Musíme tento často publikovaný údaj uvést na pravou míru. Nebylo tomu tak, podlehl požáru spolu s východním křídlem radnice a silně poškozenou věží. To, že na astrolábu není poznat mechanická deformace od ničivého zásahu, je ostatně vidět i na detailních dokumentárních fotografiích, máme je v pohledech. Na pomoc jsme si vzali přesné údaje ze stránek Archivu hl. m. Prahy (Boj o Staroměstské náměstí a o radniční budovy) a uvádíme zestručnělé údaje.
Tři budovy magistrátu, Staroměstská radnice i s domem U Minuty, Nová radnice na Mariánském náměstí a úřední budova s městským rozhlasem na rohu Kaprovy a Platnéřské byly obsazeny 5. května 1945 v dopoledních hodinách a byly propojeny podzemními chodbami. Němci měli obsazen rohový dům před Týnem, kde byl sekretariát NSDAP, dům na dnešním Kafkově náměstí (který ale hned druhý den vyklidili), ovládali také Čechův most a v ose tohoto mostu na Letné měli dělo. Na nábřeží v Právnické fakultě byla kasárna wehrmachtu a právě sem se chtěly ostatní německé síly přesunout a pak dále pokračovat mimo Prahu na západ. Cesta vedla přes Staroměstské náměstí, ale vstupy na náměstí bylo možné ostřelovat z obsazené radnice. Musíme si uvědomit, že od té doby uběhlo víc než šedesát let a válčilo se poněkud jiným způsobem. Už 6. května ráno vznikaly barikády v úzkých staroměstských uličkách na přístupech k náměstí. Dvě z nich byly přímo naproti orloji. Ta v úzké Melantrichově ulici vypadá hodně provizorně, ale bylo jí možné chránit střelbou z výšky z okolních domů. Přes tuto malou barikádu vedla také jedna zásobovací trasa pro obránce radnice.
Ostřelování především východní části radnice bylo vedeno z protilehlých domů před Týnem a na dálku z Pařížské ulice a z Letné. Již 5. května odpoledne šrapnelový náboj zabil najednou sedm civilistů na rohu Železné ulice, kteří se dívali co se děje. Větší útok proti radnici provedli Němci až 6. května odpoledne, ale to už byli obránci v průběhu předchozí noci posíleni počtem mužů i zbraněmi. Tank z Pařížské ulice sice rozstřílel vrata radnice, podporován z pěchotních zbraní z domů před Týnem, ale byl zasažen pancéřovou pěstí.
V časných hodinách 7. května podnikli Němci soustředěný útok s pěti obrněnými vozidly a pěchotou. Na chvíli pronikli i do radnice, ale byli odraženi. Používali zápalné náboje a na radnici vypukl první požár, ten však obránci uhasili. Několik okolních domů také hořelo a i to ohrožovalo budovu radnice. Obránci se dokonce pokusili přesunout část historických památek a dokumentů z městského archivu do méně poškozeného kostela sv. Mikuláše. Večer na náměstí německé letadlo svrhlo bombu a ta poškodila průčelí paláce Kinských. Zprávy o koloně tanků u kasáren v budově právnické fakulty a o vjezdu pancéřových vozidel do Dlouhé třídy a do Celetné ulice dávaly tušit, že Němci se soustřeďují k rozhodujícímu útoku.
Ten nastal v časných ranních hodinách 8.května a byl to nejsilnější úder na Staroměstské náměstí za použití obrněných vozů a pěchoty. Radnice byla těžce ostřelována i dělostřelectvem z Letné. Ničivému požáru postupně podlehla střecha věže, arkýř, celé severovýchodní křídlo a orloj. Ten se propadl a zůstal viset na zkroucené vnitřní kovové konstrukci a na osách. Účinné hašení nebylo pro nepřetržitou střelbu možné. Kolem 16. hodiny radnice stála již úplně v plamenech a zřítila se střecha její věže. Situace pro obránce byla kritická, i když se jim ještě podařilo zneškodnit samohybné dělo na Malém náměstí. To však k útočícím Němcům už pronikla zpráva o podpisu protokolu mezi Českou národní radou a velitelem německé posádky v Praze, který znamenal kapitulaci německých ozbrojených sil na území Prahy a zastavení bojových akcí. Trasa evakuace Němců z Prahy byla dohodnuta při kapitulaci a vedla po nedávném bojišti, kolem Staroměstské radnice, Pařížskou ulicí, přes Čechův most na Letnou a odtud ven z Prahy. Na ústup přes náměstí projela kolona 27 tanků, 2 obrněných vozidel, 90 osobních a 32 nákladních aut, pěšky odcházelo přibližně 3 000 Němců, vojáků i civilistů.
Otázkou je také, kolik tanků se zúčastnilo bojů na náměstí. Pravděpodobně jen jeden, který pronikl z Pařížské ulice 6.května a byl poškozen. Němci nasazovali do bojů různá menší a pohyblivější obrněná vozidla, vyzbrojené kulomety a tankovými děly a protože některá z nich byla na pásech, mohla být za tanky považována. Také proto, že zásahy proti nim byl účinné jen pancéřovými pěstmi. Po bojích na náměstí zůstaly tři vraky, ale tank nebyl ani jeden z nich. Podle pozdějších výpovědí bylo pancéřovými pěstmi zasaženo sedm obrněných vozidel.
Po zastavení bojů mohly být zahájeny záchranné práce v hořící
Staroměstské radnici a v okolních budovách. Neogotická
přestavba z let 1838 - 1848 od vídeňských
architektů P. Nobileho a P. Sprengera byla zničena úplně. Tím
byla vyřešena otázka, jak jí přestavět, o čemž se už uvažovalo několik
desítek let. Podrobně píšeme v kapitole Staroměstská
radnice.