naspis

Novinky


Mapa


Kontakt


Vyhledávání



Péče o památky Prahy



Český spolek horologický


TOPlist

Valid XHTML 1.0 Transitional

PC ECLIPSOSKOP

mapa oblohy
Dračí rafie
rafie Slunce
rafie Měsíce
cifernik

zeměkoule
hvězdička
Aktuálně:

50°, 15°- Europa
25.05.2017
10 : 33 SEČ


Sunrise: 04:04
Sunset: 19:49
Moonrise: 05:13
Moonset: 20:17

Světlý den: 15:44

Slunce ve znamení
Blíženců

Měsíc ve znamení
Býka

ve vzdálenosti 357707 Km


Slunce:
4.29 hod., (64.33°)
Měsíc:
3.84 hod., (57.64°)
Výstupní uzel: (hlava draka)
9.91 hod., (148.58°)
RokMěsícDenHodinaMinuta


Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce viditelná v České republice.
Pro řešení v PHP použita
astronomická třída celestialSphere.

Popis funkce

Počítačový model je volně inspirován Eclipsoskopem, který zkonstruovali pánové Steinich a Hassenteufel v roce 1911. Více na této stránce. Orloj je nastaven na SEČ. Většina hodnot je spočítaná pro astronomický střed Evropy, tedy pro souřadnice 50°, 15°. Základem je mapa oblohy ve shodě se skutečným Eclipsoskopem vytvořená v Postelově zobrazení. Tato mapa oblohy má na obvodu ciferník hvězdných hodin. V této stupnici jsou udávány i numerické ekliptikální souřadnice. Okamžité číselné hodnoty pro Slunce a Měsíc jsou uvedeny vlevo dole [hodinový úhel, (stupně)]. Okolo celého modelu je dvacetičtyřhodinový ciferník otočený dvanáctkou vzhůru, aby lépe symbolizoval dráhu Slunce, které v poledne vrcholí. To je sice v rozporu se Steinichem, ale odpovídá to orientaci orlojů.

Konstrukční odlišnost eclipsoskopu spočívá zejména v tom, že zde není použita stereografická projekce hvězdné oblohy a ciferník tak netvoří astroláb. Je použito Postelovo zobrazení (Guillaume Postel 1581), tak jak je známe z otočných map hvězdné oblohy, avšak se středem v Jižním pólu. Toto zobrazení je konstrukčně jednoduché, nemá však vlastnosti, které u astronomického ciferníku trochu předpokládáme. Kružnice nebeské sféry, které nejsou v rovině rovnoběžné s rovníkem, nejsou zobrazeny jako kružnice. Proto ani ekliptika v tomto zobrazení není a nemůže být kružnice, ale podstatně složitější křivka. (V tomto modelu jsou symboly Slunce a Měsíce udržovány na kružnici proložené ekliptikou a to poněkud nezvyklým způsobem. Jsou zvětšivány a zmenšovány objekty rafii.)

Podotkněme ještě, že stereografická projekce promítaná ze severního pólu zobrazuje jižní pól ve středu zobrazení právě tak jako Postelovo zobrazení konstruováno z jižního pólu. Toto uspořádání je voleno patrně proto, aby se ekliptika a celá mapa hvězdné oblohy točila doprava a sluneční symbol ukazoval čas "normálním" způsobem. (Běžná otočná mapa hvězdné oblohy se otáčí doleva a pozorujeme jí z podhledu.)

Sluneční rafie je nastavena podle SEČ. Obloha je nastavena podle polohy Slunce na ekliptice. Následně je podle své polohy na ekliptice nastavena měsíční a dračí rafie. Hvězdný čas zvolené lokality udává hvězdička v poloze XII. Tento čas se odečítá na otočné stupnici hvězdných hodin. Obloha se proti sluneční rafii otočí jednou za rok. Ve středu otočné oblohy je nepohyblivé zobrazení zeměkoule převzaté ze skutečného eckipsoskopu. Kolem ní je zakreslen pás se symboly jednotlivých znamení. Vpravo nahoře je slovně vyjádřeno v jakém znamení se právě nachází Slunce a Měsíc. Také je zde programově vytvořený obrázek oslunění Měsíce v právě probíhající fázi.

Uzlové body dračí rafie jsou nastaveny na místo průsečnice roviny dráhy Měsíce a Země kolem Slunce. Proti obloze se otočí za 18,61 let. Steinichova dračí rafie je opatřena stupnicemi, které umožňují posoudit zda dojde k zatmění (eclipse) a jakého bude druhu. Pokud by Měsíc obíhal Zemi ve stejné rovině jako Země obíhá kolem Slunce, došlo by při každém oběhu dvakrát k postavení těles Země, Měsíce a Slunce do jedné přímky. Tím by došlo k jednomu zatmění Slunce (v okamžiku, kdy je Slunce a Měsíc v konjunkci - měsíční a sluneční rafie v zákrytu) a k jednomu zatmění Měsíce (v okamžiku kdy jsou tělesa v opozici a rafie svírají úhel 180°). Měsíc ovšem obíhá Zemi v dráze skloněné o málo víc než 5°. K zatmění může dojít jen v okamžiku, kdy je Měsíc blízko roviny dráhy Země, tedy blízko uzlových bodů. Roli hrají i zdánlivé velikosti těles na obloze a vliv nekruhových oběžných drah. Tyto závislosti jsou promítnuty do tolerančních úhlů v jednotlivých stupnicích. Můžeme je vyjádřit následující tabulkou:

Zatmění Měsíce Slunce
úplné do 4,2 ° do 9,6 °
úplné nebo částečné
4,2 ° - 5,6 ° 9,6 ° - 11,9 °
částečné
5,6 ° - 9,5 ° 11,9 ° - 15,4 °
částečné nebo žádné
9,5 ° - 12,1 ° 15,4 ° - 18,4 °

Z toho lze usoudit, že když se setkají sluneční a měsíční rafie nad širším segmentem dračí rafie dojde k zatmění Slunce, způsobené zakrytím Slunce Měsícem. Podle toho, na kterém segmentu to bude, dojde k úplnému, nebo částečnému zatmění. V posledním segmentu k zatmění může dojít, ale také nemusí. Bohužel toto zatmění nezasáhne celou planetu a to již eklipsoskop nerozpozná. Protože dráha Měsíce není kruhová, k zatmění dochází v různé vzdálenosti od Země, může nastat i prstencové zatmění, kdy zdánlivá velikost měsíčního disku je menší než disku slunečního.

Pokud svírají rafie 180° a zároveň se nachází nad užším segmentem dračí rafie dojde k některému druhu zatmění Měsíce, způsobené stínem Země na měsíčním kotouči.

Poznámky k programu

Refresh zobrazení se automaticky provádí každých 5 minut. Model je koncipovaný tak, že server vypočte s využití PHP třídy celestialSphere pana Jozífa souřadnice jednotlivých těles. Prohlížeč obrázky natočí podle programově generovaných stylů. (Starší verze prohlížečů bohužel nemusí styly plně podporovat.)


Text a program eklipsoskopu: Petr Král, PHP celestialSphere: Jiří Jozíf