Tisková zpráva: "V roce 2011 město Prostějov získalo dotaci z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava ve výši 5,9 milionů Kč na realizaci projektu s názvem Prostějov -Historie a současnost města z radniční věže. Cílem projektu je zvýšení atraktivity města Prostějova prostřednictvím zpřístupnění věže radnice na nám. T. G. Masaryka a posílení cestovního ruchu a turismu ve městě. Ve vnitřních prostorách věže je umístěno několik stálých expozic vztahujících se k historii a současnosti města, radnici, hodinovému stroji a orloji. Současně je návštěvníkům věže umožněn výhled na město a jeho okolí z výšky cca 46 m."
Projekt je již realizován. To je velmi dobrá zpráva. Prostějovský orloj je asi nejméně známým orlojem ze čtveřice Praha, Olomouc, Litomyšl a Prostějov. Restaurováním je mu vrácena potřebná důstojnost a snad se stane i známějším.
Škoda jen, že získat na internetu pravdivé informace o prostějovském orloji je trochu problém. Často například narazíme na formulaci:"Nad arkýřem dominuje orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení měsíce a slunce na obloze." To bohužel není správně hned ze dvou důvodů. Prostějovský orloj ukazuje polohu Slunce na ekliptice, ze které lze kalendářní údaje odvodit, neukazuje však přímo měsíce. Na kole ekliptiky jsou jako souřadnicový systém vynesena jednotlivá znamení. Pro příklad můžeme uvést, že znamení Raka odpovídá přibližně kalendářním hodnotám 21. 6. až 22. 7. Postavení Měsíce v současné době orloj neukazuje vůbec. K otázce, zda tomu tak bylo vždy, se ještě vrátíme.
Astronomický ciferník
Prostějovského orloje je spíše kopií orloje pražského, než samostatným
dílem 20. století. Musíme se smířit s tím, že orloj je i v roce 1914
navržen na pravý sluneční čas, ačkoliv je nařízen podle času pásmového.
K čtvrthodině rozdílu díky časové rovnici musíme ještě připočítat
dalších 8 minut odpovídajících přibližně posunu 17. poledníku od
hranice časového pásma. To poněkud zkresluje zobrazení astronomické
situace v dané lokalitě. Vzhledem k nařízení na pásmový čas a okrajovým atmosférickým jevům, je východ a západ Slunce modelován s
odchylkou někdy překračující půl hodiny. 
Prostějovský orloj patří mezi novodobé orloje s astronomickým ciferníkem založeným na astrolábu. Astroláb byl vyroben roku 1914 podle návrhu Karla Huga Kepky. Barevný podklad ciferníku je vytvořen skleněnou mozaikou.
Na astrolábu jsou vlivem pásmového času se zmíněnou nepřesností vlivem ukazovány roční i denní polohy Slunce. Tedy východ a západ Slunce a poloha Slunce na ekliptice.
Základní deska astrolábu je rozdělena oblouky planetních hodin. Hodiny nejsou číslované, tak plní spíše výtvarnou funkci. Oblouky se nalézají i v noční části. Je jich však jen poloviční počet - šest, ačkoliv i nočních planetních hodin je samozřejmě dvanáct. Pravděpodobně i barevné rozlišení má jen výtvarný efekt.
Nejasný význam více překvapuje u soustředných kružnic, které u většiny orlojů představují obratníky, rovník a případné začátky znamení ekliptiky. Zde je 5 kružnic asi rovnoměrně vzdálených od sebe. Rozpoznat podle velikosti ekliptiky můžeme obratníky. Rovník zobrazen není. Z fotografie se zdá, že velikosti kružnic obou obratníků odpovídají stereografické projekci. Rovněž vypadá správně i kružnice horizontu. Tvůrce asi více dbal na výtvarné působení, než na funkční význam čar. Přesto je funkce astrolábu zachovaná.
S odvoláním na informované zdroje uvádíme, že restaurátorské práce provedla vyškovská firma ELEKON, která zvítězila ve výběrovém řízení na rekonstrukci věžních hodin s nabídkovou cenou 392 tisíc Kč včetně DPH. O restaurování byla vydána zpráva, ze které jsou čerpány i následující fotografie.
Radniční hodiny i orloj jsou poháněny jedním hodinovým strojem. Převodové soukolí astrolábu vlastně nahrazuje běžné ručičkové soukolí. Stroj pochází z roku 1910 a byl osazen do věže radnice firmou L. Hainz z Prahy. Rám je sice označen štítkem firmy Hainz, ale jeho konstrukce příliš nenasvědčuje tomu, že by byl touto firmou i vyroben. Rám obsahuje jicí stroj a dva bicí stroje. Bití hodin je propojeno se čtyřmi bicími cimbály vodícím drátem.
Pohyb prvků astrolábu (sluneční rafie a ekliptiky) je řízen převodovým soukolím umístěným za astrolábem v kruhovém otvoru ve zdivu věže. Soukolí je poháněno shora hřídelí od hodinového stroje. Převodové soukolí astrolábu je unikátní záležitost každého orloje. Bohužel restaurátorská zpráva neuvádí přesnější popis soukolí, tak nelze posoudit přesnost převodu. Nelze posoudit ani to, zda je počítáno s měsíční rafií, což je asi zásadní otázka.
Znalost převodů je nutná pro správný postup nastavování
orloje. Převody by mohly realizovat délku tropického roku.
Slunce by pak oběhlo ekliptiku za cca 365,24 dne. Pak by orloj
nevyžadoval seřízení vzájemné polohy sluneční rafie a ekliptiky ani v
přestupném roce. Možné je je ovšem obvyklejší řešení, kdy sluneční
rafie oběhne ekliptiku za jeden kalendářní rok, tedy 365 dní a v
přestupném roce se znovu seřídí. 
Přesnější popis převodu astrolábu by mohl přinést odpověď na to, zda bylo počítáno s měsíční rafií. Na fotografii před restaurováním se zdá, že soukolí je složitější, než je potřeba pro převod mezi rafií Slunce a ekliptiky. Na hlavní hřídeli jsou kola tři. Nelze ale bez prohlídky na místě určit, zda by mohlo jít o kolo měsíční rafie. Zdání možná klame.
Otázka existence ukazatele Měsíce není zcela zodpovězená. Pamětníci i odborníci si myslí, že měsíční rafie u orloje nikdy nebyla. Nenašli jsme ani dostatečně čitelnou fotografii, která by ji ukazovala. Je však několik nejasných indicií, které naznačují, že alespoň mohlo být úmyslem tvůrců měsíční rafii zřídit.
ZávěremOrloj na radnici v Prostějově je významnou dominantou města a je moc dobře, že byl po dlouhé době opraven a dokonce zpřístupněn. Moc dobře je i to, že bylo zachováno původní technické řešení. Stroj je zajímavý právě výjimečností svého technického řešení. Prostějovský orloj je jedním z mála podobných mechanismů v republice. Revitalizace věže je také sympatický počin. Tím by se věž v Prostějově mohla stát vzorem i pro náš projekt Věžního muzejíčka v Soběslavi. Zejména nás zaujalo, že na dokreslení hodinářské expozice je zde vystaven i starý kovaný hodinový stroj s vřetenovým krokem možná z 18. století. Projekt by tak mohl být inspirací k následování. Ještě něco si v Prostějově žádá pochvalu. Je to internetová prezentace věže. Město Prostějov na svých stránkách umístilo java applet, který zobrazuje radniční hodiny v chodu. Vidíte je "průhledem" na web www.mestopv.cz na levé straně. "Obrázek" dokonce reaguje na denní dobu. Na obrázku se stmívá i rozednívá. Pokud si podle něj chcete nařídit hodinky, tak si uvědomte, že jde o čas nastavený na vašem počítači. Chcete-li se pokochat, zkuste virtuální prohlídku. Ze vstupního bodu "Infocentrum" - "Městský úřad" - "Vestibul věže" si můžete celou věž prohlédnout. Doporučuji v "Síni s vlajkami" podívat se vzhůru na celé schodiště. V prohlídce kromě příslušenství věže uvidíte i další exponáty. To opravdu doporučujeme. |
Text: Petr Král s využitím
restaurátorské
zprávy firmy ELEKON
webu města Prostějov www.mestopv.cz
a
fotografií přátel
