Apoštol Jakub
Jakubové jako původní apoštolové byli dva. Takzvaný Starší, syn Zebedův, byl bratrem apoštola Jana. Stal se patronem válečníků,
dělníků, lékárníků a kovářů. Už současníci ho zaměňovali s druhým Jakubem, tzv. Mladším, Kristovým příbuzným a synem Alfea. O jejich
shodnosti nebo rozdílnosti se dodnes vedou diskuse a převládá názor, že jde skutečně o dvě různé osoby. Na Pražském orloji je v současné podobě
jen jeden a to Jakub Mladší, případně Menší.
Apoštol Ondřej
Ondřej žil v mládí spolu se svým mladším bratrem Šimonem, pozdějším
apoštolem Petrem, v Kafarnau u Genezaretského jezera a byli rybáři. Ondřej se stal už učedníkem Jana Křtitele a
ke Kristovi se přidal jako první apoštol. Je patronem horníků, provazníků a nevěst. Na orloji nese
šikmý kříž ve tvaru X, nazývaný také ondřejský.
Apoštol Juda Tadeáš
Juda Tadeáš je v Novém zákoně zmiňován jen zřídka. Při znázorňováních se všemi apoštoly zaujímá Juda Tadeáš téměř ve
všech případech skromné místo. Je patronem lidí v těžké nouzi a v zoufalých situacích. Znázorňován je s kyjem, kameny, halapartnou nebo knihou.
Apoštol Tomáš
Tomáš je patronem Východní Indie, Portugalska nebo Tomášových ostrovů, ale také církevního státu, měst Urbina, Parmy a
Rigy. Za patrona jej považují architekti, stavební dělníci, geometři, tesaři, zedníci, kameníci a také teologové. Narodil se v Galileji a původně byl rybářem. Jeho příběh z Nového zákona, kdy
nevěřil Kristovu objevení se u ostatních učedníků po zmrtvýchvstání, protože u toho nebyl a žádal důkaz, mu dala přízvisko „nevěřící“. Kristus se zjevil opět a vyzval ho, aby se dotkl jeho ran. Na orloji je zobrazen s kopím.
Apoštol Jan Evangelista
Jan Evangelista pocházel z Betsaidy u Genezaretského jezera a byl, stejně jako Petr a Ondřej, rybář. Jeho bratrem byl
Jakub Starší, rovněž apoštol. Přežil všechny své apoštolské druhy a je také jediným z těch, kteří zemřeli přirozenou smrtí. I on byl pronásledován a mnohokrát
se ocitl v ohrožení života. Je autorem čtvrtého z evangelií a také nebeskými vizemi naplněného apokalyptického Zjevení sv.Jana. Vždy patřil k velice oblíbeným světcům. Je patronem teologů,
úředníků, notářů, sochařů, malířů, písařů, spisovatelů, knihkupců, knihtiskařů, vazačů knih, výrobců papíru, vinařů, řezníků, sedlářů, výrobců zrcadel, rytců, svíčkářů,
košíkářů a přátelství. Na orloji je zobrazen jak ovládá hada, který vystupuje z kalicha.
Apoštol Barnabáš
Barnabáš patřil mezi širší okruh 72 Ježíšových učedníků, ale sám Krista již nezažil. Jeho původní jméno znělo Josef.
Prodal celý svůj majetek i statek a výtěžek věnoval apoštolu Petrovi pro potřeby církve. Oprostil se od všeho pozemského, přátelil se s apoštolem Pavlem a na jeho doporučení byl přijat mezi apoštoly.
Provázel Pavla na jeho první misijní cestě. Jako svého patrona jej uctívají tkalci a bednáři. Na orloji je s lebkou a papyrem.
Apoštol Petr
Petr byl prvním z apoštolů. Jméno má základy v řeckém slově petros, což znamená "skála". Původně se jmenoval Šimon a se svým
bratrem Ondřejem byli rybáři. Latinizací vznikl Petrus a nakonec i náš Petr. Je patronem papežů, řezníků,
sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, klempířů, kovářů, slévačů, hrnčířů, zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, soukeníků,
valchářů, rybářů a lodníků. Podle Bible mu řekl Kristus : „Ty jsi skála a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od království nebeského
a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." Petr se tak stal prvním biskupem a vůdcem křesťanského společenství. Hrob má v kryptě chrámu sv.Petra ve
Vatikánu a jeho jméno je zde uvedeno na prvním místě v řadě papežů. Na orloji je zobrazen s klíčem.
Apoštol Matěj
Matěj patřil do širšího okruhu Kristových žáků a na místo apoštola po Jidášovi byl určen losem. Je ochráncem
stavebních řemeslníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích. Většinou je zobrazován s knihou, svitkem, mečem nebo kopím a velice často se sekyrou,
tedy nástrojem, jímž byl umučen. Na orloji je se sekerou.
Apoštol Filip
Filip je jméno řeckého původu a znamená, že jeho nositel je "milovníkem koní" (philos a hippos). Spolu s Ondřejem byli Filip jediní apoštolové,
kteří měli řecké jméno. Kristus si ho vybral sám. Je patronem především Lucemburska a také kloboučníků, kramářů, valchářů,
paštikářů, koželuhů a cukrářů. U sebe mívá knihu nebo svitek spisu. Na orloji má klasický kříž.
Apoštol Pavel
Pavel pocházel z Jeruzaléma a původně se jmenoval Saul (Šavel), řecky Pavel. Mezi původní apoštoly nepatřil a Krista osobně neznal. Křesťany ale nenáviděl,
pronásledoval je a zajímal. Při jedné výpravě jej náhle obklopilo jasné světlo, oslepl a slyšel hlas, který ho káral. Když se mu po tomto
mystickém zážitku vrátil zrak, stal se z něho nejen oddaný křesťan, ale podle dochovaných pramenů i nejlepší šiřitel a obránce
křesťanství vůbec. S poselstvím nové víry cestoval po římské říši. Jeho poučné texty a listy, které zasílal prvním
křesťanským komunitám, mají formu antických dopisů a tvoří podstatnou část Apoštolských skutků z Nového zákona. Je patronem katolického
tisku, teologů, duchovních správců, ale také dělnic, sklářů a lodníků. Na orloji je zobrazen s knihou a mečem.
Apoštol Šimon
Šimon je zvaný také jako Horlivec. Působil spolu s Judou Tadeášem jako kazatel a misionář v Sýrii, Mezopotámii a Persii. Hagiografie
říká, že byl sťat nebo rozříznut pilou. Proto si jej za svého patrona vyvolili dřevorubci a lesní dělníci. Vedle dřevorubců je také patronem
pracovníků s kůží, tkalců a zedníků.
Apoštol Bartoloměj
Bartoloměj, vlastním jménem Nathanel, se narodil se v Káně Galilejské a k Ježíšovi se dostal prostřednictvím apoštola Filipa. Po smrti Krista
šířil křesťanství do Arménie, Indie a Mezopotámie. Je patronem horníků, řezníků, knihařů, krejčích, sedláků, vinařů, pekařů, pastevců, sedlářů,
koželuhů, ševců a štukatérů. Na orloji je zobrazen s knihou.
Astronomický ciferník
Orloji dominuje astronomický
ciferník vycházející z astrolábu
se zobrazením ze severního pólu oblohy. Právě tento ciferník je nejčastěji
uváděn jako jeden ze symbolů Prahy. Kružnice představují
obratník Raka, nebeský rovník a obratník Kozoroha. Rovněž je zlaceným
prutem vyznačena část obzorové kružnice. Zlatý žebříček symbolizující
ekliptiku je dnes nejtypičtějším znakem Pražského orloje, ačkoliv
vznikl jako oprava velikosti ekliptiky až v roce 1866.
Sluneční rafije se sluníčkem
zakončená zlatou ručkou ukazuje tři
různé časy: čas běžný občanský, dále (staro)český a planetní.
Nejstarší je čas hodin nestejných, nazývaný planetní nebo temporální. (Zažitý je i nesprávný název "babylonské hodiny".)
Planetní čas se odečítá přibližně v místě, kde se nachází
zlaté sluníčko, přesněji v průsečíku sluneční rafije a
ekliptiky na vějířovitě rozvinutých zlatých liniích s arabským číslováním. Doba od východu do západu Slunce je
rozdělena na 12 stejných dílů, jejichž délka se v průběhu roku
mění. Název planetní je odvozen od toho, že každé hodině byla přiřazena vládnoucí planeta. Mezi planety bylo počítáno i Slunce a Měsíc.
Na orloji byla dříve
tabulka umožňující přepočet.
Simulátor v textové části uvádí symbol vládnoucí planety.
Přesnost nastavení na orloji je dnes negativně ovlivněna tím, že orloj není nastaven na sluneční čas.
Na obrázku 4. hodina.
Čas hodin (staro)českých (italských) rozděluje den také na 24 rovnoměrných hodin
počítaných od západu Slunce. Odečítá se na vnějším natáčeném
ciferníku - čtyřiadvacetníku. Také tento čas ukazoval orloj patrně již
od doby sestrojení. Dnes díky nelineárnímu natáčení ciferníku
z roku 1957, je to jediný čas, který respektuje původní nastavování na
místní sluneční čas i přes to, že je orloj nastaven na běžný čas.
Na horním obrázku cca 16:20.
Pohyb čtyřiadvacetníku můžete sledovat na následující animaci.
Současný běžný občanský čas
rozděluje den na 2x12 stejně dlouhých hodin
počínajících o půlnoci a v poledne. Odečítá se na římských číslicích
ciferníku. Tyto římské číslice byly na orloj doplněny až v 16. století
Janem Táborským v době zavedení "německého" času. Proto jsou
částečně překrývané zvěrokruhem a odečítat se někdy mohou lépe na opačném konci rafie. Původně ciferník sloužil k
zobrazení pravého slunečního času. Dnes je orloj nastaven na rovnoměrný
středoevropský čas bez korekce letního času..
Na horním obrázku cca 9:45.
Zlatá hvězdička
spojená s kruhem ekliptiky určuje čas hvězdný (siderický). To je vždy místní čas.
Jako jediný čas na orloji se nevztahuje ke Slunci a není ovlivněn nerovnoměrným pohybem Země kolem Slunce.
Má 24 rovnoměrných hvězdných hodin. Hvězdný den je přibližně o 4 minuty kratší a počítá se od kulminace jarního bodu.
Měl by být proto zobrazován na 24 hodinovém ciferníku o 12 hodin posunutém proti ciferníku běžných hodin.
Na Pražském orloji se odečítá na ciferníku 12 + 12 hodin a trochu to plete.
Hvězdný čas se počítá od horní kulminace jarního bodu, tedy od okamžiku kdy hvězdička ukazuje vzhůru.
To je právě opačně než u rafie Slunce. Pokud rafie Slunce ukazuje vzhůru je poledne, dvanáct hvězdných hodin je dole.
Na horním obrázku cca 19:30.
Zlaté sluníčko udává momentální polohu Slunce ve Zvěrokruhu. To umožňuje stanovit přibližně dobu západu i východu.
Pro průchod kružnicí horizontu platí průsečík sluneční rafie a ekliptiky.
Otáčivá koule měsíčku pak ukazuje kromě polohy
Měsíce ve Zvěrokruhu a jeho východy a západy, také jeho polohu vzhledem ke Slunci.
To umožňuje natáčením světlé a tmavé poloviny povrchu měsíční koule zobrazit měsíční fázi. Natáčení zajišťuje
mysteriózní mechanismus uložený uvnitř koule.