naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Česká republika


Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Přehled hypotéz o autorství orloje

Albert - možný stavitel předchozího nezdařeného orloje
Pro Proti

Citace z listiny purkmistra - aby náš orloj lépěji spravil, než jest mistr Albrecht to před ním učinil jej označuje jako stavitele předchozích hodin, výraz orloj užit ve smyslu hodiny. Z formulace nevyplývá, že se pokoušel o astroláb.

Z textu lze dovodit, že Albert nějaké hodiny stavěl, ale nelze dovodit, zda je dostavěl a zda se pokoušel o astroláb. Ani jako stavitele dochovaného stroje orloje jej nelze určit, byla mu odňata pravidelná odměna a přisouzena Mikuláši (listina purkmistra - jakož jsme to tolikéž mistru Albrechtovi dávali). Navíc Mikuláš je v textu označen jako přísežný mistr orloje našeho.

Mohl být stavitelem jenom hodin nahoře na věži. 

Zůstává do roku 1415 správcem orloje, patrně jej natahuje, ale o odměnu jako stavitel hodin přišel. Odměnu pravděpodobně dostává z jiného titulu - příslušná listina nenalezena.

Albert - možný stavitel původních hodin nahoře ve věži
Pro Proti

Citace z listiny purkmistra - aby náš orloj lépěji spravil, než jest mistr Albrecht to před ním učinil může znamenat zmínku o hodinách nahoře ve věži, o kterých se listina purkmistra zmiňuje jako o velikém orloji.

Stáří těchto hodin je neznámé a protože byla roku 1410 udělána nová kola, nejspíš pro opotřebení původních, mohly být tyto hodiny staré i několik desítek let. Hodinový stroj mohl být od jiného stavitele, ale není žádné svědectví. Pokud by existovalo, oslabilo by hypotézu o Albrechtovi jako staviteli hodin ve věži a museli bychom mu přisoudit prvotní roli při stavbě orloje dole - citace z listiny purkmistra - Albrecht to před ním učinil.

Antonín Pohl - stavitel orloje na počátku 15. století
Pro Proti

K. J. Erben cituje (str. 6.) Řehoře Volného, který ve svém popsání markrabství Moravského (spis z roku 1836) uvádí, že "otcem a mistrem orloje Pražského byl Anton Pohl, rodem Sasík, ale sídlem v Holomouci, týž, kterýž i pověstné hodiny Holomoucké v letech 1420 a 1422 udělal."

Nelze nijak prokázat větší věrohodnost této zprávy než věrohodnost listiny purkmistra známé jen z opisu vepsaného do opisu Táborského Zprávy.

Doba vzniku textu a chybějící odkaz na zdroj spíš svědčí na nepodloženou spekulaci.

Mikuláš z Kadaně - stavitel orloje z roku 1410
Pro Proti

Citace z listiny purkmistra - slovutný mistr Mikuláš z Kadaně, přísežný mistr orloje našeho (Přísežný měšťan je ve středověkém městě měšťan, který se přísahou zavázal k pomoci městské radě, zdroj Wikipedie.)

Citace z listiny purkmistra - Obzvláště pak, že jest dotčený mistr Mikuláš vedle svého mistrovství a smyslu přirozeného tomuto městu a vší obci ku poctivosti udělal astrolabium lze vyložit, že udělal astrolabium, ale nejen to (Obzvláště pak) - jistě tedy i stroj orloje.

Citace vyzdvihuje mistrovství ve smyslu řemeslném a smysl přirozený jako schopnosti rozumové.

Listina purkmistra pak zmiňuje zhotovení nových kol bicího stroje nahoře ve věži - K tomu i udělal nová kola k velikému orloji v straně bicí s svým vlastním nákladem.

Existence Erbenovy citace Řehoře Volného, která uvádí jiného autora.

Není k disposici autentická listina purkmistra.

Jan Šindel - stavitel orloje z roku 1410
Pro Proti

Citace z Oratio de laudibus geometriae z roku 1557 Tadeáše Hájka z Hájku, ve kterém je přípisek qui horologium antiquae Pragae fabricauit et erexit u jména Jan Šindel.

Přípisek byl proveden neznámým autorem snad někdy v roce 1566 nebo těsně po něm. (Vepsány pravděpodobně stejnou rukou epitafy Matouše Kolína z Chotěřiny, univerzitního učitele, který zemřel v Praze roku 1566.)

Autor přípisku mohl mít podobné informace jako jeho současník Jan Táborský (ten se doslechl v té době pouze o mistru Hanušovi jako staviteli orloje - dělal jest nějaký mistr Hanuš a ztotožnil jej s Janem Růže).

Tento autor přípisku byl pravděpodobně z univerzitního prostředí a nespolehlivou informaci Hanuš = tvůrce orloje, mohl ztotožnit s Janem Šindelem. Mohl znát zmínky o orloji pocházející z horoskopu z roku 1459 nalezeného v knihovně Bohuslava Hasištějnského z Lobkovic (podle Vojtíška sféra byla zmíněna už roku 1437, nepsáno kde).

Přípisek byl proveden nejméně 156 let po stavbě orloje.

Hodnověrnost přípisku snižuje i skutečnost, že prohlašuje Jana Šindela za toho, kdo orloj fyzicky zhotovil (fabricauit).

To je velmi nepravděpodobné vzhledem k charakteru kovářské práce (fabricor - vyrábět, podle starého slovníku jeden z významů byl i vykovat) a vzhledem k působení Jana Šindela v té době na pražské univerzitě (postavení profesora a v roce 1410 i rektora) a u dvora jako osobního lékaře Václava IV. 

Odporuje to textu v listině purkmistra. Tam se uvádí Mikuláš z Kadaně jako přísežný mistr orloje našeho, tedy někdo, kdo složil slib (možná i nepsaný), že orloj zhotoví. Listina purkmistra jiného autora nezmiňuje, pouze o Mikuláši píše že obci ku poctivosti udělal astrolabium. (Ku poctivosti - k poctění, ku cti) 

Bohuslav Balbín v díle Miscellanea historica Regni Bohemiae píše, že podle jednoho starého rukopisu byl Hanuš vynikajícím astronomem a známým profesorem matematiky na Karlově univerzitě.

Balbín neuvádí zdroj. Není jasné, jestli také Balbín nespojil Táborského Hanuše - domnělé jméno stavitele orloje s Janem Šindelem jako logickou spekulaci. I Balbín věděl, že zmínky o pražském orloji jsou starší než Táborským uváděný rok 1490.

Jan Šindel

Hypotéza -  - autor výpočtů a konstrukcí astrolábu a příp. soukolí pro Mikuláše z Kadaně
Pro Proti

Domněnky, že sám Mikuláš by na práci nestačil po stránce teoretické.

Stanovení počtu zubů kol Slunce a ekliptiky vyžaduje prakticky jen „selský“ rozum.Stanovení počtu zubů měsíčního kola vyžaduje kromě jednoduché logické úvahy pouze jedno násobení a jedno dělení. Viz samostná stránka.

Mikuláš z Kadaně musel být v době, kdy se zavázal orloj zhotovit, hodinářským mistrem s dlouhou praxí, pokud jej považujeme za toho, za něž se zaručil v roce 1376 císařův hodinář Martin (zaručil se za kohosi z Kadaně příchozího). 

Stanislav Michal v knize Vývoj hodinářství v českých zemích píše: Mistrem, tj. samostatným řemeslníkem pracujícím ve vlastní dílně, mohl se stát jen ten řemeslník, který se řemeslu vyučil a měl potřebnou tovaryšskou praxi.

Hodinářství tehdy u nás existovalo teprve dvě nebo tři desítky let, hodinářský mistr tedy velmi pravděpodobně musel získat znalosti o řemesle v cizině. Možná i v cizině složil Mikuláš mistrovské zkoušky, jejichž standardní součástí o nemnoho let později, v 16. století, bylo zhotovení hodin s astronomickým ciferníkem - tedy zkouška ve století 16. vyžadovala i znalosti astronomické (o podmínkách ve století 15. nemáme zprávy). 

Z Kadaně nebylo daleko do Německa (např. do Willingenu), kde mohl být Mikuláš někde přítomen při práci na orloji, možná znal práce Nicholase Lilienfelda, který stavěl pravděpodobně orloje ve Stralsundu, Doberanu a Lundu.

Bylo běžné, že lidé s odbornými znalostmi cestovali po Evropě, byla nutná výměna znalostí a zkušeností, tovaryšská praxe byla i nezbytnou podmínkou pro získání postavení mistra v cechovním systému. Je pravděpodobné, že Mikuláš absolvoval tovaryšskou praxi v hodinářských dílnách někde v německých nebo severských zemích a v tom případě by bylo téměř nemožné, aby Mikuláš neviděl a neprozkoumal nějaký funkční orloj. Mohl se účastnit i jeho stavby.

Stavbu a geometrickou konstrukci astrolábu pochopila velká řada dalších hodinářů, aniž by to bylo považováno za něco výjimečného. 

V roce 1408 je jako královský hodinář uváděn Mikuláš, je pravděpodobné, že se jedná o Mikuláše z Kadaně. To by dokládalo jeho kvality.

Nelze vyloučit a je pravděpodobné, že Mikuláš stavbu astrolábu konzultoval s astronomem. V Praze se tehdy stavbou astrolábu nezabýval jenom Jan Šindel, ale lze spekulovat, že se Mikuláš a Šindel znali z působení na králově dvoře, jeden zde působil jako lékař, druhý jako hodinář.

Konzultace nelze považovat za spoluautorství.

Jan Růže - Mistr Hanuš

Hypotéza - autor mnoha zlepšení na orloji, autor kalendářní desky 
Pro Proti

Působil na orloji v době, kdy byl líc orloje dotvořen ve stylu vladislavské gotiky.

Původ Klapáčka, snad postavy Smrtky, která klapala čelistí spolu s odbíjením na zvon a „malé sféry“ - malého, snad 24hodinového ciferníku na východní straně pilíře věže nelze určit. V popise v listě purkmistra o těchto zařízeních zmínka není, za Táborského tam již obě byly. 

Vznikly tedy zřejmě mezi lety 1410 a 1552. Je pravděpodobné, že byly osazeny za doby Jana Růže, kdy se na líci orloje prováděly změny.

Není jediný dobový pramen, který by popsal novinky provedené Janem Růže.

Hypotéza o zhotovení kalendářní desky Janem Růže nemá v ničem oporu. Představa, že by po osmdesáti letech existence astrolábu s kamenným ostěním kameníci vybourali bezprostředně pod tím zdivo aniž by narušili jeho statiku, je obtížná, navíc těžko odůvodnitelná. Pokud by tam koncem 15. století před úpravami bylo plné zdivo, stačilo by jenom vybourat malý otvor pro hřídel kalendářní desky, nebyl by žádný důvod vybourávat celý kruh.

Listina purkmistra zmiňuje nadto napsány jsou všickni svátkové přes celý rok na předním kole, což existenci předního kola potvrzuje, výraz nadto může být vyložen jako něco, co je zvlášť. Ostatně na astrolábu příležitost k vyznačení dnů není, pouze na ekliptice nebo na obruči s ní spojené, což by ani v jednom případě nebylo vůbec čitelné (střed astrolábu je 7 a půl metru vysoko). U třímetrového kruhu je k disposici pro jeden den pouze 2,6 cm. 

Některé sochařské prvky na spodní časti orloje v okolí kalendářní desky nelze označit jako nezpochybnitelně pocházející výhradně z doby pozdní vladislavské gotiky, nelze vyloučit jejich původ z roku 1410.

Podle popisu v Táborského zprávě je zřejmé, že na orloji bylo mnohé nedodělání, které dokončoval až Jan Táborský. Existenci klikové hřídele nelze připsat pouze Janu Růže a vyloučit její původ v roce 1410, pokud připustíme existenci kalendária již v tomto roce.

Beneš z Loun (zvaný též Benedikt Rejt)

Hypotéza - předpokládaný tvůrce vladislavské, pozdně gotické výzdoby orloje
Pro Proti

Byl v té době hlavním královským stavitelem. Konšelé byli ve své přísežné funkci odpovědni králi.

Byl německého původu, což mohlo hrát v té době roli. Věnoval se spíše větším projektům.

V té době již tíhnul k renesanci přicházející z Itálie, Přetínavé ostění dvířek vedoucích na lávku orlojníka je na tvůrce renesančních oken Vladislavského sálu (1493) dosti archaické.

Matěj Rejsek

Hypotéza - předpokládaný tvůrce vladislavské, pozdně gotické výzdoby orloje 
Pro Proti

Vystavěl pro staroměstské konšely v roce 1475 Prašnou bránu. Pracoval na protějším Týnském chrámu.

Dílo Rejskovo, plné tvarové vynalézavosti, vyhovuje bohatostí až přeplněností detailu, hlavně ornamentiky, především vkusu zbohatlých měšťanů. (J. Herout, Staletí kolem nás) Tato charakteristika odpovídá duchu pozdně gotické výzdoby orloje.


Text: Petr Skála 26. 2. 2011.


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu