naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Orloj ve Stralsundu
      porovnání s Pražským orlojem

V Evropě v době stavby Pražského orloje vznikla řada orlojů různých typů. Vzájemným porovnáním můžeme získat nové pohledy i na orloj v Praze. Nejvíce konstrukčních analogií asi najdeme v Pobaltí. Působila zde dílna významného hodináře Nicolause z Lilienfeldu, která postavila orloje v Doberanu (1390), Stralsundu (1394), Lübecku (1405 - 1407), Standalu (cca 15. stol.)  a Lundu (1380?? (1410) - 1420). Podrobněji se podíváme na orloj ve Stralsundu. V Lundu si všimneme velmi podobného a lépe zachovaného (spíše lépe restaurovaného) ciferníku. V části o orloji v Benátkách provedeme podobné porovnání s italským typem orloje.  

Podle Schukowského se v průběhu časů udržoval názor, že se ve Stralsundu zachovaly jen zbytky stroje. Bylo to možná tím, že stroj orloje je tak jednoduchý. Není doplněn o žádné bicí, zvonící, kalendářní či jiné doplňkové mechanismy. Nebyla osazena ani kalendářní deska, pouze pro ni bylo vyznačeno místo, zakryté ochrannou mříží. Nezachoval se ani kalendářní stroj. Uplynulá hodina byla oznamována jedním úderem na zvon. Z orloje se však zachovala podstatná část jicího stroje stroje a převodů astrolábu. Rovněž se velmi dobře zachoval ciferník orloje. Z tohoto pohledu je to jedinečný orloj, neboť je zachovány v originálním stavu. Proto je asi nejvhodnější pro první srovnání s nejstarší podobou Pražského orloje.

Střípky historie

K určení stáří orloje ve Stralsundu se zachoval nápis na desce (údajně se  zachovala i listina), že na sv. Mikuláše (tedy 6. 12.) 1394 dokončil Nicolaus Lillienfeld stavbu orloje v kostele sv. Mikuláše ve Stralsundu. Orloj náleží k nejstaršímu vybavení kostela. Na rozdíl od dobře zdokumentovaných počátků orloje nejsou pro jeho osudy v následujícím období žádné dokumenty. U příležitosti 600 letého výročí orloje byl stroj pečlivě restaurován. Přitom nebylo nic odstraněno, nebo naopak přidáno.


Vnější vzhled ciferníku ve Stralsundu

Provedení astronomické části ciferníku se na první pohled velmi podobá ciferníku pražskému. Jedná se rovněž o astroláb s projekcí ze severního pólu. Na ciferníku ve Stralsundu i Lundu je proti Praze nakresleno více kružnic. Praha Astronomický ciferník - celkový pohledKromě okrajových kružnic obratníků Raka a Kozoroha, najdeme zde ještě kružnice Blíženců a Lva, Býka a Panny, Berana a Vah (odpovídá rovníku), Ryb a Štíra a Vodnáře a Střelce. Stralsund ciferník Kružnice představuje začátek a konec jednotlivých znamení používaných jako souřadnicový systém. (V literatuře se také uvádí, že kružnice představují středy jednotlivých znamení. Přestože nemáme možnost přímého změření, považujeme tuto domněnku za nesprávnou.)  Kružnice horizontu závisí na zeměpisné šířce, proto se od pražské lehce liší.

Uvnitř čtvercové desky o straně 3,98 m je hodinová kružnice s římskými číslicemi německého času, psanými gotickou minuskulí. Pod nimi je menší kruh, rozdělený na 72 dílků. Toto třetinové rozdělení každé hodiny je zvláštností stralsundského orloje. Účel dalšího, širšího, pruhu, rozděleného na 24 dílů bez dalšího označení, není znám.

Na obou cifernících je dále jedenáct oblouků temporálních hodin. Na konci oblouků je arabskými číslicemi označení 1 až 11. Oblouk horizontu v levé  části je nulovou temporální hodinou ( východ Slunce), v pravé části dvanáctou (západ Slunce). Zarážející je, že na pražském ciferníku je čtvrtá hodina římského číslování psaná jako IV, ačkoliv běžný zápis na jiných cifernících je IIII

Italský kontra německý čas

Zdánlivá shoda ciferníku však trochu klame. Německé orloje byly od počátku určeny na zobrazování německého času, tedy času s počátkem o půlnoci, (respektive v poledne při dvanáctihodinovém dělení). Římské číslice s německým časem sice nacházíme i na ciferníku Pražského orloje, ciferník orloje San Marco Veneciaavšak až od dob Táborského, který pravděpodobně přizpůsobil orloj nařízení o zavedení německého času v českých zemích vydaného císařem Ferdinandem I v roce 1547. Táborský čísla poloorloních hodin vepsal nejdříve v roce 1552, kdy se ujal správy orloje. Pro číslice německého času nebylo původně na ciferníku vyhrazené místo, proto jejich vepsání je trochu násilné. Projevuje se to například tím, že kolo ekliptiky číslice částečně zastiňuje. Pro posuzování obou ciferníků  si je musíme odmyslet.

Pražský orloj v době svého vzniku musel ukazovat primárně "italský" (tehdy český, nyní staročeský) čas. To je ale při současném použití vnějšího ciferníku a současně astrolábu situace značně složitější, protože začátek počítání času se posouvá. Na astrolábu sice může být zakreslena síť čar italských hodin (viz Astrolabium Parvum), ale takovéto řešené nebylo patrně nikde použito. Zobrazování českého času na orloji zůstalo i po všeobecném zavedení německého času na rozdíl od většiny ostatních hodin, kde ciferníky byly překresleny a hodiny přeřízeny.

Klasický nepohyblivý ciferník italského času je orientován tak, aby začátek dne byl byl vpravo na ciferníku, tedy aby 24 byla v místě kde u běžného dvanáctihodinového ciferníku očekáváme třetí hodinu (Padova, Benátky, ..). Situaci komplikuje, že dnes jsou tyto orloje nařízeny na SEČ a tedy ukazují německý čas. Italské orloje  nezobrazují pomocí astrolábu, nezobrazují tedy denní polohu Slunce na obloze. Více na stránce orloje v Benátkách.

Pražský orloj díky použití natáčeného ciferníku je patrně jediný orloj, který dokázal zobrazovat (a později i odbíjet) v té době platný český čas a zároveň zobrazovat astronomickou situaci (polohu Slunce a Měsíce v ekliptice) pomocí astrolábu.  Málokdo si uvědomuje, že výjimečnost Pražského orloje spočívala právě v kombinaci astrolábu s klikovým převodem natáčeného ciferníku hodin.  Později, když se v Čechách přešlo na německý čas, tato jedinečnost  ztratila na významu. V různých historických obdobích natáčecí mechanismus nebyl funkční až byl nakonec zcela přestavěn jako rarita ukazující staročeský čas.. 


Technické provedení ukazatelů ve Stralsundu i Lundu

Nad ciferníkem se pohybují dva tyčové ukazatele, jeden sluneční, indikující hodiny, druhý pro pohyb Měsíce. K nim ještě přistupuje kruhový, excentricky uložený zvěrokruh, rozdělený na 12 dílů po 30° pro jednotlivá znamení zodiaku. ciferník Lund Poloha sluneční rafie nad vnějším okrajem zvěrokruhu udává čas a polohu Slunce na obloze. Obdobně to platí pro polohu Měsíce. Lze předpokládat, že na sluneční rafii Stralsundu se původně nalézal sluneční kotouček a na měsíční rafii otáčivý symbol Měsíce, tak jak je to vidět na velmi podobném číselníku orloje v Lundu.  

Na rozdíl od Pražského orloje se rafie pohybují před kolem zvířetníku. To znemožňuje použití mechanismu, který v Praze drží symboly Slunce a Měsíce na kružnici ekliptiky. Maximálně by mohla být použita jedna vodící tyčka pro Slunce. Nejsou však vidět žádné pozůstatky takové konstrukce. Domníváme se tedy, že symboly Slunce a Měsíce nebyly posuvné po rafiích. Tuto myšlenku podporuje i provedení  ciferníku v Lundu. ( K zamyšlení nad ciferníkem v Lundu nutí také vepsání číslic nestejných hodin do jinak prázdného mezikruží rozděleného na 24 stejně velkých dílů. )

Ponechání rafií před ciferníkem umožnilo bez chyby původního řešení Pražského orloje zajistit zobrazení měsíčních fází. Na sluneční tyčce orloje v Stralsundu i Lundu se nachází ozubené kolo, které sloužilo k natáčení symbolu Měsíce. I u Pražského orloje bylo otáčení Měsíce původně řešeno ozubeným převodem. Uspořádání převodu však bylo odlišné. Ozubený převod byl pravděpodobně pevně spojen se středem zvěrokruhu, jak je provedeno u salónního modelu orloje. Podrobněji na stránce o původním měsíčním převodu. Provedení ukazatelů na orloji Stralsund bylo sice méně atraktivní, ale vlastně přesnější. 


Stroj

Stroj mistra Nicolause z Lillenfeldu je jednoduchý kovaný jicí stroj s lihýřem (dvě kola a jeden pastorek) s přímo připojeným astrolábem.Stralsund - soukolí od jicího stroje Na hřídeli lanového bubnu je dvojitý pastorek, pohánějící kola Slunce a Měsíce. Je tedy i zde použito z dnešního pohledu kuriózní řešení společného pastorku pro stejně velká kola s různým počtem zubů.

Stroj je nezvykle v dřevěném rámu. Na ne zcela kvalitní převzaté fotografii je pohled na soukolí směrem od jicího stroje. Vpravo korunové kolo, pod ním lanový buben a hnací kolo, vlevo hřídel astrolábu a trojice zachovaných kol. Více je možné posoudit na schematech. 

Při pokusu o srovnání nás na první pohled zaujmou menší kola pro pohyb Měsíce a Slunce. Jsou jako v Praze poháněna společným pastorkem,mají však nižší počet zubů (228 a 236 zubů). Kolo ekliptiky má jako v Praze 365 zubů. Není zcela zřejmé, jak bylo toto kolo poháněno. Existují dvě hypotézy, které jsou zde postupně uvedeny a dokresleny šedivě. Rovněž šedivou barvou je na schématech naznačen chybějící lihýř. Zachované části jsou barevně rozlišeny a jsou u nich uvedeny počty zubů.

Rozdílné je i pořadí dutých hřídelí orloje související s polohou rafií před zvěrokruhem. Ve Stralsundu nese pevný hřídel ukazatel Měsíce, na něm se otáčí dutý hřídel Slunce a následuje dutý hřídel ekliptiky. Z vnějšího pohledu je nejblíže základní desce ciferníku kolo zvířetníku, nad ním se pohybuje rafie Slunce a nad ní rafie Měsíce. 

O Pražského orloje nese pevný hřídel kolo zvěrokruhu, první dutý hřídel rafii Slunce, druhý rafii Měsíce. Z vnějšího pohledu je nejblíže ciferníku rafie Měsíce, následuje Slunce a zvěrokruh. Protože symboly Slunce a Měsíce se přesto pohybují před zvěrokruhem, musí být  rafie za kolem zvěrokruhu zatočeny zpět. Více zde

Hypotéza Hanse Vilknera - dvě kola na sluneční hřídeli

Na sluneční hřídeli možná bylo upevněno další kolo o 366 zubech. Další společný pastorek s libovonným počtem zubů převáděl pohyb na kolo zvířetníku. Dostáváme tak známý poměr kol 365 / 366, který tak jako v Praze, zajistí otočení kol Slunce a zodiaku vůči sobě o jednu otáčku za jeden rok. Není rozhodující, že pastorek nepohání obě kola, ale pastorkem otáčí kolo Slunce a tak pohybuje zvířetníkem. Měsíční kolo je otáčeno jiným převodem než v Praze. V další části ukážeme, že tento převod je proti Praze o řád přesnější. U tohoto orloje by nebylo nutné dodatečně vkládat diferenciální převod do měsíčního kola. 

Stralsund - schema soukolí 1

Hypotéza Schmidt/Schukowski - doplňkový převod  76/122

Pánové Schmidt, Schukowski se po detailním ověření na místě domnívají, že Vilknerem navrhované řešení nebylo, a ani nemohlo být realizováno. Na rozdíl od Vilknera namísto hypotetického kola s 366 zuby, pro které není údajně ve stroji prostor, uvažují  o dvojitém převodu 76 /112 zubů pro pohon zvěrokruhu. ( Do publikace se zřejmě vloudila chyba, dvojitý pastorek vychází na 76 / 122 zubů.)  Řešení jistě vyhovující a se stejnou přesností, jako předchozí. Přesto mě více "středověká" připadá předchozí varianta. 

Stralsund - schema soukolí 2

Porovnání přesnosti pohybu Měsíce

 Porovnání pohybu měsíční rafie u obou orlojů provedeme na úrovni synodického měsíce. Uvažujme dobu oběhu Měsíce kolem Země posuzováno vůči Slunci. Porovnání bude jednodušší, protože kola Slunce a Měsíce u obou orlojů zabírala do společného pastorku. Výpočet je tedy jednoduchý, na slunečním i měsíčním kole musí proběhnout stejný počet zubů za synodický měsíc. Měsíční kolo se za tu dobu otočí o jednu otáčku méně.  Synodický měsíc je přibližně 29,5306 dne.

V Praze se sluneční kolo (366 zubů) otočí za synodický měsíc o 366 * 29,5306 = 10 808 zubů (zaokrouhleno). Předpokládejme, že na začátku cyklu je nov, tedy rafie Slunce a Měsíce se kryjí. Za synodický měsíc musí nastat stejná situace, jen měsíční rafie se zpozdí o celou jednu otáčku.  Měsíční kolo (379 zubů) by se mělo otočit o jednu otáčku méně, tedy o 379 * 28,5306 =  10 813 zubů. Ve skutečnosti se otáčelo v původním řešení se společným pastorkem rovněž o 10 808 zubů se tedy o cca 5 méně.  (V současné době díky dodatečnému převodu k této chybě nedochází.)

Ve Stralsundu je situace mnohem lepší. Počítáno stejnou metodikou se sluneční kolo otočí o 228 * 29,5306 = 6733 zubů. Teoretická hodnota počtu zubů měsíčního  (236 * 28,5306) kola se liší jen asi o dvě desetiny zubu.

Pohyb kol ekliptiky a Slunce je u obou orlojů stejný. Pohyb Měsíce je u orloje ve Stralsundu řádově přesnější než původní řešení v Praze. K podstatnému zvýšení přesnosti pražského řešení došlo až při následné přestavbě. 


Shrnutí

Zásadní odlišnost a unikátnost Pražského orloje proti jiným orlojům ve světě vidíme v jeho odlišné koncepci. Italské orloje primárně ukazovali italský čas bez toho, že by zobrazovali přesně denní běh Slunce. Orloje s astrolábem primárně zobrazují německý čas. Nezobrazují rovnoměrný čas  počítaný od západu Slunce. Pražský orloj slučuje výhody obou typů orlojů tím, že používá natáčený ciferník. Starší literatura sice uvádí jako pražský unikátní prvek klikový převod pro natáčení tohoto ciferníku, ale nedoceňuje fakt, že Pražský orloj byl primárně určen k zobrazení italského (= staročeského) času a přesto používal astroláb a tedy ukazoval i denní běh Slunce.

Technické provedení stroje ve Stralsundu s použitím společného pastorku pro kola Slunce a Měsíce se pražskému řešení podobá. Vyšší přesnost použitých kol byla možná obětována použití společného pastorku pro všechna tři kola v Praze. 

Použití posuvných symbolů Slunce a Měsíce umožněné jiným pořadím dutých hřídelí kromě Prahy nacházíme pouze na orloji v Bernu.



Text: Petr Král, Petr Skála, Miroslav Baudisch

S využitím knihy: Manfred Schukowski - Wunderuhren in Kirchen

Externí odkazy:


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu
Táborský čísla poloorloních hodin vepsal nejdříve v roce 1552.