naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Text je se svolením redakce Mladé fronty DNES převzat ze 14. strany čísla z 30.10.1998.
Autorem je Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc., nyní ředitel odboru 'Archiv hlavního města Prahy'.
Článek je stále aktuální a rozhodně ho doporučujeme k přečtení.


Tvůrcem Staroměstského orloje byl zřejmě Mikuláš z Kadaně

Reprezentativní budova Staroměstské radnice s věží vysokou šedesát šest metrů, se skvostnou arkýřovou kaplí, vnějším schodištěm do prvního patra, které se zřítilo a bylo odstraněno roku 1520, a s náročnou kamenickou i malovanou znakovou výzdobou, vyrostla někdy mezi lety 1350 a 1381. Do definitivní podoby ve slohu poklasické vrcholné gotiky byla dotvořena patrně po velkém požáru roku 1399. Lze ji považovat za velmi hodnotné dílo parléřovské huti, která ve stejné době budovala katedrálu svatého Víta a řadu dalších významných objektů na Pražském hradě i v podhradí v rámci velkorysého stavebního programu císaře Karla IV. Radnice Starého Města pražského nebyla sice investicí panovníkovou, nýbrž stavebním podnikem městské obce, na její architektonickou podobu, uměleckou výzdobu a reprezentativnost však nebyly kladeny nároky o nic menší nežli na veřejné stavby císařské. Vždyť šlo o nejdůležitější světskou budovu, o skutečný "palác městské správy" sebevědomého hlavního města kvetoucího českého království a celé středověké římské říše.

K nezbytným náležitostem nejvýznamnějších městských radnic patřily po polovině 14. století již též mechanické věžní či astronomické hodiny horologia, v počeštěné formě orloje. Také počátky proslulého orloje na Staroměstské radnici, běžně nazývaného Staroměstským orlojem, jsou dnes zásluhou historiků snad již definitivně zakotveny nejpozději do prvního desetiletí 15. století, do doby obnovy a dokončení radnice poškozené po požáru. Logicky se tedy vnucuje otázka, kdo byl tvůrcem tohoto obdivuhodného a ve své době ve středoevropské oblasti jedinečného stroje.

Dochované historické prameny nedávají zcela jednoznačnou odpověď. Znají jména správců opatrovatelů orloje, orlojníků, jimž připadalo pečovat o technický stav a o řádný chod složitého mechanismu. Tito orlojníci, pokud jsme schopni je v písemných pramenech sledovat, byli až na výjimky zřejmě vybíráni z uznávaných odborníků. Někteří z nich překročili úroveň pouhých pečovatelů o časoměrný stroj a stali se tvůrci či spolutvůrci astronomických hodin jako mistrovského kusu vrcholně středověkého a raně novověkého umu vědeckého, řemeslného i uměleckého. V době výstavby Staroměstské radnice podle dokladů v městských úředních knihách žili na Starém Městě zámožní a vážení měšťané - hodináři, kteří jsou označování "magister orologii", "orlegister", "horologista" a obdobně. Později se pro ně užívalo i českého názvu "orlojník". Jako první je v letech 1361 až 1380 písemně doložen Martin, "horologista císařův", ale také "horologista, náš spoluměšťan". Po něm následuje Albert či Albrecht, doložený v letech 1381 až 1415, který je k roku 1408 výslovně označen jako "opravovatel orloje ve Starém Městě". Pomyslnou štafetu přebírá pak jeho synovec Martin a je označen titulem "horologista" roku 1417. V roce 1433 jej střídá Wenceslaus-Václav, "horologista ve věži", doložený v pramenech do roku 1439. Pokračování ve výzkumu by dozajista přineslo obdobné doklady i pro další léta. Všichni právě jmenovaní hodináři zastávali zřejmě funkci jakýchsi městských či obecních orlojníků na Starém Městě, neboť údaje o nich na sebe nápadně časově navazují. Martin a Václav měli nadto úlevu na městské berni právě z titulu služby orlojníka. Pro situaci na přelomu 14. a 15. století je důležité, že souběžně s orlojníkem Albertem zaznamenáváme v letech 1390 až 1404 na Starém Městě ještě orlojníka jménem Johannes a k roku 1408 dvorského orlojníka či hodináře Mikuláše.

Klíčovým dokumentem pro datování vzniku Staroměstského orloje do prvního desetiletí 15. století a pro určení jeho autora či tvůrce, je listina datovaná 9. říjnem 1410, jejíž opis a český překlad byl nalezen roku 1962 v nově objeveném exempláři Zprávy o orloji pražském od orlojníka Jana Táborského z Klokotské hory. Táborský svou zprávu dokončil roku 1570, její Macháčkem nalezený opis vznikl roku 1628. Listina, přestože se dochovala pouze v takto pozdním opisu, je nejen z hlediska formálních znaků, ale i z hlediska obsahového zřejmě věrohodná. Potvrzuje výslovně nástupnictví hodináře Mikuláše z Kadaně po mistru Albrechtovi ve funkci "opravovatele orloje" a uvádí, že Mikuláš byl přijat "k dobrému vší obce, aby náš orloj lépeji spravil, nežli jest mistr Albrecht před ním učinil", a to za deset kop grošů ročního platu, "jakož jsme to tolikéž mistru Albrechtovi dávali." Dále pak zdůrazňuje, že mistr Mikuláš "vedle svého mistrovství a z smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal astrolabium", jehož funkce jsou dosti podrobně popsány i s údajem o počtu třiceti kol ve stroji. Vyrobil prý vlastním nákladem i nová kola "v straně bicí" na věži. Odměnou za tu velkou práci dostal dům na příkopech vedle brány do Nového Města na Koňský trh a na něm zapsanou hotovost padesát kop grošů. Mikuláš tedy pečoval o velké věžní hodiny (orloj), existující s jistotou již roku 1408 na radniční věži, a obnovil jejich opotřebovaná kola. Kromě toho však využil svého mistrovství v oboru a zhotovil k poctě města nové astrolabium - astronomické hodiny. S pravděpodobností blížící se jistotě jde o horní, astronomickou část dnešního Staroměstského orloje. Tento názor je podpořen mimo jiné i skutečností, že astrolabium je dodnes zasazeno do kamenného kruhu zdobeného tesanými fantastickými zvěrnými motivy, které věrně odpovídají stylu pražské parléřovské huti z druhé poloviny 14. století.

Není ovšem přímý písemný doklad pro ztotožnění Mikuláše z Kadaně, uváděného v listině z roku 1410, s dvorským orlojníkem Mikulášem, zapsaným v městské knize k roku 1408. Zánik staroměstských trhových knih při požáru Staroměstské radnice a archivu 8. května 1945 bohužel dnes již znemožňuje údaje listiny i knihy nezvratně ověřit. Přesto všechny výše citované reálie, bez ohledu na nedochování originálu, svědčí o pravosti obsahu listiny z 9. října 1410, a tedy také o tom, že tvůrcem hlavní části Staroměstského orloje, astrolabia, vzniklého nejpozději roku 1410, byl hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně.

Na základě jiného pramene se v odborné literatuře někdy uvádí, že Mikuláš nebyl jediným autorem orloje, neboť propočty a podklady pro jedinečný mechanismus mu dodal profesor pražské univerzity mistr Jan, řečený Šindel.



Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu