Kliknutím na obrázek apoštola získáte další informace.
Tomáš je patronem Východní Indie, Portugalska nebo Tomášových ostrovů, ale také církevního státu, měst Urbina, Parmy a Rigy. Za patrona jej považují architekti, stavební dělníci, geometři, tesaři, zedníci, kameníci a také teologové. Narodil se v Galileji a původně byl rybářem. Jeho příběh z Nového zákona, kdy nevěřil Kristovu objevení se u ostatních učedníků po zmrtvýchvstání, protože u toho nebyl a žádal důkaz, mu dala přízvisko „nevěřící“. Kristus se zjevil opět a vyzval ho, aby se dotkl jeho ran. Na orloji je zobrazen s kopím.
Juda Tadeáš je v Novém zákoně zmiňován jen zřídka. Při znázorňováních se všemi apoštoly zaujímá Juda Tadeáš téměř ve všech případech skromné místo. Je patronem lidí v těžké nouzi a v zoufalých situacích. Znázorňován je s kyjem, kameny, halapartnou nebo knihou.
Ondřej žil v mládí spolu se svým mladším bratrem Šimonem, pozdějším apoštolem Petrem, v Kafarnau u Genezaretského jezera a byli rybáři. Ondřej se stal už učedníkem Jana Křtitele a ke Kristovi se přidal jako první apoštol. Je patronem horníků, provazníků a nevěst. Na orloji nese šikmý kříž ve tvaru X, nazývaný také ondřejský.
Jakubové jako původní apoštolové byli dva. Takzvaný Starší, syn Zebedův, byl bratrem apoštola Jana. Stal se patronem válečníků, dělníků, lékárníků a kovářů. Už současníci ho zaměňovali s druhým Jakubem, tzv. Mladším, Kristovým příbuzným a synem Alfea. O jejich shodnosti nebo rozdílnosti se dodnes vedou diskuse a převládá názor, že jde skutečně o dvě různé osoby. Na Pražském orloji je v současné podobě jen jeden a to Jakub Mladší, případně Menší.
Barnabáš patřil mezi širší okruh 72 Ježíšových učedníků, ale sám Krista již nezažil. Jeho původní jméno znělo Josef. Prodal celý svůj majetek i statek a výtěžek věnoval apoštolu Petrovi pro potřeby církve. Oprostil se od všeho pozemského, přátelil se s apoštolem Pavlem a na jeho doporučení byl přijat mezi apoštoly. Provázel Pavla na jeho první misijní cestě. Jako svého patrona jej uctívají tkalci a bednáři. Na orloji je s lebkou a papyrem.
Jan Evangelista pocházel z Betsaidy u Genezaretského jezera a byl, stejně jako Petr a Ondřej, rybář. Jeho bratrem byl Jakub Starší, rovněž apoštol. Přežil všechny své apoštolské druhy a je také jediným z těch, kteří zemřeli přirozenou smrtí. I on byl pronásledován a mnohokrát se ocitl v ohrožení života. Je autorem čtvrtého z evangelií a také nebeskými vizemi naplněného apokalyptického Zjevení sv.Jana. Vždy patřil k velice oblíbeným světcům. Je patronem teologů, úředníků, notářů, sochařů, malířů, písařů, spisovatelů, knihkupců, knihtiskařů, vazačů knih, výrobců papíru, vinařů, řezníků, sedlářů, výrobců zrcadel, rytců, svíčkářů, košíkářů a přátelství. Na orloji je zobrazen jak ovládá hada, který vystupuje z kalicha.
Matěj patřil do širšího okruhu Kristových žáků a na místo apoštola po Jidášovi byl určen losem. Je ochráncem stavebních řemeslníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích. Většinou je zobrazován s knihou, svitkem, mečem nebo kopím a velice často se sekyrou, tedy nástrojem, jímž byl umučen. Na orloji je se sekerou.
Petr byl prvním z apoštolů. Jméno má základy v řeckém slově petros, což znamená "skála". Původně se jmenoval Šimon a se svým bratrem Ondřejem byli rybáři. Latinizací vznikl Petrus a nakonec i náš Petr. Je patronem papežů, řezníků, sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, klempířů, kovářů, slévačů, hrnčířů, zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, soukeníků, valchářů, rybářů a lodníků. Podle Bible mu řekl Kristus : „Ty jsi skála a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od království nebeského a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." Petr se tak stal prvním biskupem a vůdcem křesťanského společenství. Hrob má v kryptě chrámu sv.Petra ve Vatikánu a jeho jméno je zde uvedeno na prvním místě v řadě papežů. Na orloji je zobrazen s klíčem.
Bartoloměj, vlastním jménem Nathanel, se narodil se v Káně Galilejské a k Ježíšovi se dostal prostřednictvím apoštola Filipa. Po smrti Krista šířil křesťanství do Arménie, Indie a Mezopotámie. Je patronem horníků, řezníků, knihařů, krejčích, sedláků, vinařů, pekařů, pastevců, sedlářů, koželuhů, ševců a štukatérů. Na orloji je zobrazen s knihou.
Šimon je zvaný také jako Horlivec. Působil spolu s Judou Tadeášem jako kazatel a misionář v Sýrii, Mezopotámii a Persii. Hagiografie říká, že byl sťat nebo rozříznut pilou. Proto si jej za svého patrona vyvolili dřevorubci a lesní dělníci. Vedle dřevorubců je také patronem pracovníků s kůží, tkalců a zedníků.
Pavel pocházel z Jeruzaléma a původně se jmenoval Saul (Šavel), řecky Pavel. Mezi původní apoštoly nepatřil a Krista osobně neznal. Křesťany ale nenáviděl, pronásledoval je a zajímal. Při jedné výpravě jej náhle obklopilo jasné světlo, oslepl a slyšel hlas, který ho káral. Když se mu po tomto mystickém zážitku vrátil zrak, stal se z něho nejen oddaný křesťan, ale podle dochovaných pramenů i nejlepší šiřitel a obránce křesťanství vůbec. S poselstvím nové víry cestoval po římské říši. Jeho poučné texty a listy, které zasílal prvním křesťanským komunitám, mají formu antických dopisů a tvoří podstatnou část Apoštolských skutků z Nového zákona. Je patronem katolického tisku, teologů, duchovních správců, ale také dělnic, sklářů a lodníků. Na orloji je zobrazen s knihou a mečem.
Filip je jméno řeckého původu a znamená, že jeho nositel je "milovníkem koní" (philos a hippos). Spolu s Ondřejem byli Filip jediní apoštolové, kteří měli řecké jméno. Kristus si ho vybral sám. Je patronem především Lucemburska a také kloboučníků, kramářů, valchářů, paštikářů, koželuhů a cukrářů. U sebe mívá knihu nebo svitek spisu. Na orloji má klasický kříž.
Sochy se objevují v levém a pravém okénku orloje při pohledu z náměstí v tomto pořadí:
Pro výraz „apoštol“ má čeština krásné synonymum - věrozvěst. Znamená pojmenování nejen pro původních dvanáct učedníků Krista, ale i v rozšířeném významu i pro dalších 72 prvních následníků a sympatizantů s novým učením. Pražský orloj má 12 figur, pro které se používá výraz apoštolové, ale nejsou to všichni původní podle biblických textů. Především chybí zrádce Jidáš, což je pochopitelné. V Bibli a i na Pražském orloji ho nahradil Matěj. Dále na orloji chybí Matouš, původem celník a autor prvního evangelia, tj. životopisu Ježíše Krista. Na orloji ho nahradil jeho žák Barnabáš, který na pozdějších cestách s Pavlem u sebe údajně nosil originál Matoušova Evangelia. Zmíněný Pavel také nebyl původním apoštolem, naopak byl vášnivým odpůrcem nového učení. Prohlédl však - podle Bible doslova - a stal se nejvýznamnějším propagátorem křesťanství.
Současný soubor dřevěných soch je od sochaře Vojtěcha Suchardy (1884 - 1968), který restauroval již dřívější sochy. Po požáru radnice v letech 1945 - 1948 vytvořil nové. Chtěl je udělat ve zcela novém pojetí, ale v rámci možností zadání mohl posunout aspekty a atributy světců do symboliky tradičních řemesel.
V některých dřívějších zprávách je uvedeno, že mezi sochami na orloji byl i Ježíš Kristus. Není to pravděpodobné, i když není známa podoba původních soch, které časem podlehly zkáze a byly několikrát nahrazeny. Především nevychází počet, takže tyto ojedinělé zprávy pravděpodobně vycházejí z nepochopení hagiografické a martyrologické symboliky jednotlivých postav. (Srovnejte i s informací o opravě v roce 1930)
Jako technickou zajímavost ještě ukážeme datail pohybu apoštolů otočně připevněných na koncích ramen pohybového mechanizmu. Každé ze dvou nosných kol poháněných řetězem má 6 ramen s mezerou mezi prvním a posledním ramenem. Sochy do klidové polohy "procházejícího apoštola" vrací pružina. Jedna z pružin je viditelná na ramenu zcela vlevo. V okamžiku, kdy se socha apoštola dostane před okénko, dosedne otáčecí páka na tvarovanou kulisu viditelnou na snímku vlevo nahoře. To způsobí plynulé otočení sochy směrem do okénka a zase zpět.
Původně byl mechanizmus ještě složitější, protože u některých soch bylo otáčení doprovázeno dalším pohybem. Petr zvedl pravici, Pavel přikývl hlavou a Tomáš hlavou zavrtěl. V dobovém výkladu uvádí Rosický, že Petr přísahá, Pavel souhlasí a Tomáš nevěří. Předválečné sochy byly patrně duté a umožňovaly zabudování dalších mechanizmů. Dnešní sochy duté nejsou a žádný další pohyb bohužel nemají.
Pokračování na stránkách:
Kdy se sochy apoštolů objevily na Pražském orloji ?