Není to tak jednoduché, pokusme se nejdříve dohodnout na definici. Terminologii zamlžuje také fakt, že dost dlouhou dobu výraz z latiny - horologe, horologium - měl význam jak hodiny tak orloj. Hodiny mohou být a také jsou bez orloje, ale orloj bez hodin ne. Z různých zdrojů, slovníků a internetu nám vyhovuje definice, že to jsou: Ve středověku původně každé hodiny na budovách a zejména věžích. Později věžní nebo interiérové hodiny, ukazující nejen kolik je hodin, ale i postavení a vztahy Slunce a Měsíce s dalšími astronomickými souvislostmi, vztahujícími se k místu instalování. Bývají doplněné bohatou výtvarnou výzdobou.
Takže nebudeme považovat za orloj hodiny s pohyblivými mechanickými figurami, které nemají ani jednu astronomickou funkci, jako je třeba přestavěný transformátor v Kryštofově údolí. Jsme také nedůvěřiví k výrazu orloj, kdy jsou tak nazývány hodiny jen s kalendáriem a otáčivou mapou hvězdné oblohy, jako například tzv. Planičkův orloj v podobě, jak byl vyráběn ve dvacátých letech minulého století. Naopak můžeme říkat orloj hodinám se zvonící figurou v Uherském Brodě, i když ukazují jen jediný astronomický jev, fáze Měsíce na otáčející se kouli.
Orloje z počátku 20.století z Litomyšle a Prostějova figury nemají a jako orloje jsou asi proto téměř neznámé. Přesto jsou to plnohodnotné orloje s excentrickým astrolábem, podobným, jako v Praze.
Existují také zařízení bez astrolábu, tzv. heliocentrické orloje, jako je například ten v Olomouci. Jsou to modely sluneční soustavy s blízkými planetami, obíhající kolem Slunce a kromě vzájemné pozice planet další údaje přímo neukazují, něco jako planetária. Stroje tohoto typu jsou doplňovány dalšími ciferníky, které sice ukazují především časové a kalendářní údaje, ale mohou mít i jiné ukazatele, třeba fázi Měsíce. Takže přece jen můžeme říkat orloj.
Pak jsou ve světě orloje, máme na mysli orloje v Soulu a v Tokiu, o kterých píšeme na jiném místě, které mají sice uspořádání s astroláby, ale ty jsou více či méně věrně okopírovány od pražského a nerespektují astronomické vztahy k místu, na kterém jsou instalovány. Nemohou tak věrohodně ukazovat např. výšku Slunce nad obzorem nebo soumrak. Proti Praze, která je na 50O severní šířky, jsou tyto orloje na 37O a 35O severní šířky. Takže i tady jsme na rozpacích.
A to se na nás připravuje výtvarné dílo. Máme na mysli plánovaný objekt na fasádě přístavby ostravského Divadla loutek, který je v projektu nazýván orlojem. První návrh jsme zaregistrovali asi před dvěma léty, byly to hodiny s rozvernými loutkovými motivy a pravděpodobně pohyblivými figurami, takže bychom ho za orloj nepovažovali. S dalším návrhem, který spolu s přístavbou už dostal stavební povolení a má být realizován do roku 2011, si zatím nevíme rady. Dominantou fasády bude kruhový výtvarný světelný objekt, který ukazuje hvězdnou oblohu a na obvodu rozsvěcovanými diodami čas. Zatím se do naší definice nehodí, ale budeme sledovat a necháme se překvapit.