Astronomický ciferník Pražského orloje je výraznou inspirací umělcům i výrobcům suvenýrů. Jako ikona je na mnoha propagačních materiálech Prahy i České republiky. Často je ale použit bez alespoň základního pochopení. To tolik nepřekvapí u Tokijského "pražského" orloje v Shinjuku, kde trochu pozapomněli astronomickou podobu přizpůsobit místu stavby. Japonce ani tolik vinit nelze. Sloup s orlojem je dílem italského designéra G. Paolina. Horší je to se záplavou kýčovitých hodin s naznačeným astronomickým ciferníkem prodávaných po celé Praze jako suvenýry.
Kupodivu čas někdy setře kýčovitý nádech i z výrobků z třicátých let. Orloj na prvním snímku také můžeme označit za historickou inspiraci. Autor s předlohou zacházel dosti volně, tak apoštolové jsou na ciferníku a astroláb je zavržen patrně pro použití hodinového stroje s dvanáctihodinovým dělením.
O to víc překvapí, když ciferník nepochopí výtvarník a zobrazí ho, mírně řečeno, se značnou dávku licence. Čáry "babylonských" hodin jsou chápány jen jako výtvarný prvek, často neodpovídá konstrukci astrolábu ani poloha Slunce a Měsíce. Dost to mrzí u historických maleb či rytin, protože jiná svědectví nejsou. Některé reprodukce můžete vidět ve fotogalerii. Nelze je bohužel chápat jako dobovou podobu ciferníku, ale jako věčný souboj mezi čistě výtvatným nazýráním a věcným pochopením.
Někdy to dojde tak daleko, že chyba je namalována přímo na orloj.
Chybně namalovaná noc (rovněž ve fotogalerii) ze šedesátých let minulého století je dokladem
nepochopení konstrukce astrolábu v nedávné době. A to už astroláb lidstvo používá snad dva tisíce let.
Když nalezneme na obálce knihy kresbu, která s prvky ciferníku zachází zcela bez zábran, začneme trochu podléhat malomyslnosti, zda „naše“ internetová osvěta bude mít nějaký význam ...
Obálka pochází z fotografická publikace „Praha a Pražané“ (Orbis, Praha 1962) od fotografa Václava Jírů. Obálku a vazbu navrhl J. Hochman. Za zmínku stojí, že dílo bylo vyznamenáno Zvláštní cenou v umělecké soutěži k 15. výročí zrodu Lidově demokratické Československé republiky. Je to krásná kniha, typická pro termín „poezie všedního dne“, v duchu humanistické fotografie z období po světové válce.
Ovšem i tyto a podobné výroky jsou podnětné. Mohly by vyprovokovat nás, abychom si uvědomili, jak je to doopravdy. Jak přesný chronometr řídí orloj? Kolik hodin orloj odbíjí v pět odpoledne, když používá čtyřiadvacetihodinový cyklus? Co za ptáka shlíží z orloje? .... Na webu to je. Stačí hledat.