Nedělní písmenobylo jedním z nástrojů středověkého kalendáře a sloužilo k určení názvu dne v týdnu pro dané datum. V tomto systému je 1. lednu přiřazeno písmeno A, 2. lednu písmeno B, atd. až 7. lednu písmeno G. Cyklus těchto sedmi písmen se opakuje po celý rok. Nedělní písmeno v daném roce je to, které připadne na první neděli v lednu. Připadne-li neděle např. na 2. ledna, je nedělní písmeno B, připadne-li neděle na 6. ledna, je tímto písmenem F. V roce 2009 byla první neděle 4. ledna, nedělní písmeno je tedy D. Pro pondělí 5. ledna to bylo písmeno E, úterý 6.1. F, na středu 7.1. připadlo písmeno G. Čtvrtku 8.1. bylo přiřazeno opět písmeno A… atd.
V přestupném roce platí písmena dvě: první pro leden a únor, druhé po zbytek roku. Pro další rok (pokud není přestupný) se posouvá cyklus o jedno písmeno zpět, tedy v roce 2010 je nedělním písmenem C, 2011 B, 2012 A a G, 2013 F…. . cyklus se opakuje po 28 létech ( sluneční cyklus) Tento způsob stanovení nedělního písmene vytvořil Luigi Lilio v souvislosti s reformou kalendáře papeže Řehoře XIII v r. 1582. Výpočet není triviální.
Orlojníci si situaci ulehčili a tabulku platných nedělních písmen si opsali do orlojní knihy na straně 50. Pro vysvětlení dodejme, že cyklus střídání nedělních písmen je 28 let, výjimkou jsou roky, které končí dvěma nulami a současně nejsou dělitelné 400, ty nejsou přestupné, jde například o roky 1800, 1900, 2100. V těchto nepřestupných rocích se cyklus střídání naruší a hovoříme o takzvaném anomálním cyklu. Jeho délka je pouze 12 let. Tento jev nastane třikrát za 400 let.
Dělíme-li letopočet číslem 28 udává zbytek po celočíselném dělení zvýšený o devět řádek v tabulce. Protože gregoriánský kalendář upřesnil vkládání přestupných let, dostáváme různá nedělní písmena pro letopočet uváděný podle juliándkého a gregoriánského kalendáře. Dlužno ještě poznamenati, že se písař při opisování tabulky na 50. straně orlojní knihy spletl a 3. sloupec opět nadepsal "Litera Domini: Anni Juliani" místo "Gregorianj". Jisté je, že třetí sloupec jsou nedělní písmena pro gragoriánský kalendář.
Jako zatím nevysvětlený fakt uveďme, že stejná nabulka nedělních písmen (přepsaná jiným rukopisem ?) se v orlojní knize nalézá také na straně 56 (číslování podle digitalizace) již bez chyby v určení gregoriánského kalendáře. Nedělními písmeny se zabývá i několik dalších tabulek, které by si zasloužily hlubšího zkoumání.
Kalkulačka odpovídající uvedené tabulce pro 17. století (respektive pro léta 1601 - 1699). Důvod časového omezení je v doplněných pravidlech gregoriánského kalendáře. Nezohledňuje odličnost pro roky dělitelné 100 a 400. Pro juliánský kalendář platí bez omezení.
Nědělní písmeno orloj nezobrazuje. Vyhlašovalo se pro každý rok a vyvěšovalo se. Vepsáno je na kalendářní desce a umožňuje ukazování dne v týdnu i dne v měsíci jedním ukazatelem. Prohlédnou si jeho funkci můžete v simulátoru kalendária.
