naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Táborského malý orloj - dřevěný model nebo pukla pro opravu fází Měsíce? 

Na Táborského malý orloj asi poprvé upozornil Dr. J. Teige v knize o Táborského zprávě. Dr. Teige v části, kde píše o Táborského predikátech uvádí: "Vyznamenání to bylo asi odměnou jednak za politické stranictví  r. 1547 i za vyhotovení malého orloje, jak sám o tom ve Zprávě mluví."  Pokud jeho vytvoření bylo jedním z důvodů povýšení predikátu, muselo jít o čin značně významný. V textu zprávy nacházíme dvě odlišné zmínky. Jednak Táborský krátce uvádí: " Jakož pak to všecko Jeho Milosti císaři Ferdinandovi slavné paměti udělav instrument dřevěný podobenství těch sphér běh a hnutí i způsob toho všeho vočitě sem ukázal a toho sem dokázal, že Jeho Cís. Milost takového orloje na všem panství svém císařském míti jest neráčil." Tedy můžeme se domnívat, že tím záslužným činnem bylo sestrojení dřevěného modelu astronomického ciferníku pro císaře Ferdinanda.  


Malým orloje se také mohl nazývat doplněk - pukla, kterou Táborský k orloji připojil a zlepšil tak kvalitu zobrazení fází Měsíce. Pokusíme se upřesnit představu, jak mohl doplněk ve středu Pražského astronomického ciferníku vypadat. O podobě můžeme spekulovat pouze z textu Táborského Zprávy o orloji. Jiný textový či obrazový pramen se patrně nezachoval. Nezachovala se ani pukla. Táborský oprávněně kritizuje původní vlastnosti ozubeného převodu otáčení měsíčku, odvozeného od úhlu mezi sluneční a měsíční rafií vůči středu ekliptiky. Značné chyby tohoto převodu popisujeme na stránce o původním řešení. Lepší způsob otáčení měsíčku odvozením od úhlu mezi rafiemi Slunce a Měsíce vzhledem ke středu astrolábu nebylo možné přímo použít, protože v Praze jsou hřídele v jiném pořadí než na jiných orlojích. Táborský našel vlastní řešení.

Citace úryvků ze Zprávy

  1. ... měsíc se tak úplně srovnávati nemůže, neb se zubové v kole jeho nemohou srovnati s grády zodiaku a postupováním měsíce na nebi. Protož musíš toho šetřiti, když měsíc nastává na nebi, srovnává-li se s ním na sphéře: neb když se nesrovnává, musíš mu připomoci rukama. Též přibývání a ubývání jeho s nebeským se nesrovnává, neb se v lůžku svém mírně neobrací, proto že ta dvě kolečka, kteráž jej obracují, nemírný počet zubův mají. Protož zprav se v tom puklou. Jak ručička na menší neb větší měsíc ukazuje na pukle uprostřed sphéry, tak jej postav. 

  2. Také sem dal uprostřed sphéry udělati puklu, kdež prve nic nebylo a na ní namalovati XII znamení, a okolo ní po krajích pomalováni jsou měsícové a vedle ní slunce, a ručička, kteráž ukazuje na měsíc, jak jest veliký, buďto nový neb plný s svým přibajváním a ubajváním, též také na kterém znamení slunce i měsíc kdy stojí. A tak druhým obyčejem běh slunce a měsíce tu v té pukle zavřín jest, čehož jest prve také nebylo. A ač i nyní toho nebylo třeba a také to zřetedlně spatřeno býti nemůže pro malost, leč od těch, kteří dobrého zraku jsou, však proto sem to udělal, aby známější věc byla, že tomu orloji rovného není. A tak aby skrze mne ne k snížení, ale k většímu zvelebení přišel, neb sem to v něm vyhledal, že netoliko tím jedním způsobem, jakž od mistra Hanuše někdy jest uděláno a ode mne nyní široce jest vypsáno, ale i druhým způsobem prostějším a k srozumění snadnějším beze všeho vajkladu běh slunce a měsíce tajně zavřín jest a ode mne zjevně skrze tu puklu na světlo vynesen jest. Ta pukla také mírněji ukazuje přibajvání a ubajvání měsíce, tak že podle ní může pochybení měsíce v tom mírněji zpraveno býti, jakož v kapitule XIII. o tom zpráva jest.

  3. I přistoupiv k němu v sobotu den sv. Matouše 1560, hned sem měl, co opravovati, neb sem nalezl při něm několik nedostatkův a škod, o nichž on nebožtík neb nevěděl, neb je zanedbal aneb jim nerozuměl a některými věcmi i zbytečně a nenáležitě hajbal i škodně a domnívaje se, že nějaký nedostatek napravuje i kazil, neb z příčiny jedné něco napravujíc s jedné strany k své vůli proti vůli mistra orloje toho, neprohledaje k příčině druhé, z druhé strany zkazil, neb sem nalezl na sphéře to, že index měsícův, kde podchází pod pravidlko, na němž měsíc sedí (v kap. VII.), tak byl skřivený, že nemohl podcházeti, než tak se velmi zavazoval, netoliko o to pravidlko, ale i o kolečko nehnutedlné na vos centrum zodiaku usazené, že nikoli samo se odvaditi a jítí své vykonati nemohlo. Ješto kdybych byl toho nevyšetřil a hned neodvadil, nemohlo než neb se skřiviti a všecken orloj zastaviti, neb se zlámati. Tu pak nevím, zdali sou to udělali tovaryši jeho po jeho smrti, když porozuměli, že to v jejich zpravování nezůstane, aby budoucímu zprávci překážku a fortel udělali. Též železo dlouhé, na kterémž sedí druhá ruka k hodinám polouorlojním, i ta malá ručička nalezeny sou zkřivené, totiž i u pukly obě dvě, neb sou mu se o jiná železa zavazovali, tak že se znamenitě skřiviti a zmotati musilo, protože jest na sphéře nenáležitě hajbal těmi věcmi, kterýmiž neměl hýbat.

Pokus o interpretaci textu

Táborský, ačkoliv jeho hlavní snahou je napravit ukazování fází Měsíce, nejprve uvádí, že na puklu nechal namalovat 12 znamení. Proč to udělal je spíše otázka spekulací. Zdálo by se, že znamení vyznačena na ekliptice dostatečně vyhovují. To je trochu omyl. Znamení rozdělují oblohu na pravidelných 30° ale v rovině rovníku. Rovina ekliptiky je k rovině rovníku skloněna. Kdyby ciferník orloje byl astroláb, muselo by dělení na znamení vyznačené na ekliptice respektovat sklon zemské osy, tedy být ještě více nerovnoměrné. Jednoduchý stroj ovšem nemůže pohybovat symbolem Slunce tak nerovnoměrně, aby vyhověl potřebám stereografické projekce. Astronomický ciferník - celkový pohled

Rozdělení znamení na ekliptice odpovídá tomu, jak stroj pohybuje sluneční rafií. Neodpovídá již hvězdám, ani Měsíci. Možná to tedy byla snaha tuto nepřesnost odstranit zavedením jinak provedeného ciferníku znamení pro Měsíc a hvězdy.

Vraťme se k zobrazení fází. Jak uvádíme na stránce o původním převodu, který byl na Pražském orloji v době Jana Táborského, byla fáze měsíce odvozována od úhlu rafie Měsíce vzhledem vůči středu a poloze kružnice ekliptiky. I tak se natočení měsíčku odvozovalo od úhlu mezi rafií Měsíce a Slunce, neboť s posunem sluneční rafie vůči ekliptice počítal převod, který nebyl 1:1, ale v poměru 12:13. Více viz zmíněná stránka. Střed ekliptiky s ozubeným převodem je posunut z centra astrolábu, ze středu otáčení rafijí Slunce, Měsíce a ekliptiky. Tím vzniká v průběhu synodického měsíce rozdíl v úhlové rychlosti otáčení raménka Měsíce po ekliptice vzhledem k úhlové rychlosti, jakou se otáčí měsíční rafije. Tato chyba se projevovala v různých fázích Měsíce v závislosti na roční době (postavení Slunce na ekliptice). Např. v období jarní nebo podzimní rovnodennosti byla chyba největší při úplňku (při novu vzniknout nemohla nikdy, ve čtvrtích byla v tomto případě také nulová) a během synodického měsíce pak kolísala v rozsahu 0 - 47° v natočení měsíční koule, což je téměř čtyřdenní rozdíl ve fázi Měsíce na nebi.

Při úvahách jsme omezeni uspořádáním hřídelí na Pražském orloji.

Uspořádání hřídelí

Střední hřídel, která může nést ciferník nejblíže k divákovi je hřídel ekliptiky, na ní je nasazena hřídel Sluce a na ní hřídel Měsíce. Toto uspořádání hřídelí je unikátní. Vodiče sluníčka a měsíčku jsou ke středu ciferníku vedeny vnějškem ekliptiky. Je to tak proto, aby bylo možné udržovat symboly Slunce a Měsíce na ekliptice. Pro otáčení měsíční koule je však nevhodné, protože neumožňuje umístit ozubený převod do středu ciferníku. 

Při úvahách o tom, kde by mohl být další ciferník nás omezuje také malý prostor ve středu astrolábu. Pukla musela být menší než vnitřní kružnice zvěrokruhu, protože nemůže být zvěrokruhem zakrývána. Maximální průměr je proto cca 50 cm.

Nepoužitelná varianta s otvorem pro fáze

Některé italské orloje používají pro zobrazení fází Měsíce otvor pod kterým se otáčí tmavý kruh symbolizující fázi. Jsou to například orloje Padova, BresciaMantova. Systém používá též náš simulátor orloje italského typu. U takového orloje je střední hřídel hřídel měsíční (tedy opět jinak než v Praze) a nese disk s otvorem pro zobrazení fáze Měsíce a dále stupnici "délky  měsíce" na kterou ukazuje ukazatel spojený se sluneční hřídelí. Nese také ukazatel, který ukazuje na znamení ekliptiky. Sluneční hřídel nese disk, na kterém je nakreslena temná kružnice, která ve výřezu v měsíčním disku představuje fázi Měsíce. Také nese rafii, která ukazuje ve kterém znamení na ekliptice je Slunce a také čas. U Pražského orloje máme k dispozici opačné uspořádání hřídelí. Způsob kruhového výřezu jde použít jen v případě, že sluneční disk je pod měsíčním diskem. Typický způsob italských orlojů zobrazující měsíční fázi nemohl být použit. 

ciferník měsíčních fází

Varianta nakreslení více fází měsíce 

Měsíční ručička tedy ukazovala patrně jen na stupnici měsíčních fází. ( Jak ručička na menší neb větší měsíc ukazuje na pukle uprostřed sphéry, ... ) Aby bylo možné zobrazovat i ve kterém znamení je Slunce nebo Měsíc, musí být pukly dvě. Táborský sice píše, že udělal puklu a na ní namaloval XII znamení, a okolo ní po krajích pomalováni jsou měsícové a vedle ní slunce, a ručička, kteráž ukazuje na měsíc..... Domníváme se, že je to nepřesný popis dvou ciferníků nad sebou. Na vrchním byla znamení, na spodním "měsícové". Tedy to co Táborský namaloval okolo pukly s XII znameními, namaloval na druhou puklu připevněnou na hřídel ekliptiky. Aby sluneční i měsíční ručičky mohly ukazovat na znamení, musí být první pukla se znameními otočná společně s ekliptikou. Aby však ručička na měsíční rafii mohla ukazovat fáze, musí být ciferník fází s případným uvedením dnů stáří Měsíce otáčen společně se sluneční rafií. Schema navrženého připojení ciferníků (pukel) a ukazatelů připojených k rafiím je na následujícím schématu. Na obrázku vpravo je naznačeno, jak by ciferník fází, tedy pukla číslo 2 připojená na sluneční hřídel, mohla vypadat. 

schema hřídelí a ciferníků

  Doplněním nových ciferníků do středu Pražského orloje bylo možné mnohem přesněji odečítat fáze Měsíce, protože se odvozovaly od úhlu mezi sluneční a měsíční rafií ze středu astrolábu. Tento Táborského doplněk přinesl výrazné zlepšení, měl však také jisté nedostatky. Pozorovatel na odečtení údajů potřeboval dobrý zrak a mechanické provedení nebylo dostatečně robustní, aby odolalo nesprávnému zacházení. 

Astronomický ciferník - celkový pohledCelý systém byl nakonec nahrazen přesnějším mysteriózním otáčecím mechanismem v měsíční kouli a Táborského řešení upadlo v zapomnění. 

***

Řešení na habsburském kabinetním orloji

Kdyby šlo jen o upřesnění měsíčních fází, mohla by být část s XII znameními vynechaná. Systém by se zjednodušil pouze na ciferník na sluneční rafii, na který by ukazovala ručička připevněná na měsíční rafii. Byla by tam jen ta druhá pukla. Možná, že určitou inspiraci můžeme najít u kabinetní nápodoby orloje zhotovené pro habsburský dvůr v sedmdesátých letech 16. století (uloženého v Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Ve středu tohoto orlojíku je trochu tajemný ciferník, který mohl ukazovat měsíční fáze na základě úhlu mezi rafiemi Slunce a Měsíce.

Vidíme ovšem jen jeden ciferník připojený svrchu na sluneční rafii. Možná na něj ukazuje vodící tyčka měsíčku. Je to zjednodušená varianta výše uvedeného soukolí. Jednotlivé fáze Měsíce nejsou na fotografii rozpoznatelné. Tato "pukla" skoro jistě neobsahuje znamení zvířetníku. Kabinetní nápodoba orloje nemusí přesně odpovídat dobové podobě "pukly". Lze však předpokládat, že dokládá to, že nesprávně udávané fáze bylo třeba nějak řešit. Domníváme se, že v době Táborského, ciferník fází měsíce na Pražském orloji existoval.

Spolupracovali: Petr Skála, David Knespl, Petr Král

Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu