naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Rozdíly mezi kalendářními deskami Pražského orloje - 1866 Mánes a 1946 Číla

Náš web se ve všech souvislostech věnuje orloji již třetím rokem a můžeme říci, že stále nacházíme jeho menší nebo i větší tajnosti. Není známo, že by se někdo v minulosti zabýval porovnáváním dvou existujících kalendářních desek. Rozdílů je tak velké množství, že je není možné jen tak pominout a bylo by vhodné k nim přihlédnout při budoucím restaurování kalendářní desky.

Jako ukázkový příklad může být 31. říjen, kdy na desce 1866 je den označen jako 30 (dvě třicítky za sebou), v řádcích jsou zapsány svátky Hyintína muč. a v 1946 Leontina muč., ale k uvedenému datu byl dohledán sv.Quintin (latinsky Quintini martyris), což je možné počeštěně napsat také jako Kvintin. V srovnávaných řádcích je tak na obou deskách správné pouze nedělní číslo. Stejně tak 8.11., kde svátek Čtyř korunovaných je přepsán jako Všech korunovaných a tak zcela mění smysl sdělení.

Rozdílů a chyb ve světcích je přibližně 100, i když některé se dají klasifikovat jako nepodstatné ( např. Tří králův - Tří králů, Juliána muč. - Juliana muč., Karla Velikého - Karla Velkého, Matěje apost. - Matěje apošt. nebo Anzelma bisk. - Anselma bisk.).

Existují také chyby v psaní číslic, kdy na desce 1946 je 4 psána jako 8 ( 24.2., 24.4. a 14.8.) nebo 5 jako 2 (25.1.).

Ve slabikách cisiojánu je 43 rozdílů, přičemž na pěti místech slabiky mění smysl a byly v roce 1946 (nebo při pozdějším restaurování) změněny zřejmě záměrně, protože je nelze kvalifikovat jen jako nepřesné přečtení. Jedná se o:

Na desce z roku 1866 je přibližně 20 chyb, které mohly vzniknout už při vzniku desky při přepisování desky předchozí, té ze 17.století, která se ale nezachovala. Jedná se například o Pamucia - existuje Pafnuc, Hilama - existuje Hilarius nebo Aniecta - existuje Anicet. Je přirozené, že některé z těchto chyb byly přeneseny i na desku 1946. Zároveň je nutné připomenout, že porovnávání probíhalo podle fotografií, i když v detailu a zblízka. Tak některý minimální rozdíl, např. čárka nad písmenem, může být pouhá skvrna. Při tak velkém množství údajů na deskách se nedá v této fázi zkoumání podobná nepřesnost vyloučit.

 

Některá jména nelze identifikovat s některou z databází světců a tak je ověřit. Jedná se o Elebora (24.5.), Vratislava (19.8.) - možná český král, a Přemysla (14.12.). Existují i místa, kde jsou na deskách zcela rozdílné údaje : Floriána - Epokádria (ten nenalezen), Fausta muč. - Bartoně muč. (snad Bartoloměj) nebo Pelagia vyzn. - Januara vyzn., kdy existují oba.

Na obou deskách je k porovnání a prověření kolem dvou tisíc psaných údajů. Všechny jsou uvedeny v samostatné tabulce v příloze, kde jsou řazeny podle data. Některé z nich dokumentovány na doprovodných fotografiích v detailu přímo u tohoto článku. V tabulce je pro lepší přehlednost zkratkou označen jen nejstarší zdroj, ze kterého byl světec kdanému datu identifikován.




Historie desek

K pochopení a vysvětlení rozdílů bylo nutné některé údaje dohledávat i několik století zpětně. Je proto vhodné stručně připomenout historii kalendářních desek..

1410 : v dnes neznámé podobě bylo ukazování kalendářních údajů už na původním orloji (list purkmistra pro Mikuláše z Kadaně)
kolem roku 1490 : dnes se předpokládá, že samostatná kalendářní deska v dnešní podobě je na orloji od působení hodináře Jana Růže. Je to ale hypotéza (Dr.Horský), pro kterou neexistuje dobový podklad
1552 - 1570 : úpravu desky provedl za svého působení Jan Táborský z Klokotské Hory, vypsal svátky a doplnil je o Mistra Jana Husa a sv. Prokopa. Vymaloval středovou desku, tzv. puklu, s dvanácti znameními a měsíci
1659 : Na střed pukly byl namalován povýšený znak, který Staré město pražské dostalo v r.1649
1837 : desku jako pohled na celý orloj kreslí A. Czermak, rytina J. Kandlera. Psané údaje jsou nezřetelné, ale je nepravděpodobné, že by okraj obsahoval cisioján. Deska se v originále nezachovala, pouze střední deska se znakem Prahy.
1866 : zcela novou desku namaloval J. Mánes, písmomalířské práce provedl J. Weber. Mánes přesunul ukazatel data z levé strany vodorovné osy desky na její vrchol. K. J. Erben přidal jako nový prvek slabiky staročeského cisiojánu ze 16.stol., které spolu s popisem desky vydal tiskem (1866). Není jasné, zda také vybíral jména světců, uvádí jen, že jsou podle staročeského kalendáře. Pravděpodobně byly opsány ze starší desky a místy upraveny vzhledem k novému prvku, cisiojánu. Střední znak je z konce 15. stol. z jagellonské doby, což odpovídalo tehdejším názorům na datování orloje.
1880 : kopii Mánesovy desky namaloval podle originálu E. K. Liška. Texty kreslil původní písmomalíř J. Weber a na orloj byla instalována v r.1882. Od té doby je originální Mánesova deska v muzejních sbírkách, dnes v Muzeu hl.m.Prahy.
1911 a 1930 : opravy orloje a desky
1945 : Liškova deska zničena při požáru radnice, údajně se žárem zkroutila a popraskala. Podrobně zdokumentována nebyla.
1946 : novou desku kreslí B. Číla, k dispozici měl původní Mánesovu desku z muzea
1978, 1987, 1994 : v restaurátorských pracích pokračovala jeho dcera, B. Míšová - Čílová

V současné době o apoštoly a desku pečuje restaurátor ak.mal. Jiří Matějíček.

Z historie je možné usuzovat, kdy mohlo dojít ke změnám. Není pravděpodobné, že by k nim došlo již při pořizování kopie v roce 1880 malířem E.K.Liškou. Od vzniku originálu uběhla poměrně krátká doba, takže na ní pracoval i původní písmomalíř. Kromě toho mu bylo zadáno pořízení kopie, což nebyl důvod k nějakým zásadním změnám.

V roce 1945 byla situace jiná. Poválečné euforie jsou obecně nakloněné změnám a to se týkalo i výrazně poškozeného orloje. Zásadní změny fasády s mnoha novými mechanickými figurami navrhoval V.Sucharda, ale ty byly odbornými komisemi zcela odmítnuty. V té době již novou kalendářní desku maloval B. Číla, ale nejsou indicie, že by i on navrhoval nějaké radikální změny. Se Suchardou byli rodáci, znali se od mládí a tak je pravděpodobné, že se o svých představách o práci na orloji vzájemně informovali. Právě Číla mohl textové změny na desce provést bez větší pozornosti komisí, které se zabývaly Suchardovými návrhy. Změny mohla udělat v pozdější době i jeho dcera, restaurátorka, oba na orloji pracovali padesát let. Zbývá najít důvod, proč by právě Čílovi mohli mít zájem na záměnách, což může být předmětem dalšího zkoumání a teorií. Zatím není známo, že by z té doby existovaly restaurátorské zprávy.

Identifikace světců

Velká oprava v pol.19. stol. byla vedena duchem obnovy orloje v co nejpůvodnějším provedení. Měl být zachován i starý stroj, což ale realizováno nebylo. Tento přístup se ale příznivě projevil např. ve značném zachování původních částí, což v dnešní době chválíme. Zdůraznění staročeského vzniku orloje připomíná i cisioján od Erbena, i když právě ten dříve na orloji pravděpodobně nikdy nebyl. Znak města na středu desky posunul Mánes až doby jagellonské, tedy doby předpokládaného vzniku orloje. O jménech světců Erben pouze uvádí, že jsou podle staročeského kalendáře.

Skladba světců na kalendářích se průběhu několik set let měnila, přesouvali se mezi dny nebo i byli nahrazováni mezi sebou. Ryze českých světců je velmi málo, protože kult křesťanských světců a mučedníků vznikal ve třetím až sedmém století. V Čechách je tak i dnes připomínáno mnoho svatých jmen, které s českým prostředí zdánlivě nic nespojuje. Je nutné připomenout, že podmínkou k zavedení kultu světce je nutné vlastnit jeho ostatky a jedním z největších sběratelů svatých relikvií byl císař Karel IV.

Pro identifikaci světců jménem a k datu, které je uvedeno na kalendariu 1866, byly využity životopisy svatých od Fr. Ekerta (1892-1899, cca 2000 jmen), Isid. Vondrušky (1930 - 1932, cca 5000 jmen) a několika dalších zdrojů, uvedených v záhlaví tabulky. Zvláštní pozornosti zaslouží dvě práce J. Čermákové (Klesnilové) -MUNI 2007 a 2009, které analyzují kalendaria v rukopisech z knihovny benediktinského kláštera v Rajhradu. Jedná se o čtrnáct kalendárií z období 13. až 15. století, jsou tak časově blízko vzniku orloje. Je pozoruhodné, že z 240 identifikovaných latinských jmen se plných 220 záznamů shoduje nejen jménem, ale i datem s deskou 1866. Zmínku Erbena, že jména světců pocházejí ze staročeského kalendáře, je tak možné nepřímo ověřit.

V podrobné tabulce ( příloha Desky 1866 -1946 v pdf) jsou přehledně po sloupcích uvedeny údaje na obou deskách s doplňujícími údaji o světcích a jejich identifikací. V označování zdroje je dávána přednost nejstaršímu, což většinou znamená ozn. RK, tj. rajhradská kalendária. Pokud není uvedeno u zdroje datum, znamená to shodu s datem podle tabulky. Účelem zpracovaného textu není sledování vývoje kalendáře a změny svátků v průběhu pěti set let, ale co nejpřesnější identifikace záznamů z desky 1866 v porovnání se současným stavem na orloji. Jsme si vědomi rozsáhlosti přehledu a i toho, že některé údaje nemusí být zcela přesné. Uvítáme připomínky a předem za ně děkujeme.

Obrazové přílohy s rozdíly na několika vybraných místech desek 1866 a 1946, zvýrazněné červenou elipsou
   
   konec října, kromě změny cisiojánu mnoho dalších rozdílů ve světcích i se zdvojeným datem 30. na desce 1866
   změna verše cisiojánu v lednu
   porovnání nakreslení čísel a nedělních písmen


Tabulková příloha: Desky_1866_1946+tabulka.pdf


Zdroje:


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu