Kalendářní kolo má Pražského orloje má jen 365 políček. V přestupném roce musí tedy jeden den ukazovat dvakrát. Otázka je který den to má být. Ke dni se totiž vážou dva kalendářní údaje. Pořadové číslo a jméno světce. Rozpaky působí informace uveřejněná v časopise Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. V čísle 2009/4 věnovanému Pražskému orloji položila Jana Olivová bývalému pražskému orlojníkovi, panu Zámečníkovi, záludnou otázku: "
Jak je to v případě, že přestupný den ve skutečnosti, podle přesných pohybů, připadne na 24. února? Vyrovnáváte se s tím nějak, nebo ne?" Pan Zámečník odpověděl: "Pokud přestupný den padne na 24. února, znamená to, že musím onoho 24. února provést příslušné seřízení a 1. března už jde orloj normálně."
To je tvrzení nutící minimálně k zamyšlení. Záludnost otázky spočívá v tom, že podsouvá nepravdivou informaci, na kterou pan Zámečník trochu naletěl. Znamenalo by to, že přestupný den se vkládá podle astronomických pravidel, nikoliv podle pravidel kalendáře a to 24.2.. Pravidla kalendáře sice musí respektovat astronomy zjištěné nesoudělné doby otáčky Země a oběhu Země kolem Slunce, ovšem musí je vyjádřit celými čísly tak, aby jarní rovnodennost byla stále kolem 21. března. Musí to udělat navíc snadno zapamatovatelnými pravidly.
Dnes se přestupný den vkládá jako 29. únor. Tak to uvádí zpráva astronomické komise a tak je to prý podle gregoriánského kalendáře. A to kupodivu asi není pravda. Gregoriánský kalendář, přesněji „juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a s gregoriánskou korekcí přestupnosti“, je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání času. Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII.. Jednotlivé země jej zaváděly postupně v následujících letech. V některých zemích byla tato korekce přijata až ve 20. století. Gregoriánský kalendář je významně přesnější v průměrné délce roku - zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti (tropickému roku) odchylku 1 den každých 127 let, u gregoriánského kalendáře tato odchylka činí 1 den přibližně každých 3300 let. Papež Řehoř XIII. však nezměnil datum vkládání přestupného dne.
Vkládání přestupného dne šestý den před kalendami březnovými má velmi dlouhou historii. Kalendář v našich zemích vychází z kalendáře římského, který našel inspiraci v Egyptě. Podle knihy "Život starých egypťanů (Evžen Strouhal str. 283), byl Egyptský roční cyklus 3 x 4 lunární měsíce s délkou 29,5 dne, tedy celkem 354 dní. Lunární kalendář se ovšem se solárním dost rozcházel. Proto vedle tohoto "přirozeného" kalendáře sestavili astronomové umělý občanský kalendář tvořený rovněž 12 měsíci ale o 30 dnech k nimž se přidávalo 5 dní na které připadaly narozeniny bohů. Rok začínal 1. březnem. Vložený den, byl vkládán před konec roku. Později Římané z provedli několik reforem měnících počet dní v měsících, počet měsíců v roce i počátek roku. Změny končí gregoriánskou reformou.
Jako přestupný den se vkládal den, který dnes připadá na 24. února. Dokud Římané používali "zpětné" datování od pevně určených dní s názvem KALENDY, NONY a IDY, nedělá vložení dne před jiný den problém. Následující den je týž jako před vložením. Zůstává v platnosti označení dne i připadající světec. V okamžiku, kdy se začalo používat pořadové číslování dnů vzniká zmatek v tom, kolikátý je den po vložení a čí je svátek. Oba způsoby datování se dlouhou dobu překrývaly. Pořadové číslování v Čechách doloženo například u datování u Zlaté buly sicilské 1212, kdežto Husitský manifest 1420 je datován tu sobotu před sv. Jiřím. Je uváděno, že průběžné číslování dnů v měsíci se prosadilo až v 15. století, případný přestupný den tak dostal číslo 24.
Svátky následující po přestupném dni se o den posunuly, viz citace z Ottova slovníku naučného: "Den přestupný souhlasí s naším 24. únorem. ... v letech přestupných jest světci, jehož den připadá v obyčejném roce na 24. únor, zasvěcen 25. únor atd." Tak tomu bylo donedávna, ještě v přestupném roce 1960 byl 24. únor nazvaný jako Den přestupný a svátky za ním se o jeden den posunuly. Matěj normálně slavil a slaví svátek 24. února, ale jeho svátek byl do roku 1948 díky přestupnému dni posouván na 25. únor, totéž platilo i pro následující svátky. Později - díky komunistickému svátku "Den vítězství čs. pracujícího lidu", který musel zůstat na svém místě 25.2. - Matěj v přestupných letech prostě zmizel.
V kalendářích pro rok 1964 se nakonec od označení Den přestupný upustilo, svátky se již neposouvaly a 29. únor dostal vlastní svátek. V okamžiku, kdy se svátky přestanou posouvat se svým dnem a dny jsou pořadově číslovány, je vlastně jedno, který den jsme vložili. Kdy je tedy přestupný den? Nevíme. Podstatné je, že orloj musí opakovat v přestupném roce 28. únorový den.
Zpracoval Petr Král s využitím stránek kalendar.beda.cz
Technicky se přestupný den realizuje zastavením kalendářního kola po dva dny. Je celkem lhostejno, zda se tak děje odpojením posouvacího mechanismu, vrácením kola o zub nebo vynecháním ručního posunu.
Jan Táborský popisuje kalendářní stroj takto: "Čtvrtá strana jest při zemi, pod první a druhou, vede kolo kalendáře nejnižší, spolu s hnutím počtu hodin na sféře hořejší zevnitřní, kteréž hnutí jde od jednoho slunovratu k druhému. Její kola má 365 zubů, tedy tolik co dní do roka, a každý den se pomkne o zub dále. V roce přestupném musí se o jeden zub zadržeti. " Nepíše přímo, kterého dne se tak má stát. Patrně právě Táborský dodělal propojení mezi jicím strojem a kalendářním strojem. V technické realizaci nic nenasvědčuje tomu, který den se tak má dít. Technicky to lze udělat kdykoliv.
Odkazy: