První doložení roku 1410 jako data vzniku Pražského orloje pochází z nálezu Stanislava Macháčka z roku 1962. Pozdější hypotézy o autorství Jana Šindela se opírají pouze o pozdější, nejistý, anonymní a nedatovaný vpisek v exempláři knihy Tadeáše Hájka z Hájku (po roce 1557).
Za novodobý vědecký výzkum pražského orloje vděčíme především Stanislavu Macháčkovi. Jako první doložil z archivních pramenů, že orloj byl zbudován roku 1410, a to Mikulášem z Kadaně. Svůj objev zveřejnil v roce 1962 v článku „Nález nové zprávy o vzniku orloje na Starém Městě v Praze“ ( Zprávy Komise pro dějiny přírodních, lékařských a technických věd ČSAV, č. 10 (1962), s. 21–25. ). Tento text představuje nejstarší dochovaný písemný důkaz o vzniku orloje a tvoří základ moderní datace.
Macháček se zároveň pokusil určit, kdo mohl být autorem astronomické koncepce orloje. V souladu s dobovými prameny a znalostmi astronomie první poloviny 15. století uvažoval o Křišťanovi z Prachatic, učenci a rektoru pražské univerzity. Jeho hypotéza byla opatrná, věcná a podložená znalostí tehdejšího intelektuálního prostředí.
Pozdější badatelé, zejména Zdeněk Horský, Macháčkův objev z roku 1962 přijali jako fakt, avšak bez širšího odkazu na jeho původní práci rozvinuli jinou hypotézu – že autorem astronomické části byl Jan Šindel. Tato domněnka se postupně rozšířila do odborné i populární literatury. Její opora však spočívá pouze v nedatovaném a anonymním vpisku v exempláři astronomické knihy Tadeáše Hájka z Hájku, který nelze s jistotou vztáhnout k době vzniku orloje ani k samotnému Šindelovi. Macháčkovo prvenství v objevu listiny i jeho původní interpretace tak zůstaly dlouho opomíjeny.
Za pozornost stojí, že jak Horský, tak i redakční poznámka připojená k Macháčkovu článku v roce 1962 z nejasných důvodů vylučují možnost, že by orlojník mohl být sám astronomicky vzdělán. Tento postoj je však v rozporu s řadou starších pramenů. Například Zikmund Winter ve své práci Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15. století (1906) píše:
„Orlojník (horologista) jest již pracovník jemnější, znalý bezpochyby astronomie.“
Z toho plyne, že už v době vzniku pražského orloje se mělo očekávat, že tvůrce orloje musel být nejen hodinář, ale i dobře obeznámen s astronomií.
Dnes lze s jistotou říci, že rok 1410 jako datum vzniku pražského orloje pochází výhradně z Macháčkova bádání, zatímco spojování orloje s Janem Šindelem zůstává hypotézou s nejistým pramenným základem.
Článek napsaný AI pod dohledem Petra Krále