naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

Jak to viděl K. J. Erben?

Díky dosud nevydanému rukopisu z roku cca 1867, který je připisován K. J. Erbenovi, můžeme zjistit, jak tehdy pohlíželi na konstrukci ciferníku. Z textu je vidět, že autor rukopisu nepoužil teoretickou konstrukci astrolábu na základě stereografické projekce, ale vycházel z velikosti ekliptiky, ve které střed otáčení byl volen náhodně. Nebyl tedy respektován sklon zemské osy. Křivka obzoru byla asi proto stanovena empiricky, čímž při chybné velikosti rovníku a obratníku Kozoroha nemohla být respektována zeměpisná šířka. Jak konstrukci K. J. Erben popisuje je v následující citaci. (Zkráceno.) Výkres ciferníku orloje

Vybrané úryvky rukopisu

Když se tato deska hodinová dělala, vzal se za základ zvířetník, totiž svor čili kruh zvířetníkový. Středem toho kruhu C jde průměrnice ACB, a v té průměrnici přijat jest za výstředník bod O. V O udělána jest na AB kolmice DE a tím způsobem rozdělen kruh ve čtyry části AD, DB, BE EA,  .......

Výstřednost kruhu zvířetníkového má také ten prospěch, že na ciferníku hodinovém zaznamenati se mohli obratníkové i rovník. Obratník kozorožcový naznačen jest totiž kruhem okolo ciferníkového středu O, kteréhožto kruhu polouměrný paprštek má délku OB; rakový pak obratník má také svůj střed O a za polouměrný papršlek délku OA.

Od bodův A a B vzdáli tak, jakož pravý uhel středu O vyměřuje, jsou znamení skopce a vah ve která, jakž povědomo, vstupuje slunce, když překročí rovník; a protož rovník na ciferníku naznačuje se kruhem, jenž papršlekem OE nakreslen jest a slunečná podoba probíhá jej v tyto dva dni, v které na roční své pouti 12 znameními zvířetníkovými vstupuje z jara do znamení skopce a na podzim do znamení vah. ....

Ze zvířetníku vyvozují se prostým spůsobem a vyznačeny jsou na desce hodinové dvě křivice (křivé čáry), které z obratníku kozorožcového na obě strany vybíhají, totiž tyto křivice vyobrazují obzor Pražský pokud se vztahuje ke kruhu zvířetníkovému. Spůsob, kterak se ty křivice vyvozují, jest tento: V Praze zapadá slunce v době letního slunovratu, když totiž vstoupí v obratník rakův, o 8 hodinách a 8 minutách; zimního pak slunovratu, když vstoupí v obratník kozorožcův, skoro o 4 hodinách atd. ......

Nahlédněte do rešerše celého rukopisu.

Každého asi napadne, že ve stereografické konstrukci ciferníku, nelze volit "výstředník" libovolně. Jeho poloha závisí na velikosti sklonu zemské osy. Popsaná konstrukce není matematicky správně, přesto dodržuje základní vztahy, totiž to, že se Slunce pohybuje po ekliptice mezi obratníky. V roce 1865 asi znali kouzlo a dokázali, že "v té průměrnici přijat byl za výstředník bod O" na správném místě, nejlépe tedy tam, kde byl na orloji dříve. Velikosti jednotlivých kružnic proto nejsou nijak zásadně rozdílné od kružnic na přesně sestrojeném astrolábu.

"Obzor Pražský" autor považoval za obecnou křivku a určoval ji empiricky. Otázkou je, zda by to náhodou nebylo lepší než nakreslení horizontu podle stereografické projekce. Nařízení orloje na pásmový čas a i další vlivy způsobí, že orloj zobrazuje poněkud jinou astronomickou situaci než jaká v Praze nastává. Empirické zakreslení "obzoru Pražského", protože nejde o horizont, ale o čáru západu a východu Slunce, by dokonce mohlo postihnout i některé soumrakové jevy. (Více na samostatné stránce.) 

Text: Karel Jaromír Erben a trochu Petr Král


Telefon: 603 502 735, email: info (kyselá; ryba) orloj . eu