orloj 18 hod 34 min pravého místního času. (Časový údaj na orloji odhadujeme, protože přesný odečet na astrolábu možný není.)

Na astrolábu je vidět, že Slunce i Měsíc jsou umístěny správně svým středem na obvodu zvěrokruhu. Na pražském orloji je toto umístění už 150 let špatné (píšeme na jiné stránce) a ostatní kopie pražského tuto chybu opisují, proto starobystrické chválíme.

Slovenský orloj je v současné době asi nejmladší orloj na světě. Je to plnohodnotný orloj, s ukazováním astronomických jevů, využívající zároveň nejnovější a současné technické možnosti.

Druhý první slovenský orloj v Hybe

Orloj ve Staré Bystrici je sice první dokončený slovenský orloj, ale již dříve začaly práce na orloji v Hybe. Autor a tvůrce pan ing. Ján Pavella stavěl tento orloj sám, bez jakékoli finanční či jiné pomoci a pouze ve volných chvílích. Těch bylo ale málo. Hlavní těžiště jeho práce bylo ve společnosti ELEKON s.r.o. 

Jedná se o repliku Pražského orloje s elektronickým pohonem rafií řízenou DCF přijímačem. Ciferník je obdobou pražského astrolábu s přepočtem na zeměpisnou polohu podtatranské obce Hybe. Nejde o žádné "tintítko", průměr zvěrokruhu orloje na obrázku je 82 cm. 

Orloj v Hybe má také figurální výzdobu. Skládá se z řemeslníků ztvárnění podle dobových karikatur místního rodáka arch. Jozefa Chrobáka. Orloj je umístěn na chalupě autora a jistě přispěje ke zvýšení turistického zájmu o obec Hybe.

Orloj používá, tak jako Pražský orloj, i mechanický mysteriózní způsob otáčení Měsíce. Část mechanizmu je na snímcích. V tomto ohledu bude patrně jeden z mála moderních orlojů ve světě. Pan Pavella o tom napsal: " Najviac mi však dala zabrať kulička mesiaca. Až po uverejnení detailov na www.orloj.eu sa práca trochu pohla. Dnes je už funkčná a ono to skutočne chodí ! Ako niečo také niekto vymyslel ? No unikát ! Som zamilovaný do rôznych mechanizmov ale toto je jednoducho úžasné." 

Jsme rádi, že při konstrukci Měsíce pomohly i informace z našeho serveru. Že se to povedlo, můžete vidět i na zimní fotografii z roku 2016.