naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Virtuální muzeum hodin o.s.


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Jak to viděl K. J. Erben?

Díky dosud nevydanému rukopisu z roku cca 1867, který je připisován K. J. Erbenovi, můžeme zjistit, jak tehdy pohlíželi na konstrukci ciferníku. Z textu je vidět, že autor rukopisu neznal správnou konstrukci astrolábu na základě stereografické projekce a přistoupil k tomu poněkud tvůrčím způsobem. Možná, že ani "mužové praktičtí, jimž práce na obnově starobylého orloje byla svěřena", správnou konstrukci neznali a proto mohlo dojít k chybné velikost zvěrokruhu. Na druhé straně, konstrukce podle Erbena vede ke správné velikosti, protože zachovává potřebné vztahy mezi kružnicemi ekliptiky a obratníků.

Jak to tedy Erben viděl? Citace kurzívou, zkráceno. Výkres ciferníku orloje

Vybrané úryvky rukopisu

Když se tato deska hodinová dělala, vzal se za základ zvířetník, totiž svor čili kruh zvířetníkový. Středem toho kruhu C jde průměrnice ACB, a v té průměrnici přijat jest za výstředník bod O. V O udělána jest na AB kolmice DE a tím způsobem rozdělen kruh ve čtyry části AD, DB, BE EA,  .......

Výstřednost kruhu zvířetníkového má také ten prospěch, že na ciferníku hodinovém zaznamenati se mohli obratníkové i rovník. Obratník kozorožcový naznačen jest totiž kruhem okolo ciferníkového středu O, kteréhožto kruhu polouměrný paprštek má délku OB; rakový pak obratník má také svůj střed O a za polouměrný papršlek délku OA.

Od bodův A a B vzdáli tak, jakož pravý uhel středu O vyměřuje, jsou znamení skopce a vah ve která, jakž povědomo, vstupuje slunce, když překročí rovník; a protož rovník na ciferníku naznačuje se kruhem, jenž papršlekem OE nakreslen jest a slunečná podoba probíhá jej v tyto dva dni, v které na roční své pouti 12 znameními zvířetníkovými vstupuje z jara do znamení skopce a na podzim do znamení vah. ....

Ze zvířetníku vyvozují se prostým spůsobem a vyznačeny jsou na desce hodinové dvě křivice (křivé čáry), které z obratníku kozorožcového na obě strany vybíhají, totiž tyto křivice vyobrazují obzor Pražský pokud se vztahuje ke kruhu zvířetníkovému. Spůsob, kterak se ty křivice vyvozují, jest tento: V Praze zapadá slunce v době letního slunovratu, když totiž vstoupí v obratník rakův, o 8 hodinách a 8 minutách; zimního pak slunovratu, když vstoupí v obratník kozorožcův, skoro o 4 hodinách. ......

     ****

Každého asi napadne, že ve stereografické konstrukci ciferníku, nelze volit "výstředník" libovolně. To autor asi nevěděl a konstrukci ciferníku "zdárně" dokončil. Popsaná konstrukce dodržuje základní vztahy, totiž to, že se Slunce pohybuje po ekliptice mezi obratníky. "Obzor Pražský" autor považoval za obecnou křivku a určoval ji empiricky. Otázkou je, zda by to náhodou nebylo lepší než nakreslení horizontu podle stereografické projekce. Nařízení orloje na pásmový čas a i další vlivy způsobí, že orloj zobrazuje poněkud jinou astronomickou situaci než jaká v Praze nastává. Empirické zakreslení "obzoru Pražského", protože nejde o horizont, ale o čáru západu a východu Slunce, by dokonce mohlo postihnout i některé soumrakové jevy. (Více na samostatné stránce.) Erben možná byl průkopníkem zcela jinak chápaného ciferníku. 

Porovnání s konstruce s astrolábem

Na interaktivní konstrukci v programu Cabri vidíme správně nakreslený ciferník orloje se zvířetníkem, obratníky, rovníkem Erbenovou metodou a obzorem dokresleným dle stereografické projekce. Pomohli jsme si tím, že jsme, tak jako ostatně i Erben, "vhodně" zvolili bod výstředníku O a tak sesouhlasili obě konstrukce. Stereografickou projekci z bodu G (severního pólu) na rovinu rovníku naznačují světlemodré polopřímky. V tomto případě se kružnice rovníku promítá na jednotkovou kružnici. Včechny kružnice jsou v obou konstrukcích stejné.

Aktivní prvky jsou bod O na přímce AB a sklon šedé polopřímky nastavující zeměpisnou šířku . Těmito prvky lze pohybovat.

Mírným popotažením za bod zvoleného výstředníku O vlevo či vpravo, ciferník zachovává vlastnosti astrolábu, ale pro jiný sklon zemské osy (hodnota sklonu zobrazena vlevo nahoře). Při větší odchylce od správné hodnoty sklonu, a to výrazněji pro větší zeměpisné šířky, se začne teoretická kružnice obzoru viditelně odlišovat od reálného obzoru v lokalitě orloje.

Zakreslení reálné "křivice" obzoru empiricky, situaci poněkud vylepší a ciferník bude pro malé odchylky s výhradou prakticky použitelný.

Konstrukci tedy nemůžeme doporučit. V případě, že v roce 1865 znali kouzlo a dokázali, aby "v té průměrnici přijat byl za výstředník bod O" na správném místě, nejlépe tedy tam, kde byl na orloji dříve, mohli takto postupovat, protože ciferník byl asi nakreslen správně. Nahlédněte do rešerše celého rukopisu.

Text: Karel Jatomír Erben, Petr Král Cabri konstrukce: Petr Král


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu