Pro nastavování Pražského orloje měli orlojníci k dispozici malý astroláb - Astrolabium Parvum. Jeho konstrukce je popsána v dokumentu 7916 • 16./17. století • Zpráva o orloji Jana Táborského z Klokotské Hory uloženém v Archívu hlavního města Prahy. Dokument je opisem Táborského zprávy s doplněním mnohých pomůcek a poznámek. Na našem webu tuto nastavovací pomůcku podrobně popisujeme na stránce Astrolabium Parvum.
Model nastaví rafii Slunce (žlutá úsečka) podle pravého místního slunečního času. Dále nastaví zvěrokruh tak, aby odpovídala "astronomicky" spočítaná ekliptikální délka Slunce ve steroegrafické projekci a také nastaví rafii Měsíce (modrá úsečka) a čtyřiadvacetník. Model zohledňuje, že stupnice zvěrokruhu je odvozená od stereografické projekce, a proto není úhlově rovnoměrná. (Vysvětlení můžete najít u popisu geometrie Pražského orloje od pana Sandlera.)
Čas v číselném vyjádření je vždy SEČ (bez letního času), aby bylo možné "normálně" zadávat čas. Model zohledňuje zadanou zeměpisnou délku stanoviště. Konstruován je pro zeměpisnou šířku 50° a sklon zemské osy 23½°. Implicitně je nastavena zeměpisná délka Pražského orloje 14.4207° E. (Zeměpisná šířka se nenastavuje, protože by se musela měnit kružnice horizontu, což model neumožňuje.)
Na rozdíl od Pražského orloje nejsou na základní desce astrolábu vyneseny nestejné hodiny, ale hodiny české počítané od západu slunce. Pomůcka měla sloužit zejména k převodu mezi německým a českým časem, tedy k nastavení čtyřiadvacetníku Pražského orloje. Čas na obloucích českého času se odečítá v místě průsečíku sluneční rafie s vnější kružnicí zvěrokruhu. Model funguje pouze s připojením do internetu, neboť astronomické výpočty proběhnou na serveru. Po 5 minutách se model nastaví na implicitní hodnoty.
Jak by toho připoloženého astrolabium užívati měl, krátce oznámím. Předně, když chceš jmíti kteréhokoliv dne hodiny české s německými srovnané, pošetř, na kterém znamení nebeském in Zodiaco toho dne Slunce jest (což z kalendáře aneb z tabulí k tomu zhotovených vynajíti můžeš). Vlož tehdy ten grád in Astrolabio při pravé ruce na horizon, což také 24. hodina jest, a na něj ručičku přilož, kdež poznáš, v kolik hodin německých Slunce toho dne zapadá. A nechaje toho tak státi, hodinami hnutedlnými českými hni, až bude právě 24. pod ručičkau státi. A tak zvíš, jak se toho dne hodiny české s německými všecky srovnávají. Pak, nechaje toho tak ležeti, polož ručičku na hodinu, která té chvíle jest, a pod ní polož grád in Zodiaco, na němž toho dne Slunce jest. A tu zvíš položení celé oblohy nebeské té chvíle, totiž které znamení neb grád vychází a zapadá. A posetře v kalendáři, na kterém znamení a grádu Měsíc jest, zvíš hned, kde té chvíle, zda-li nad nebo pod horizontem a neb v které straně světa, zůstává.
Poznámka: Model vychází z představy rovnoměrného kruhového pohybu těles v rovině ekliptiky. Není proto zcela přesný ani pro Slunce natož pro Měsíc.