naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Česká republika


Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Symbolika minulosti ... nebo i přítomnosti?  - horní část orloje

Prohlídku začneme od nejvyšších sfér. Dominuje zde kohout. Je to velice starý symbol odvahy a ostražitosti, vítá nový den a Slunce. V pověstech při jeho prvním ranním zakokrhání prchají duchové a ďáblové. kohout Je obvyklým doplňkem orlojů, chrámových věží, interiérových hodin, vždy bývá umístěn ve výškách. Na pražském orloji je až od roku 1883. Že by byl orloj do té doby dostatečně chráněn jinými symboly? Byl-li myšlen jako zesílení ochrany, pak se v dalším století určitě osvědčil.

Na stříšce, kousek od kohouta jsou na první pohled z dálky dva dráčci, symetricky vlevo - vpravo. Podrobnosti jsou vidět dalekohledem nebo dlouhým teleobjektivem, a pak identifikujeme dva bazilišky. bazilišek Bazilišek má ptačí zobák, korunku, dvě křídla a hadí tělo. Vlnovkovitý plechový okraj stříšky evokuje prodloužení ocasu. Také měl titul hadí král. Je to nebezpečný tvor, svým pohledem umí způsobit zkamenění lidí, zvířat i rostlin. Ti pražští zjevně sledují, zda nějaký škůdce neletí kolem nich. Zvláštní je, že jsou v blízkosti kohouta, toho se bazilišci bojí. Na toho levého je nastražena ještě jedna past, marnivec několik metrů pod ním má v ruce zrcadlo a to je vůbec nejspolehlivější ochrana proti jeho zničujícímu pohledu. Takže stačí, aby v zrcadle shlížející se fešák v případě nutnosti ho jen trochu pootočil a hadího krále nad sebou zreguloval. Kdo je nainstaloval jsme nezjistili, ale tušíme, že se objevili v době oprav spolu kohoutem. Pak by měl F. Kamberský, pozdější hodinář v Táboře a doložený autor kohouta, bezesporu smysl pro symboliku. anděl

Kamenný anděl je také tam, kde má být. Jako posel Boží je v horních sférách, s křídly, s dnes nečitelným poselstvím na vlajícím pruhu. Křesťanští andělé zdědili labutí křídla po antické Niké, bohyni vítězství. Na orloji je to nejstarší socha, později jí doplnila dřevěná socha vedle v kalendářní sféry, strážce Svatého města a bojovníka s draky, temnými silami a nepravostmi, archanděla Michaela. Je to velmi silná ochrana. Archandělé jsou nadřízeni obyčejným andělům a jsou čtyři, i když jich původně bylo více. Angelologie, nauka o andělích, je velice rozsáhlá a proto zájemce o další podrobnosti nechť se obrátí na jiné zdroje. Stejně tak o padlých andělech, tedy démonech. Jimi se zabývá démonologie.

V blízkosti anděla, ale ve skrytu pod římsou, vidíme pruh, snad svitek s neznámým textem, snad stylizace hada. Nebudeme spekulovat.

Horní socha anděla je jedno z mnoha děl parléřovské huti, která v Praze působila od roku 1356 až do husitských válek, přes šedesát let. Petra Parléře si vyhlédl již císař Karel IV. a má u nás zvláštní kapitolu. svitek Měl postavení mistra huti, i když jeho jméno ve francouzštině - parleur - znamená něco jako mluvčí, polír, dnešním významem stavbyvedoucí. Mistr se setkával s králi, parleur, druhý muž huti, měl na starosti všechny dělníky. V Praze byl P. Parléř od první chvíle mistrem. Středověká stavební huť bylo přísně organizované středověké společenství kameníků. Vybíral si je mistr a často si je přiváděl ze zahraničí. Nepodléhali místním cechům, měli mezi sebou vlastní rituály, jak při přijímání nových členů, tak při práci. Dodržovali zásadu, že zkušenosti si předávali výhradně ústně. Výlučné postavení  jim dávalo pozici tajného společenství, od nich - zedníků, stavitelů katedrál - pochází pozdější pojmenování tajných spolků, zednářů. Ti ale katedrály nestavěli, měli zájmy jiné. Stavební hutě jako organizace postupně zanikaly, protože se zmenšovala poptávka po katedrálách. 

text a foto: Stan.Marušák


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu