Pocházel z významné technicky zaměřené pražské rodiny. Při povídání o něm se musíme zmínit i o jeho otcovi a také bratrovi. Otec Josef Božek (1782
- 1835) od roku 1805 a pak po zbytek života pracoval na Stavovském
polytechnickém institutu, první technické vysoké škole ve střední
Evropě,
jako asistent u známého profesora mechaniky F.J. Gerstnera. Zde byl jmenován mechanikem a hodinářem.
Pracoval na vývoji prvního parního stroje v tehdejším Rakousku a také na stavbě parolodi a parního vozu. Ten byl předveden roku 1815,
jako druhý parní vůz na kontinentu, po Francouzovi
Cugnotovi. Pro techniku je jeho nejvýznamnější přínos v
oboru hodinářství. Stavěl přenosné, interiérové i věžní hodiny.
Uveřejňujeme jeho hodiny z roku 1800 ze staroměstské lékárny U
jednorožce. Po ukázání XII se ručička automaticky vrátila na začátek a
začala ukazovat dalších dvanáct hodin. Kde jsou dnes, nevíme.
Fotografie je z časopisu Ozvěny 1939. Pro potřeby výuky na polytechnice
zhotovil soubor modelů hodinových kroků. Přesné kyvadlové hodiny
pro hvězdárnu v Klementinu z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v
Astronomickém ústavu v Praze. Starší syn, František Božek (1811 - 1886) vedl mechanickou dílnu a pokračoval v práci i na škole.
Romuald Božek byl mladší syn a duchem techniky a zvláště hodinovými stroji, které měl od mládí kolem sebe, byl ovlivněn. S orlojem se seznamoval už jako student, když v roce 1828 kreslil jeho seskupení a detaily. V té době orloj nebyl v provozu, ale doba pro jeho rozsáhlou obnovu ještě nebyla příznivá. Když se k němu po čtvrt století vrátil, bylo to při velké opravě, navrhl řízení samostatným hodinovým strojem s Denisonovým krokem, který byl v té době moderním technickým řešením. Podrobněji píšeme ve zvláštní kapitole a zmiňujeme i na dalších místech.
Podstatnou část jeho technické práce však tvořilo projektování vodních děl a vodní stroje. V roce 1854, kdy jeho projekt technického vybavení pro vodárenskou společnost byl použit v Praze, byl jmenován ředitelem pražských vodáren. Rozsah jeho působení v technice byl velice rozsáhlý. Kromě vodárenství ještě jednou připomínáme vynálezy v hodinářské technologii, věnoval se také konstrukci železničního podvozku, zabezpečovacím zařízením pro silniční dopravu, divadelním a jevištním zařízením. Jeho jméno najdeme i pod vynálezy pro mechanizaci domácích prací a v nových hudebních nástrojích. Druhá polovina 19.století vynálezcům přála a Romuald Božek toho plně využil.
Text a repro : Stan. Marušák