naspis

Novinky


Mapa servru


Kontakt


Vyhledávání



Česká republika


Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Astrologie a Pražský orloj

Jeden z důkazů pro datování orloje před rok 1490 byl horoskop pro 17. března 1459, nalezený v knihovně Bohuslava Hasištejnského s výslovným uvedením, že údaje byly odečteny orloje v Praze. Astroláb, poháněný hodinovým strojem, a takový pražský orloj byl od počátku své existence, je schopen podstatné prvky pro sestavování ukazovat. V kterém znamení zvěrokruhu se nachází Slunce je zřejmé a které znamení vychází nad obzor také.

rytina s tabulí planetních hodin

Všimněme si podrobněji křivek pro babylonský čas, nazývaný také čas nestejný nebo planetní. Historicky je to nejstarší čas na orloji. Jak už název napovídá, byl převzat ze starověkého Babylonu. Pokud se v Bibli mluví o čase, je myšlen tento babylonský. Křivky času jsou vyznačeny jen na denní části desky, tj. na modré ploše od východu do západu Slunce, a plochy jsou značené číslicemi 1 - 12. Babylonskou hodinu ukazuje poloha Slunce v číselně označeném poli. V průběhu jednoho dne jsou sice hodiny stejně dlouhé, ale další den se délka liší, protože jsou závislé na době mezi východem a západem, proto nestejné. Na 12 hodin byla dělena i noc, což na orloji značeno není. V běžné praxi tento údaj nebyl podstatný, dostává význam až při určování planetárního vládce hodiny (denní a pochopitelně i noční). To už jsme v oblasti astrologie a musíme připomenout tabulku, která byla jako freska součástí vnější podoby orloje a byla umístěna nad okénky. V roce 1791 byla částečně překryta plechovou deskou s oslavným textem ke korunovaci císaře Leopolda II. Na kresbě J. Dietzlera (1743) je ještě celá, v roce 1793 jí F. a F. Hegerové kreslí již překrytou. Definitivně zanikla při velké opravě 1864 - 65 a později se na jejím místě objevil kohout. Přetiskujeme jí z knihy V. Rosického, pro srozumitelnost s mírnými aktualizačními doplňky.

Planetní hodiny

Tato tabulka vyžaduje podrobnější vysvětlení. Astrologie vznikala v Babylonii. Tam vzniklo i seskupení sedmi dnů do týdne, kdy přidělili každé ze sedmi známých planet jeden den. Za planety považovali i Slunce a Měsíc, proto tedy s Merkurem, Venuší, Marsem, Jupiterem a Saturnem sedm „planet“. To byli také vládci jednotlivých hodin, každé hodiny po sobě jeden vládce a tato řada postupovala celý astrologický rok. Vládcové jsou na tabulce pro denní hodiny 1 - 12 vodorovně a pro dny v týdnu svisle (neděle až sobota).

Občas se uvádí, že naše předky zajímal čas pouze na celé hodiny. To není zcela přesné, čas byli schopni odečíst s přesností několika málo minut. Ale při určování planetního času je zajímala opravdu jen jedna hodina a ta planeta, která jí právě vládla. To bylo důležité např. pro horoskop.

Všimněme si první řady a toho, že tabulka začíná vlevo nahoře nedělí a první hodině dne vládne Slunce. Logicky by řada po denní 12. babylonské hodině měla pravidelně pokračovat vládci nočních hodin (v tomto případě Jupiterem). Pokračování zde není asi proto, že by tabulka byla rozměrná a těžko čitelná. Pomáhali si ale tím, že vládce nočních hodin odečítali v řadě o čtyři dny později (tj. ve čtvrtek, který Jupiterem začíná). Určování kratších časových úseků v noci bylo vyřešeno i v době před vynálezem kolečkových hodin. Připomeňme hodiny přesýpací, vodní, hořící s olejem, lihem, svíčkou a odkazujeme na rozsáhlou literaturu. Zda ale měšťan, když se mu v noci narodilo dítě nebo dostal zásadní myšlenku, běžel se k orloji podívat na vládce této šťastné hodiny, doloženo nemáme.

Při zpracovávání této kapitoly nás napadla otázka, proč v dílech takových astronomických velikánů, jako byli Brahe nebo Kepler není o pražském orloji zmínka (přesně řečeno není známá), i když v době své největší slávy v Praze žili a tvořili. Domníváme se, že jakési pro ně nepřesné a orientační ukazovadlo je nezajímalo. Byli to profesionální astronomové, měli své na svou dobu přesné tabulky a měřící přístroje. Přitom o Keplerovi je známo, že horoskopy sestavoval. Že by elitářsky povzneseni nad obyčejný lid? Možná, protože král žádal rady od nich, ne od orlojníka.

Na závěr připomínáme českého pojmenování planet, která koncem 18. století v době obrozenecké vymyslel Karel H. Thám. Jupiter byl Králomoc, Merkur - Dobropán, Mars - Smrtonoš, Saturn - Hladolet a Krásopaní znamenala Venuši. Nočena pro Měsíc (podle vzoru Luna) byla podivná už v době svého vzniku, ale ostatní pojmenování se v dobových textech nebo v básních občas vyskytovala. Tato slova časem zanikla, v našem povědomí se drží jen legendární „nosočistoplena“. Možná je ještě použije některý vyznavač tajemna, i proto je připomínáme.

Text: Stan Marušák

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu