Fejeton podepsaný šifrou Ig.Š. uvádí stručnou historii orloje a směřuje k informaci o modelu pana Prokeše, hodináře ze Sobotky. V obecné části jsou různé převzaté údaje se všemi známými rozpory. Uvádí se, že orloj byl sestaven roku 1490 mistrem Hanušem, slavným astronomem a profesorem matematiky. Ukazoval prý také přestupný rok, zatmění Slunce a Měsíce i všechny pohyblivé svátky. Dnes za dobu vzniku považujeme rok 1410 a za autora mistra Mikuláše z Kadaně a nevíme o tom, že by orloj ukazoval vyjmenované údaje.
Ještě jedna informace překvapí. Píše se: "...o dvanácté hodině pak objevil se v okénku jeden sv. apoštol po druhém." Je rok 1864 a píše se již o apoštolech na orloji. Údajně však chodili pouze v poledne a v jednom okénku. V této části článku se ještě nemluví o modelu. Dokonce je část zasazeny do období mistra Hanuše. Je to tedy další kousek skládačky záhady počátku apoštolů na orloji. Ovšem orloj v té době nefungoval. To věrohodnost poněkud narušuje.
Článek je napsán v době, kdy orloj již delší dobu stál a zatím se nijak neschylovalo k opravě. Pan Prokeš usiloval o zakázku na opravu, proto sestavil i malý model který vystavil v radní síni. V současné době není o modelu mnoho informací.
Jan Prokeš sestrojil svůj "malý orloj" již v padesátých letech 19. století. Z textu vyplývá, že model byl řešen jako obrazové hodiny s namalovaným orlojem a pohyblivými ciferníky. Stroj nebyl napodobením stroje orloje, obsahoval i nějaká vylepšení. Zdokonalení se týkalo rovněž postranních ciferníků. Funkce starého provedení bočních ciferníků na Pražském orloji dodnes není dostatečně známa. Přestavba v roce 1865 je zrušila a nahradila svítícími ciferníky hodin s občanským časem. Co ukazovaly dříve se pouze spekuluje. Na Prokešově modelu zobrazovaly údajně východ i západ Slunce a Měsíce podle "soustavy staré i nové". Tisk uváděl, že spojení stroje orloje a bočních ciferníků bylo také Prokešovým vynálezem. Nevíme ovšem, zda to byla inovace, nebo pokus o obnovení původního stavu.
Zbylá část fejetonu se zabývá dalšími díly pana Prokeše. Velmi litujeme, že se pravděpodobně model nezachoval. Události šly jinou cestou a následné rekonstrukce orloje se pan Prokeš neúčastnil. Údajně také proto, že žádal odměnu jen malou.
Více na samostatné stránce. Dozvíte se tam například, že model orloje, který byl vystaven v Praze, Prokeš prodal za 200 zlatých. Orlojových modelů zkonstruoval celkem osm v různých variacích, bez apoštolů i s apoštoly, s jedním i dvěma ciferníky. Byly-li číselníky dva, byl výkon hodinového stroje rozdělen na oba. Jeden z těchto modelů, model orloje olomouckého, je údajně ve sbírkách Městského musea pražského.
Text: Ig. Š - Národní listy 24.8.1864, úvodní slovo: Petr Král