O životě mistra Mikuláše z Kadaně dnes mnoho nevíme. V dobových materiálech je přímých zpráv o něm jen velmi málo. Narodil se patrně kolem roku 1350 a asi zemřel v roce 1419. Pražský císařský horologista Martin se roku 1376 zaručil za někoho, kdo přicházel z Kadaně. Je možné, že to byl právě Mikuláš. V roce 1408 je jako královský hodinář uváděn také Mikuláš.
Důležitou informaci o autorství a datování Pražského orloje objevil Dr. Stanislav Macháček v roce 1962. Při bádání v do té doby neznámém rukopise v archivu hlavního města Prahy upozornil na opis listu purkmistra a rady Starého Města Prahy v orlojnické knize vykoupené archivem Města ze soukromých rukou. List má být z 9. 10. 1410 (originál psaný německy se bohužel nezachoval) a uvádí, že Pražský orloj vytvořil již roku 1410 Mikuláš z Kadaně. List obsahuje nové informace o odměně, kterou za práci dostal jakož i popis, jak orloj vypadal a co ukazoval.
V roce 1410 radní Staroměstské radnice ve svém listě hovoří už přímo o Mikuláši z Kadaně jako o slovutném mistrovi a přísežném mistrovi orloje, který pro obec zhotovil astrolábium. Za tyto služby pro město dostal i příslušnou odměnu. Za péči o orloj to byl plat 10 kop grošů ročně a za vylepšení stroje a vytvoření astrolábu mu radní dali „dům … vedle brány městské, kdež se do Nového Města na Koňský trh jde po příkopích městských, blíže našich chlebných kotcův, kterýž on rozšířil a na svůj náklad vystavěl, k tomu zapisujeme jemu a dědicům jeho na témž domě a místě padesát kop grošů hotových peněz…“ Tyto hotové peníze měly být vyplaceny v případě, že by město bylo nuceno např. dům zbořit, či jinak pozemek využít. Je vidět, že Mikuláš z Kadaně splňoval i podmínky, aby mohl být pražským měšťanem, kterého si jeho současníci vážili. Uvádíme plné znění podle textu S. Michala ( Hodinářství a hodináři v Českých zemích, Praha 2002). Digitalizovaný dokument si nyní můžete prohlédnout i vy na stránkách 51- 53 v archivu.
„My, purkmistr a rada velikého města Prahy známo činíme tímto listem vůbec přede všemi kdež čten, slyšán a viděn bude. Poněvadž Bůh všemohoucí vedle své nestihlé moudrosti všechno stvoření obdařuje dary rozličnými, některé obdaří urozeností, jiné bohatstvím, jiné pokorou, jiné uměním a vnuknutím vysokých smyslův a tak podle své vůle jednomu každému ne bez zvláštní příčiny dary své uděluje, aby lidé vespolek sobě pomáhali a v pravé lásce jeden druhého břímě nésti se snažilia jakož jest slovutný mistr Mikuláš z Kadaně, přísežný mistr orloje našeho, kteréhož jsme přijali k dobrému vší obce , aby náš orloj lépěji spravil, než jest mistr Albrecht to před ním učinil, za což jemu deset kop grošů ročního platu z Rathauzu našeho dávati máme, polovici na den sv.Havla a druhou polovici na sv.Jiří, jakož jsme to tolikéž mistru Albrechtovi dávali.
Obzvláště pak, že jest dotčený mistr Mikuláš vedle svého mistrovství a smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal astrolabium, v němž Slunce svůj pravý běh vykonává (v německém textu : v němž Slunce vykonává svůj pravý běh v zodiaku ve dvanácti znameních v devatenácti letech svůj běh dokončuje jako na nebi) jako na obloze nebeské, přitom se spatřuje, jak Slunce každého dne vychází a zapadá ukazujíc poledne i půlnoc s rovnými i nerovnými hodinami, při tom jest také sféra, kteráž ukazuje každodenně na kterém znamením zlým nebo dobrým jest jako i kdy Měsíc přibejvá nebo ubejvá každé čtyři neděle, jako na nebi – tolikéž, kdy Měsíc nový neb na plně jest, nadto napsány jsou všickni svátkové přes celý rok na předním kole, kterážto kola s jejich hnutím mají třiceti kol s třimi tryby, kteréž davši k tomu své železo na svůj náklad a vedle smyslu svého s velikou prací udělal. K tomu i udělal nová kola k velikému orloji v straně bicí s svým vlastním nákladem, kteréžto takové jeho náklady a těžké práce, kteréž městu tomuto k poctivosti činil a dále činiti bude při sobie pováživši.. Poněvadž každý dělník, aby mu mzda jeho dána byla hoden jest, protože jsme s dobrým rozmyslem naším svrchu psanému mistru Mikulášovi a dědicům jeho za odměnu učiniti a jemu dům dali vedle brány městské kdež se do Nového Města na Koňský trh jde po příkopích městských, blíže našich chlebných kotcův, kterýž on rozšířil a na svůj náklad vystavěl, k tomu zapisujeme jemu a dědicům jeho na témž domě a místě padesát kop grošů hotových peněz , kteréž na něm míti má na tento způsob, pokudž bychom my aneb budoucí naši správcové města Prahy, týž dům zbořiti aneb jináč k potřebě města obrátiti chtěli, tehdy máme my aneb kdokoliv jiný jemu hotových padesát kop grošů dáti a téhož domu se ujíti a vedle svrchu psaného práva může dotčený mistr Mikuláš za zdravého života svého aneb na smrtelné posteli své, o tom o všem říditi bez překážky všeliké.“
V textu je mnoho míst, které si vyžadují větší pozornosti a vyvolávají mnoho otázek, které dosud nebyly zodpovězeny. Lze připustit, že pisatel přesně technické části nerozuměl a mohl uvádět některé informace zkresleně. Přesto je třeba učinit pokus o získání co nejpřesnější technické interpretace. Zatím se jen dotkneme některých otázek.