Pražský nebo také Staroměstský orloj je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějšách turistických atrakcí historického centra Prahy. Jedná se o středověké astronomické hodiny na jižní stěně věže Staroměstské radnice v Praze (GPS: 50 05 16.59 N, 14 25 14.489 E). Ačkoliv byl orloj v historii několikrát vážně poškozen, byl vždy opravován s cílem co nejvíce zachovat technickou, uměleckou i duchovní integritu. V současné době je patrně nejlépe zachovaným středověkým orlojem vůbec. Celý orloj, ukazatele, odbíjení, zvonění, pohyby apoštolů a sošek ovládá většinou původní kovaný stroj, jehož základ byl postaven v roce 1410 Mikulášem z Kadaně. Od velké opravy v roce 1866 je řízen rovněž mechanickým chronometrem Romualda Božka.
Orloji dominuje astronomický
ciferník konstruovaný jako astroláb s
promítáním ze severního pólu oblohy. Právě tento ciferník je nejčastěji
zobrazován jako jeden ze symbolů Prahy. Je často i v mnoha místech u
nás i ve světě kopírován. 
Sluneční rafije zakončená zlatou ručkou ukazuje na astronomickém ciferníku tři různé časy: běžný občanský, staročeský a babylonský. Nejstarší, dnes již nepoužívaný, je čas hodin nestejných, nazývaných hodiny babylónské (nebo pro jejich astrologický význam planetní). Babylonský čas se odečítá přibližně v místě, kde se nachází zlaté Slunce, přesněji řečeno v průsečíku sluneční rafije a ekliptiky na vějířovitě rozvinutých liniích. Doba od východu do západu Slunce byla rozdělena na 12 stejných dílů, jejichž délka se v průběhu roku mění. Současný běžný občanský čas rozděluje den na 2x12 stejně dlouhých hodin počínajících o půlnoci a v poledne. Na astronomickém ciferníku se nenastavuje letní čas. Odečítá se na římských číslicích ciferníku. Čas hodin staročeských (italských) rozděluje den také na 24 rovnoměrných hodin počítaných od západu Slunce. Odečítá se na vnějším natáčeném ciferníku - čtyřiadvacetníku. Zlatá hvězdička spojená s kruhem ekliptiky určuje čas hvězdný, počítaný od okamžiku průchodu jarního bodu na obloze místním poledníkem.
Zlaté Slunce udává momentální polohu Slunce na obloze i ve Zvěrokruhu, koule Měsíce pak ukazuje kromě polohy Měsíce na obloze a ve Zvěrokruhu také jeho polohu vzhledem ke Slunci, a tedy jeho fázi (viditelnou osvětlenou část).
Kalendářní ciferník vykoná jednu otáčku za rok. Je na orloji od roku 1490. Jeho současná podoba je z roku 1866. Na obvodu ciferníku jsou vyznačeny dny v roce, jména světců, nedělní písmeno a slabika cisiojánu. J. Mánes vyzdobil ciferník výjevy z venkovského života, které symbolizují jednotlivé měsíce. Také netradičně zachytil sluneční znamení. Byla obava, že Mánesovo dílo bude vlivem počasí poškozeno, a tak bylo nahrazeno kopií.
Na orloji zaujme bohatá sochařská výzdoba. Ostění astrolábu je pravděpodobně dílem kamenické huti Petr Parléře, ostatní kamenická a sochařská výzdova pochází z konce 15. století a je provedena ve stylu vladislavské gotiky.
Turisticky nejvděčnější je defilé 12 dřevěných soch apoštolů v horních okénkách orloje a pohyb některých dalších dřevěných soch, jimiž je orloj vyzdoben a které např. připomínají pomíjivost lidského života (Smrtka) nebo různé lidské vlastnosti (Marnivost). Stroje orloje je uvedou do pohybu každou hodinu v době od 9 - 21 hodin SEČ. Toto představení je zakončeno zakokrháním kohouta.
