naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Humor kolem orloje 1866

Bývalo zvykem, že aktuální události veřejné i politické byly široce komentovány i s humorným nadhledem. Proč se tak ve třetím tisíciletí děje v naší zemi sporadicky, nechme na vyjádření sociologům. Nás zajímaly dobové humorné pohledy na spuštění orloje v noci z 31.12.1865 na 1.1.1866 po velké opravě, které jsme nalezli v časopise Humoristické listy z prvních týdnů roku 1866. Posuzujme shovívavě, je to humor stopadesát let starý. Odráží se v něm vztahy Čechů a Němců v Praze, proto se i tento list často strefuje do pražského německého deníku Tagesbote. Krátkým anekdotám říkali „Granáty“, poučná moudra nazývali „České Šalamouniády“. V konverzaci vystupují jako typičtí Češi pan Buchtička a Vdoleček, Honzík, Matěj, Kubík, Váša, Filip, Kačenka neboTerinka. Své názory říká také viřtlář, což byl pražskou němčinou živnostník uzenář (würstmacher).


Hádej, co je v Praze nejnovějšího? -- Nuže? -- Ještě pořád ty staré hodiny.

Jak se ti líbí ten obnovený orloj na staroměstské radnici? -- Mrzuté je při něm, že člověk musí myslet a počítat, aby věděl, kolik vlastně uhodilo.

No vida, u pražského magistrátu je od nového roku přece zavedena úřední frekvence jen do dvou hodin ... -- Vskutku? -- Ano - jen že podle starobylých hodin, které bijou dvě, když už je vlastně šest. Šestá hodina odpolední (tj. konec úředních hodin v 18.00 hod.) počátkem ledna podle německého času odpovídá druhé hodině staročeského času, tj. druhé hodině po západu Slunce a orloj proto odbíjel dva signály.

Co se ti, Honzíčku, při odhalení těch starobylých hodin pražských nejvíce líbilo? -- Ta rovnoprávnost, kterou městská rada zachovala. osvítíc dva postranní ciferníky najednou, aby ve stejnou dobu na jeden mohli dívat Češi a na druhý Němci. Protilehlé a svítiplynem prosvětlené ciferníky byla v té době technická novinka.

Proč chtěl pan Böhm, řiditel pražské hvězdárny, ten náš starý orloj mermomocí sám spravovat? -- Poněvadž doufal, že se tím také trochu sám spraví. Oprava orloje byla finančně dosti nákladná a projevuje se zde typické české podezírání, že předseda komise, pražský Němec prof.G. Böhm, měl z celé akce osobní prospěch.

Jářku, je to teď v novinách ňákých hádek pro ten starožitný orloj, co? -- Co se mne týče, byl bych řiditeli pražské hvězdárny p.Böhmovi tou radou, aby toho hádání raději nechal, neboť astronomové, i kdyby sebevíc hádali, pokaždé také všechno neuhodnou. Böhm měl na rekonstrukci některé rozdílné názory, což bylo v dobovém tisku komentováno.

Knobloch - kresba ze soukromé sbírky

Ač je Tagesbote se staročeským orlojem Pražským ustavičně na kordy, mají spolu předce jednu vlastnost společnou. Tagesbotovi totiž ty hodiny mnoho tlukou, poněvadž se až na čtyryadvacítku odvažují, a hodinám zas Tagesbote mnoho tluče - totiž hubou, neboť šťourá do nich již celý měsíc, a ještě není hotov! Maximální možný počet úderů při odbíjení celých hodin na hodinách s německým (tj. občanským) časem je dvanáct, kdežto u staročeských dvacet čtyři.

Proč pak se ti apoštolové na starobylých hodinách pražských v neděli odpůldne ve 3 hodiny dvakrát zastavili? -- Nepochybně zahlédl svatý Matěj pod orlojem několik cylindrů a myslel si: “Mám do toho sekat nebo ne?“ -- Aha! proto von ten poslední kývnul k tomu hlavou! Matěj měl a dodnes má na orloji jako atribut sekeru a socha sv.Pavla v té době kývala hlavou. Mechanizmus se 7. ledna opravdu zadrhnul.

Humoristické listy byly týdeník a tak pravidelná rubrika v duchu, co ve městě se povídá, byla na místě. Zde se nazývá Na zvědách a pražská panička Máry komentuje pro Fany, pravděpodobně přítelkyni z malého města, nejnovější pražské události a taky okolnost, když jí služka Madlenka dala výpověď ...v neděli měla aus a šla po staroměstském rynku, zrovna když na těch nových starých hodinách ta smrt provozovala svoje kumšty ... a že její nebožka babička povídávala, že až ty hodiny zase půjdou, Praha se propadne a že soudný den nastane a toho že se chce dočkat u maminky ... nač vůbec ty hodiny byly spravovány, já mít co poroučet: stante péne bych ten werk zastavila! To je připomínka staré pověsti o orloji a také potvrzení faktu, že orloj několik desítek let nefungoval.

Na jiném místě se pražský měšťák vyjadřuje radikálně a kverulantsky. ... že to rač ke všem všudy neprodali! A zrovna o půlnoci to spustěj, aby to hodněj rámus dělalo! Darmo lidi pomatou s těmi hodinami ... to bude voda na mlejn těch nočních tuláků. Můžou dvakrát za noc přijít o půlnoci domů... pudem se trochu posilnit, od voběda uběh už hezkej čas a myslím, že budou asi čtyry hodiny - aha, jakorát bijou - jedna - dvě - a - co - sedm - osm? I aby do toho, to jsou ty tschechische ... no to bych se napočítal!  Zde jsme na rozpacích, jak to myslel, když odhadoval dobu na čtyři hodiny od oběda. Odbíjel-li by orloj osmkrát, byla půlnoc podle německého času, tj. čtyřiadvacátá hodina dne. Ale je pravda, že v 16.00 odpoledne počátkem ledna zapadá Slunce a tak podle staročeského času orloj odbil čtyřiadvacet úderů, což je nejvyšší možný počet a pak následoval další staročeský den. Podle předchozích glos se zdá, že výhrady byly především k tomuto odbíjení hodin podle staročeského času.

Rok 1866 byl nejen rokem spuštění orloje po velké opravě, ale i rokem krátké prusko - rakouské války. Ještě za pruské okupace Prahy se konalo slavnostní odhalení Mánesovy desky, což komentovaly i Humoristické listy, protože dokončení desky se více než půl roku opozdilo: No, paní sousedko, nové planety na staroměstském orloji byly tedy už odhaleny. -- Však už byl věru čas, aby i nám vycházely planety jiné, než dosud.

Možná i my, účastníci všech možných současných krizí, bychom uvítali planety nové, lepší ....

Text: Stan. Marušák,
zdroj : Humoristické listy, 8.ročník - 1866

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu