naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Podklad

Dřevěné sochy

Vnější podoba orloje se od 15. století postupně dotvářela. Nejprve byl jen stroj s astronomickým ciferníkem, později byly doplněny dřevěné sošky (poprvé zmíněné patrně v roce 1733), dále apoštolové a mechanický kohout. Tím byla vnější podoba dotvořena.

Na orloji najdeme 4 dvojice dřevěných soch, popisovaných na této stránce, a dále sochy apoštolů. Sochy po stranách astronomického ciferníku jsou pohyblivé. O jejich pohyb se dnes stará stroj pro pohyb apoštolů a sošek.

Podrobnější popis získáte po kliknutí na jednotlivé prvky na obrázku.

Při popisu budeme používat názvů, jak se ustálily  v poslední době.

Kohout

Kohout

Highslide JS

Kohout svým zakokrháním ukončuje představení apoštolů. Pozlacená soška kohouta je u stropu komůrky apoštolů v samostatném okně. Zvuk je tvořen stlačeným vzduchem z měchu, který se žene do tří trubek. Měch se stlačí při zavírání okének.

Kohout byl ze soch na orloj doplněn jako poslední. Přibyl až v 19. století, ačkoliv ho Jirásek zakomponoval do legendy o Mistru Hanušovi.

V roce 2012 byl opět vrácen sošce pohyb. Nakonec průvodu apoštolů kohout třikrát mávne křídly a zakokrhá.

Marnivec

Marnivec

Highslide JS

První pohyblivá socha horní řady. Při pohybu apoštolů natáčí hlavu v různých pohledech do zrcadla.

V běžném výkladu představuje neřest marnivost a má se proto obávat smrtky. Jiný výklad považuje sošku za mága pohlížejícího prostřednictvím zrcadla za hranice smyslového světa. Byl by tedy osobou zabývající se ušlechtilým duchovním v protikladu k Lakomci, který se zabývá hromaděním majetku.

Soška byla naposledy zcela obnovena po 2. světové válce řezbářem Ducháčkem (r. 1948). Restaurovaná byla ještě v roce 1999.

Lakomec

Lakomec

Highslide JS

Postava lakomce při pohybu apoštolů potřásá měšcem a kývá holí. Ve výkladech nejméně rozporuplná soška představující lakomství.

Sošku znovu vytvořil řezbář J. Čech z Brna

Smrtka

Smrtka

Highslide JS

Soška Smrtky je rovněž pohyblivá. Otáčí přesýpací hodiny, patrně na znamení zastavení času a tahá za provaz zvonku. Zvonek Smrtky je nahoře ve věžičce nad orlojem spolu s cimbálem, který odbíjí hodiny.

Turek

Turek

Highslide JS

Soška běžně nazývána Turek se opět liší ve výkladech. Nejčastěji je považována za symbol rozkoše jako neřesti. (Často i pojmenovávána jako Rozkoš.) Zcela přesvědčivě to nevypadá.

Opět na pokrývce hlavy vidíme rozkvetlý květ, jako u Marnivce. Esoterici proto hledají význam jinde.

Soška, rovněž jako Smrtka, nebyla restaurovaná v roce 1999, protože byla minimálně poškozená.

Filosof

Filosof

Highslide JS

Michael

Archandel Michael

Highslide JS

Socha archanděla Michaela kopím ukazovala nejprve platný údaj na kalendářní desce, od Mánesova pootočení kalendária ukazuje na ukazatel v horní části ciferníku. Měla by tedy být na orloji od zavedení kalendářní desky. Asi nejstarší datovaná a zpráva určující autora je patrně z roku 1787. Uvádí, že řezbář Ant. Schumann za 22 zl. 30 kr opravil 7 sošek a udělal novou sošku anděla, která scházela (Loriš - Mánesův orloj)

Hvězdář

Hvězdář

Highslide JS

Kronikář

Kronikář

Highslide JS

Kohout

Okénka apoštolů

Anděl

Astroláb:

Vlevo:
Marnivec, Lakomec

      Vpravo:
Smrtka, Turek

   

   

kalendárium:

Vlevo:
Filosof, Anděl

      Vpravo:
Hvězdář,
    Kronikář

Středověk, doba vypjatého mysticismu, se ve výtvarném umění vyjadřoval symbolickou řečí. Význam jednotlivých alegorií sochařské výzdoby orloje se dnes poněkud těžko dešifruje, přestože měl být pochopitelný i pro "nevzdělance". Jednak se časem měnily samotné artefakty, v daném případě zejména dřevěné sochy, jednak se měnily naše znalosti. Sošky prošly mnoha restauračními zásahy, řemeslnými opravami, byly upraveny či dokonce byly znovu zhotoveny. Tím se poněkud stíral původní záměr. My jako posuzovatelé nemáme dobové znalosti a jsme naopak ovlivněni dřívějšími výklady, které jim mnohdy dávaly protikladný symbolický význam.

Dnes přesně nevíme, kdy a jaké sošky se na orloji objevily. Nejstarší zprávy se zmiňují pouze o sošce, kterou dnes asi ztotožníme se Smrtkou. Další "rozličné sošky" jsou zmiňovány kolem roku 1733. Vesměs se jednalo o dřevořezby neznámého autora. Protože se předpokládá, že apoštolové jsou na orloji až později, musel by být jejich případný pohyb řešen nikoliv strojem pro apoštoly. Umělecky hodnotné originály raně barokních soch, které ozdobily Staroměstský orloj po polovině 17. století, byly, stejně jako Mánesova kalendářní deska, nahrazeny na orloji postupně několika kopiemi.

Čas se k dřevěným figurkám chová nepříznivě, tak jsou to části nejčastěji restaurované. Dnes jsou na orloji novodobé kopie. Originály byly několikrát zničeny, naposledy v roce 1945 a i dnes se stávají cílem útoků vandalů. Větším restaurátorským zásahům se podrobily v roce 1999 a 2005.

Při popisu se pokusíme nepřiklonit se k žádnému konkrétnímu výkladu. Půjde to obtížně, protože již používané názvy soch nějaký význam přinášejí. Že to nemusí být zcela správné, dokazují sochy Hvězdáře či Kronikáře, kterým do rukou vložil dalekohled a knihu až mistr Sucharda při opravě po roce 1945. Původní sochy měly možná jiný význam. Připomeňme si, že na orloji není původní sada soch. ( Předpokládá se, že sochy jsou na orloji od 17. století.) Na počátku ve 20. století znovu vyřezal sochy V. Sucharda. Ty však byly také válečnými událostmi poškozeny a musely být znovu obnoveny - například Marnivce (řezbář Ducháček 1948) a Lakomce (řezbář J. Čech z Brna 1948). Repliky Smrtky a Turka neboli Rozkoše zhotovil sochař Smrkovský v roce 1978.

Pohyb soch

Vlastní pohyb zajišťuje samostatný stroj pro pohyb apoštolů a sošek pomocí drátů vedených k pákám připevněných na tělo sošek. První část obrázku ukazuje pákový převod pohybu "za roh" v rohu kobky stroje. Na dalšcích je vidět připojení na pohyblivé části sošek.

pohybové mechanizmy



text: P. Král, foto: Stan. Marušák


Související odkazy


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu