Pět set let je úctyhodná doba, uplynulá od popisu města Olomouce, ve kterém básník Stephan Taurini v roce 1519 uvádí, že olomoučtí měšťané rádi užívají nápoje v místních vinárnách, jakoby byli v zasedací síni u mistrně zhotovených hodin s pohyblivými znameními, které nemají ve světě obdoby. Což je první písemná zmínka o olomouckém orloji vůbec.
Tvůrčí tým Vlastivědného muzea pod vedením kurátora Mgr. Radima Himmlera, ředitele Muzea Komenského v Přerově a člena našeho Českého spolku horologického (ČSH), uspořádal v největším sále VMO k tomuto výročí velkolepou výstavu, která svým rozsahem pravděpodobně nemá v historii olomouckého orloje obdoby. Obsahuje historické artefakty, listiny a kresby od počátku 16. století až do současnosti, tedy k nové podobě z poloviny minulého století.
Výstavě dominuje 5 metrů dlouhá a téměř 3 metry vysoká dřevěná maketa v měřítku 1:1 číselníkové části orloje z let 1574 až 1895, kdy byl více než tři sta let na orloji nainstalován astroláb Paula Fabricia. Ten je na maketě jako renesanční originál připevněn spolu s koly pohonu, jako v dávné instalaci. Netočí se, to je pro tak významný a historický exponát samozřejmě nepřípustné. Vizualitu makety doplňuje interaktivní počítačová simulace pohybů s astronomickými údaji a s obrazovými galeriemi z akvarelu J. V. Fischera. Tuto divácky atraktivní část navrhli a pro výstavu zhotovili členové ČSH ( P. Skála, D. Knespl, P. Král, St. Marušák a R. Himmler za přispění námětů od dalších našich členů).
Figurální výzdobou fasády byl olomoucký orloj pověstný i v minulosti. Rozsáhlý soubor soch, sošek andělíčků a biblických výjevů, vzniklých v minulých staletích, kontrastuje s nejnovější podobou, dnes po více než šedesáti letech také už historickou záležitostí. Soubor sádrových modelů figurek a národopisných kreseb z pozůstalosti po Karlu Svolinském ukazuje, jak hluboce byl spjat s rodným hanáckým prostředím.
Některá období vývoje orloje nejsou širšímu okruhu veřejnosti dostatečně známa, protože byla připomínána jen okrajově. Tím je například podoba orloje z doby kolem roku 1926, kdy byl výtvarně upraven v duchu nové republiky, aby nepřipomínal jeho podobu z období Rakouska - Uherska. Tak se v podstatě aktuálně přizpůsobovala politické objednávce. Jakoby předznamenávala dobu jen o 30 let později, kdy do Československa naplno vtrhnul socialistický realizmus.
Za pozornost stojí také krátké zastavení u jediné fotografie velkého horizontálního hodinového stroje od firmy Eduard Korfhage & Söhne z Bueru (Německo - Dolní Sasko, hmotnost cca 2800 kg), který pohání soustrojí orloje od roku 1898 do dnešních dnů. Stroj je i odborné veřejnosti málo znám a je prakticky nepřístupný, proto na tuto okolnost upozorňujeme.
Olomouckému orloji se náš spolek na těchto stránkách věnuje dlouhodobě po celou dobu existence orlojového webu, založeného již před deseti léty. ( zde a zde). Výstava v Olomouci trvá tři měsíce, až do 5. ledna 2020 a není jasné, zda bude zachována v tomto rozsahu i nadále, třeba na jiném místě. Je to asi nereálné, ale olomoucký orloj by si podobnou pozornost určitě zasloužil.